Vážené dámy, vážení pánové.

 

Dovoluji si Vás přivítat na dnešní Konferenci, která je již 10tou v řadě, počítaje v to i úvodní Ustavující schůzi na které 23 lidí založilo naší organizaci.

Máte tu dnes proto i trochu slavnostnější prostředí a program a to včetně zařazení tomboly a hudby k poslechu i k tanci do programu dnešního dne.

 

Nehodlám Vás dnes příliš unavovat čísly a tak pojmu tuto zprávu trochu z jiného úhlu pohledu a pár čísel řeknu až na závěr.

 

Od doby založení se naše organizace rozrůstá co do počtu členů, tak do počtu samosprávných sekcí, které jsou základním stavebním kamenem naší organizace.

Rozrůstáme se nejen v DP Praha, ale i do podniků jiných působících v Praze i ve středočeském kraji. Věřím, že přijde den, kdy budeme působit v rámci celé republiky. Myslím, že máme všem co nabídnout.

 

To proč naše organizace oslovuje nové lidi, proč na rozdíl od jiných organizací nestárne a přijímá i mladé lidi, proč na rozdíl od jiných organizací má přebytek zájemců o práci funkcionářů, to není nic tajného. 

Naopak, vysvětlujeme to všude, kde mají zájem poslouchat, uveřejňujeme o tom články.

Dnes je zájem lidí o odbory prostě jiný, než byl před deseti, dvaceti lety a úplně jiný než před padesáti lety.

 Dnes si lidé chtějí na odbory sáhnout.

A nějaké pofiderní výhody z vyjednávání za ně a solidární přístup ke kolektivu už dnes nikoho neosloví.

Dokonce i právní ochrana neoslovuje automaticky všechny. O výhodném pojištění ani nemluvě.

Dnes lidé slyší hlavně na výhody které mohou změřit penězi.

Mají-li nám lidé přispívat na činnost, pak si musí umět spočítat, že se jim členství vyplatí, byť třeba jiným způsobem, ale měřitelným.

 

Naše odborová politika byla od samého počátku zaměřená na volnočasové aktivity, máme to od začátku i v našem Statutu. Pořádáme-li pro lidi akce a můžou to být zájezdy, můžou to být sportovní turnaje, může to být kultura, pořádáme-li pro naše lidi různé soutěže a akce pro děti, pak postupujeme v duchu toho, co jsme si v prosinci 2004 vytkli za náš cíl.

Je ale logické, že dnes už to nestačí, musíme neustále měnit a rozšiřovat nabídku. O levné dětské tábory, o výhodný telefonní tarif, o lacinou rodinnou rekreaci i o lacinou zahraniční rekreaci.

Pouze tak můžeme oslovovat další a další členy a udržet si stávající.

Jistě, nemůžeme se zavděčit všem.

Každý má jiný názor na to, co je prioritní.

Někdo chce pomáhat chudým, někdo chce sponzorovat umělce či zvířata, někdo chce chodit tancovat, někdo chce hrát tenis či jezdit na výlety.

I proto je třeba dohodnout se společně na prioritách a stanovit je do rozpočtu, kterým se pak organizace po celý rok řídí.

Tvorba rozpočtu je složitá procedura, protože i organizace je složitá věc. Je to živý organismus, do které přicházejí a z kterého odcházejí lidé. Mění se příjem, mění se i výdaje a jejich důležitost. Řadu položek lze pouze hádat.

Například počet narozených dětí v daném roce na které přispíváme částkou 3tisíce za dítě lze jen těžko ovlivnit, pokud by se ovšem funkcionáři nechtěli na daném úkolu sami podílet…

Odhadujeme tedy položku podle zkušeností z minulých let.

Tak se děje i u spotřeby kancelářských výdajů hlavně barvy a papíru, u spotřeby kávy, množství vyplacených jubileí i příspěvků na to či ono. Je logické, že se snažíme rozpočet držet a je logické, že se snažíme držet prioritní položky.

Mezi důležité položky patří vánoční dárek. Dovoluji si tvrdit, že nevyplatit ho, pak máme polovinu členů. Mezi důležité položky patří i dotování volnočasových aktivit.  V tom jsme prostě  jiní než ostatní.

 

Jestliže třeba Ospea či Obytkovci nakupují z odborových prostředků počítače, tiskárny a auta, přičemž druzí jmenovaní luxusního Superba, pak my tyto prostředky vracíme zpět do činností pro členy.

Jsme prostě jiná organizace, je to naše strategie, náš program. Chceme-li a zvolíme-li jiný program, nebudeme to my, bude to jiná organizace, oslovující jiné spektrum lidí a je otázkou zda alespoň v tomto rozsahu jako nyní.

V rámci možností podporujeme i specifické akce a činnosti samosprávných sekcí, protože co oslovuje jedny, nemusí oslovovat druhé. Zatímco úředníci třeba rádi hrají tenis, pak dělníci mají radši projížďku na parníku či návštěvu divadla. Máme zde i sekci, kde běhají o závod do kopce…  Tak to prostě je.

 

Máme dost veliký výbor - v toto chvíli má 25 členů, jsou zde zástupci všech možných profesí a shodnou-li se společně na strategii a cílech, pak si myslím, že jdeme správným směrem. Proto vás žádám o podporu připraveného rozpočtu na rok 2012. V pestrosti kterou poskytujeme je ta správná cesta.

 

Jistě, naše akce stojí spoustu peněz- přibližně polovinu rozpočtu, jsou však tím, na co jsem již upozornil - tím na co si lidé mohou šáhnout- tím co je k nám láká. A to že za ně vyjednáváme…jo, to je taky dobrý……- takhle to obyčejný člověk dnes vnímá.

A to je ta cesta a důvod, proč člensky rosteme.

Máme také svůj vlastní časopis - kdo jiný ho má…?

Ano, má ho i Brno o 1.500členech-největší organizace v OSD a má ho díky nám, protože mu ho připravujeme, protože ho pro ně tiskneme.

Však jsou také na svůj časopis Brňáci hrdí….

 A my? Buďme na něj také hrdí. Využívejme možností přispívat do něj co chceme, dávat tam své reklamy zdarma na činnosti, které třeba naši příbuzní dělají.. Využívejme demokracii a svobodu slova, jinde to nenajdete, ostatní časopisy a noviny vám neotisknou to, co si myslíte, otisknou jen to, co je politikou současné vládní garnitury.

   Dotkl jsme se politiky. Podle mne odbory nemají být zapojené do politiky. Máme využívat jednotlivé politické strany podle toho, co se odborům hodí do jejich vlastního programu. Není pro mne přípustné, aby odbory byly oranžové či červené a ani jinobarevné.

Vím, že to většinu třeba nezajímá a že je to má osobní věc, ale považuji za důležité sdělit, že jakmile jsem zjistil, že politická strana, které jsem byl a to zdůrazňuji pouze řadovým členem, podporuje parazitní odborovou pidiorganizaci soudruha Tošila, která se nám snaží přetahovat lidi, okamžitě jsem členství ukončil, byť jsem tam neměl- a to ani v úmyslu- žádnou funkci a byl evidován jen v malé vsi..

Zájem členů a zájem naší ZO OSD Motol byl a vždy bude mou životní prioritou, ať už budu v jakékoliv funkci, nebo jen řadový člen.

Nemyslím si ale, že člověk po padesátce je schopen podávat trvale soustředěný výkon a věnovat činnosti veškerý čas, úsilí a někdy i své finance.

Proto bych byl velice rád, aby mé dny ve funkci předsedy této organizace byli uplynutím mého mandátu v únoru 2015 sečteny a aby organizaci vedl nový a činorodý funkcionář. Již v dnešním Výboru je několik mladších, kterým chybí možná jen trochu zdravé sebedůvěry a možná i dnešní Konference či ta příští zvolí nové tváře, které oživí organizaci a přinesou nové myšlenky. Nebojme se dát důvěru novým lidem. Zaslouží si to. Dělat funkci je  mnohdy velmi nevděčné a dočkáte se nadávek ze všech stran – od podniku, od členů a doma.

 

Jsem jaký jsem –neřízená střela- zatím mne nikdo neuplatil, zatím jsem nepodlehl výhružkám a dělám to, co považuji v danou chvíli za správné.

Svou osobou dávám naší organizaci tvář a jméno. Přiznejme si, že to tak je. Mnozí neříkají já jsem v ZO OSD Motol, mnozí říkají, jsem u Zabloudila.

 

Tak jako lidi přitahuji svou povahou, neústupností a vstřícností k běžným problémům lidí, tak vím, že mnohé odpuzuji svým nerespektováním pidi a miniorganizací, které vnímám jako zbytečné, ustavené jen pro osobní ambicemi neschopných, kteří nejsou s to si to přiznat a tak zakládají nové a nové organizace... Jsem znám svou averzí na lidi vypočítavé a vychcané… Vstoupit do organizace, vyinkasovat příspěvek a zas z ní vystoupit je podle mne svinstvo nejvyššího ražení.

 

Mám rád lidi kteří nekoukají na hodinky když pro druhé něco dělají, mám rád lidi kteří se neptají co za to budou mít, ale komu to pomůže a budou-li mít z toho ostatní užitek či radost. Mám rád lidi kteří se nebojí vzít odpovědnost na sebe a nevymlouvají se na výše postaveného kolegu.

Jsem rád, když naše sekce pracují svéprávně, samostatně a v zájmu svých členů. Trpím jak zvíře, když vidím, že tomu tak není, ale ani tehdy neporušuji jejich právo na vlastní sebeurčení a činnost tak, jak oni sami uznají za vhodné. Že to může vést až k zániku sekce, jak jsme zažili u Live Telecom je nezbytnou daní za demokracii a svobodu rozhodování.

Je laciné a lživé obviňovat mne z toho, že bych já měl něco někomu nařizovat, že já rozhoduji o tom, co bude a za kolik to bude. To že někomu občas vynadám, je ale pravdou. Jsem pes na sebe, dovedu být pes i na druhé.

 

Je tu dnes spousta lidí z Výboru, ať sami řeknou, zda si hraji na vůdce, nebo zda naopak u všeho důležitého – peníze nevyjímaje- používáme tajnou volbu a rozhodujeme kolektivně.

Jsou momenty, kdy jsem v tajném hlasování přehlasován, ale můžete si být jistí, že to na mne ve výboru nikdo nepozná, protože tak je to správné, aby kolektiv rozhodoval většinou. Respektuji rozhodnutí většiny.

Věřím, že demokratičtí zůstaneme i nadále. Já pro to udělám maximum.

A pomluvy závistivců, neschopných a všehoschopných ať si šíří jak chtějí….

 

Tak jak rosteme, roste i možnost nejen víc koupit a poskytnout, ale i zařídit.

Myslím tím nejen ve vztahu k možnosti vyjednat a domluvit, ale i ve vztahu k poskytnutí servisu pro řadové členy.

Letos jsme proto –jako novinku- mohli otevřít naši kancelář a to vždy každý pátek- veřejnosti. Je to dáno díky hrazenému limitu uvolnění placeného podnikem předsedovi, podle počtu členů v DP které máme. Jinými slovy, místo na tramvaji, sedím v kanceláři- za stejné peníze. Pokud bychom dále člensky rostli, dovedu si představit možnost návštěvního dne i přímo u větších sekcí.

Jak jsem již řekl, od ostatních se lišíme a lišíme se i tím, že nejsme direktivně řízeni z vrchu. Že sekce se řídí a rozhodují o sobě a svých potřebách sami.

V letošním roce- před pár dny- jsme zaznamenali zřízení další – již šestnácté – sekce. Od dnešního dne začíná být aktivní a já v tuto chvíli slavnostně blahopřeji novému funkcionáři – místopředsedovi za sekci L.D. panu Jiřímu Hanušovi, během roku je možné že se rosteme o další dvě až tři sekce, které své možné ustavení již avizovali.

Vzhledem k množství lidí na udržovačkách bychom i nutně potřebovali, aby se někdo o ně přímo staral – z titulu funkce. Aby vybíral příspěvky, roznášel ocenění k jubileu, vyřizoval jejich podněty a hájil jejich zájmy ve Výboru.

Je logické, že sedmdesátník má jiné zájmy než třicátník…

Předkládám tak Konferenci návrh na úřední zavedení sekce „Udržovačky“. A to vzhledem k nemožnosti všechny členy na udržovačkách obejít či obeslat a využívám možností rozhodnutí Konferencí, jakožto nejvyšším orgánem organizace, která může nutnost vlastních voleb v sekci nahradit.

 

Je pravdou, že pro některé pracovníky zaměstnavatele je náš systém neprůhledný, protože oni jsou od jiných zvyklí, že za všechny rozhoduje jeden člověk, ale nám takový způsob vyhovuje a myslím, že není problém, aby pozvánky na jednání posílali na předsedu, který je poté rozešle těm, kterým doopravdy náleží.

 V tom vidím ten pravý důvod předsedy- poskytovat servis sekcím, jednat za ty, co ho tím pověří, připravovat podněty a materiál pro sekce a dělat tu práci, která se dotýká všech členů, bez ohledu na jejich zařazení do sekcí.

Takovou práci dělám rád a je záležitostí sekcí, aby dokázali svým lidem vysvětlit, že zájmy jejich sekce hájí dotyčný místopředseda za danou sekci. Že za autobusy, za tramvajáky, za dělníky nerozhoduje Zabloudil, ale ten dotyčný co sekci vede. Bude-li to tak fungovat, pak naše organizace bude i nadále růst, bude i nadále aktivně přispívat k tomu, abychom mohli pro naše členy vyjednávat více peněz i lepší pracovní podmínky.

Pokud máme mít něco jako prioritu priorit, pak to, aby naši členové byli s naší prací spokojeni a aby byli hrdi na to, že jsou členy naší společné organizace.

A nyní ještě pár čísel pro zajímavost:

příspěvek na tlf.výdaje

49. 500 Kč

na 25 funkc.1.980,- za rok

Tj. 165,-Kč na jednoho za měsíc

 

sociální příspěvek

99. 779 Kč

49 položek = 49 lidí

V průměru vyplaceno 2.036,- na 1 člověka

 

poštovné a soudní kolky

1. 322 Kč

7  položek

188,-

poštu neovlivníme

 

tisk pro sekce, Vzo a tisk časopisů

39 421 Kč

9 položek

4380,-

cena za kvalitu podkladů a informace lidem

 

odměny, ceny, soutěže

7 540 Kč

4 položky

ceny pro křížovky, soutěže i pro jubilanty

 

udělalo to radost více než 200lidem

tj. v průměru cca 50Kč na jednoho

 

Ostatní jako nové klíče, razítka atp.

3 922 Kč

8 položek

bez komentáře

bylo to třeba

Akce pro členy

298 489 Kč

26položek

v průměru 11.480,- na 1 akci

 

akce vánoce oslovuje všechny, ostatní akce tak přibližně 300lidí ročně

 

Odvod na svaz: 233.311,-Kč za rok 2011- ano, je to hodně, ale znamená to naší právní jistotu.  Hrát si na neomylného prezidenta bez zaštítění svazem snad nechceme..                                                           Děkuji Vám za pozornost.