Ve dnech 16.5.-18.5. 2008 proběhla další z víkendových rekreací pořádaných ZO OSD Motol, tentokráte na Moravu.
Přípravou a realizací této akce byla, kvůli pracovnímu zaneprázdnění kulturního referenta, pověřena místopředsedkyně za sekci MIMO DP, paní Dana Pokorná, která koncipovala zájezd jako tématicky zaměřený se širokým spektrem různých aktivit a prožitků. Oproti dosavadním zájezdům šlo o zcela nový styl.
Na zájezd se s námi vydali jak řidiči tramvají, tak autobusů, tak zaměstnanci depa i metra, dá se tedy říci průřezově zaměstnanci našeho DP a samozřejmě i coby rodinný doprovod též lidé z profesí a podniků dalších. Závěrečný potlesk po ukončení akce proto dokládá, že nešlo o kolegiální slušnost, ale že se tato akce líbila doopravdy všem a opět zdvihla laťku kvality našich akcí, tentokráte již tak vysoko, že byť jen vyrovnat se této zdařilé akci bude velmi, velmi těžké...
A jaké to vlastně tedy bylo :
16.5. 2008 v 15hodin jsme vyrazili z vozovny Motol přes jižní spojku na dálnici a pak směr Brno. Službu týkající se odvozu nám zajistilo ČSAD Kladno pěkným moderním autobusem, který řídil velice příjemný a vždy dobře naladěný řidič. Paradoxně cena byla mnohem menší, než kdybychom si vzali autobus z Prahy. Kolem sedmé večer jsme ( i s dostatečnou přestávkou ) dorazili do místa ubytování, do hotelu STARÁ ŠKOLA v obci Sloup, nedaleko Moravského Krasu.
Tento hotel je atypický svým vnitřním uspořádáním, zaručujícím dostatek prostoru i pohodlí pro ubytované. k dispozici je zde jednací salonek, dvě místnosti jídelny, separátní kupé, v patře pak stylové prostředí s grilem, podiem pro hudební produkci, stoly pro gastronomické ochutnávky a hody, bowlingové dráhy, kulečník, airhokej i stolní fotbálek. Každý si zde vybere co se mu líbí. Sociální zařízení moderní a hotel má i výtah. Za nízký poplatek, což nikdo ale nevyužil, je zde možno sdílet rozlehlé pokoje či apartmá i s domácím mazlíčkem psem či kočkou.
V pátek jsme začali večeří - po studené části nám byla obsluhou přímo z grilu podávána vepřová kýta - dozlatova se zde rožnící - opravdová lahůdka. Stylové prostředí - na mne působilo jako kovbojské - a široký výběr nápojů, to vše přispělo k naprosté spokojenosti a k vytvoření příjemné atmosféry a jen neradi jsme před půlnocí odcházeli od stále se točícího zbytku masíčka, protože jsme v sobotu časně vstávali. Čas je však neúprosný.
Již v sedm ráno v sobotu jsme posnídali, za zmínku stojí voňavý chléb, spektrum jídel na výběr, džus i dobrá černá káva ( a ne jen čaj s brómem jako někde..) a honem na cestu.
K jeskyním u Macochy jsme dorazili před devátou. Pohodlnou procházkou lesem
kolem vody jsme došli k místu začátku prohlídky. Ta sama
o sobě je okouzlující a část, kde návštěvník je provážen na loďce po říčce
Punkvě je přímo uchvacující. Scenérie krápníků všechny okouzlila, výstup na dno
Macochy do nazelenalého přísvitu byl hodný ráje, doslova fantastický. Nikdo do vody
při projížďce také nespadl a tak došlo na další
část programu, volný rozchod, který část rekreantů využila k jízdě lanovkou na
horní část propasti Macocha. Í pohled do hloubky propasti stojí za tuto vyjížďku
lanovkou, či jako další část rekreantů, za pěší výšlap na vrchol. Klidnou
procházkou jsme poté zamířili k autobusu.
Cestou na další část dne, byla zastávka na společný oběd. Malinkatou kaňkou celého víkendu bylo zdejší čekání, asi 40 minut, než pro všechny naráz byl tento oběd připraven. Nicméně časový harmonogram nám to nijak nenarušilo.
Pokračovali jsme pak odpolední částí dne s návštěvou Boskovického zámku. Ti kteří vládli ještě silami, pak vyšlápli i kopec, na kterém stojí zbytky Boskovického hradu. Samotné Boskovice jsou příjemné městečko s rozlehlým náměstím, kostelem, a jistě i celou řadou další zajímavé architektury, nicméně v teplém sobotním dnu ( v Praze prý pršelo...) nás zajímala hlavně cukrárna a zde velice chutná zmrzlina. Mnozí jí proto okusili i několik druhů.
Cesta domů- do hotelu- utekla rychle a následovala chutná večeře - kuřecí špíz s hranolky.
Po něm přišla na řadu další zajímavá akce pro dospělou část rekreantů : degustace moravských a zahraničních vín s odborným výkladem. Naši rekreanti tam měli možnost zažít atmosféru degustací, položit odborné i laické dotazy akreditovanému someliérovi, jež doporučuje vína obchodním řetězcům pro tuzemský trh. Měli jsme též možnost, což mnozí využili, zakoupit si značková a přívlastková vína, jež jsme ochutnávali. Pro ty co degustaci nikdy nezažili, zdůrazňuji, že jde vždy o malé množství vína k ochutnání a s předem připraveným harmonogramem od lehkých bílých po těžší, přes růžové po lehká červená až po těžká červená vína. I když jsme tak ochutnali 4bílé, růžové a 4 červené, přesto byl každý naprosto v pořádku a nebál bych se říci i střízlivý. Zde se o "pití" opravdu nejedná. Věřím že i tato část, přestože někteří ( zvláště řidiči ) víno moc nemusí, byla pro všechny zajímavým zpestřením celé této rekreace.
Sobotní večer hned poté pokračoval zábavou v bowlingovém centru. Konala se zde hudební show, na kterou jsme rekreantům zajistili rezervaci a která byla zvláštní v tom, že zde nejen mohli lidé posedět, popít či zatančit si, ale mohli se též aktivně zapojit do hudební produkce, coby zpěváci. Každý si mohl vybrat z předloženého seznamu píseň, jejíž slova byly poté promítány na plátno a sám tak mohl na mikrofon a pod hudebním doprovodem ostatní potěšit svým zpěvem. I naše rekreantky toho využily a paní Pokorná a paní Suchá zapěly obecenstvu několik písní. Velmi pěkně, což bouřlivým potleskem ocenili naši i cizí návštěvníci. I tato část večera nám ale utekla velice rychle a najednou už i půlnoc byla hluboko pryč... a tak zase jsme museli jít spát.
Neděle byla už o loučení. Posnídali jsme, vyklidili příjemné a útulné pokoje a vyrazili na poslední organizovanou část tohoto víkendu - do Muzea kuriozit v Pelhřimově.
Muzeum kuriozit se již rozrostlo a tak jsme pro naše rekreanty mohli zakoupit
vstupenky již na dvě výstavní místa. V tradiční věži a poté i v dalších
místnostech v nedalekém obytném domě. Kuriozity se těžko slovy popisují, pár
obrázků dokládá šíři záběru v čem všem lze být první či nejlepší a tak
lze každému návštěvu jen vřele doporučit. Určitě ji ještě někdy zopakujeme.
Po obědě a individuelní prohlídce náměstí či dalších výstavních expozic jsme
poté již zamířili domů na Prahu a po šestnácté hodině ( s mezipřistáním u metra
) jsme vjížděli do cílové stanice, opět ve vozovně Motol.
Jak již jsem v úvodu napsal, rekreanti byli nadmíru spokojeni. Takto koncipovaný zájezd ocenili potleskem a slovy chvály. Děkujeme paní Pokorné za desítky hodin, které strávila zajištěním všeho potřebného, za množství telefonů co zvládla a stohy papírů co popsala a přejeme kulturnímu referentovi, panu Sárközimu, který bude v září pořádat další naší akci - dvoudenní, s exkurzí do pivovaru - aby i jemu se dílo zdařilo. Další, tentokrát jednodenní akci plánuje též kolega Jakub Vávra - bude zaměřena hlavně na rodiny s dětmi - Dinopark. Sledujte proto pečlivě naše upoutávky, i vy se můžete zúčastnit našich akcí. Spokojenost našich členů i v případě rekreací musí být jednoznačně náš cíl !
A co se týká cen, celé toto spektrum akcí, tuto nádhernou víkendovku - od pátku až do nedělního muzea kuriozit - jsme našim členům
zajistili za solidní cenu 1.300,-Kč. A mnozí na to letos v březnu a v dubnu
žehrali - prý proč tak moc..., ne nikoli, spíše jak také zněli hlasy rekreantů -
proč tak málo - za takovou parádu ...! Opravdu tento styl, takto pojatých
rekreací levněji udělat nejde. Nebráníme se však rekreace střídat systémem:
laciné = jednodušší, dražší = takto programově obsáhlé. Dvoudenní akce
bude levnější, jednodenní určitě jen za symbolickou cenu.
A NECHŤ SI POTÉ KAŽDÝ VYBERE DLE SVÉHO GUSTA.
Zpracoval (i s chybami) : Zabloudil.
počet návštěvníků na této stránce :
P.S. jak se mi do rukou dostanou i fotky od kolegů - foto rozšířím ....----viz zde----