Sportovní den s grilováním

Brzo ráno jedné letní soboty kdesi v Hostivaři.

Celý areál opravny tramvají odpočívá v tichosti po pěti pracovních dnech.

Nářadí tiše spí uloženo v zásuvkách ponků, jednotlivé tramvaje určené na opravu s vyhřezlými vnitřnosti se těší až na nich opět lidští mravenci začnou pracovat.

Jen někde v dálce za předávací kolejí se něco začíná hýbat… Podlouhlá budova zvaná místními „Domeček“ náhle ožívá nečekaným ruchem.

Jak by ne. To barman Zdeněk narazil první pivní sud a obsluha kuchyně Pavlína poprvé ochutnala guláš určený k občerstvení.

Miro podpálil svůj gril. Simona čile vyrazila zkontrolovat limonády v lednici. Dana zvaná Danone nasadila přísný výraz a kráčela přivítat první příchozí účastníky sportovního dne.

Klání začalo. Jednotlivé týmy zaplatily startovné v hotovosti a chopily se kulatého nesmyslu.

Přítomní diváci se zatajeným dechem sledovali rychlé akce, které jim nabízeli sportovci na hřišti fotbalovém.

Diváci měli možnost sledovat rychlé kličky, centry, střely za jaké by se ani Pepi Bican nemusel stydět.

Paralelně s turnajem kopálistů se odehrávalo klání ve hře francouzských starců Petanque.

První začali házet na „prasátko“ naše naděje – děti.

Ano, naše naděje národa, která by si měla šetřit síly protože něco jako penze už nezažijí, se vrhla do házení s takovou vervou, že rozhodčí nestačil uskakovat.

O několik metrů dál zatím probíhaly lité boje o fotbalový trůn. Zde je na místě zmínit jeden nadpřirozený jev, který celý turnaj provázel. A to duch Honzy Macáka.

Není v lidských silách během chvilky úprkem běžet po pravém křídle a nahrávat před svatyni soupeře a za pár minut už organizovat další nástup jednotlivých teamů na hřiště.

Lehké nadpřirozeno prostě pozitivně ovlivnilo celý sportovní den. O tom se přesvědčili hlavně účastníci turnaje v Petangue za dospělé.

I zde nadpřirozené síly zařídily, že do finále se probojoval pouze jeden zástupce mužského pohlaví a zbytek míst obsadily víceméně přitažlivé ženy.

Za pár hodin bylo dohráno. Ceny byly rozdány svým právoplatným majitelům. Emoce, ta hybná síla lidského pokroku se pomalu zklidnila.

Zdeněk narazil poslední pivní nádobu, Pavlína vydala poslední guláš, Miro marně hledal zapomenutého buřta na dávno vyhaslém grilu.

Pod dohledem přísné Simony se začalo uklízet a všichni marně hledali Danone s turnajovou pokladnou. Jak bylo řečeno – nadpřirozeno vládlo celým sportovním dnem.

Den nad hostivařskými dílnami pomalu končí.

Ty tramvajové vozy, které stály poblíž fotbalového hřiště si budou ještě několik dní lízat rány a ostatní budou mít alespoň téma na debatu při čekání na opravu……. Co bude za rok?

Jako poděkování všem pořadatelům zaznamenal Radek Dvořák

Sportovní den s grilováním – ohlasy – jak to viděla sekce HOFED

Dne 25.6.2011 jsme se zúčastnili již druhého ročníku Sportovního dne s grilováním.
Opět ho skvěle uspořádala samosprávná sekce ÚD-TRAM. Radek Dvořák, Honza Macák i jejich kolegové a kolegyně opět připravili báječnou atmosféru plnou pohody, hudby, zábavy a dobrého jídla a pití... uznání si zaslouží i rozhodčí za pohodu a klid v duši při vypjatých fotbalových momentech...a že jich bylo..

Na fotkách si můžete prohlédnout atmosféru turnaje ve fotbálku i petangue.

Částečně i dětských soutěží. Netřeba dodávat, že všichni přítomní předvedli své nejlepší výkony a náš tým, černý kůň turnaje (tým starých fotrů - HOFED- doplněný o možného budoucího zetě..), opět zazářil.

Nebýt agresivních mladíčků (mladších jak naše vlastní děti ) v semifinále, možná bychom snad i vyhráli...

No, uvidíme co za rok - do třetice. Padesátka už klepe na dveře a síly ubývají…

Vyhraje mládí a důraz, nebo zkušenost a rozvážnost? Těšíme se na další ročník. Letos hrálo již 8 týmů a množství hráčů petangue.

Věříme, že příští rok to bude zase o pár víc i všichni letošní. Být účastni této bohulibé akci, nám můžou ostatní organizace jenom závidět…

JZ za HOFED