Hornický skanzen Mayrau

V sobotu 21/10/2006 jsme se vydali na další z řady sobotních výletů pořádaných naší ZO OSD Motol tentokrát do hornického skanzenu Mayerau ve Vinařících u Kladna.

Na místo srazu k autobusové zastávce ČSAD Kladno na Dejvické dorazilo za chladného rána 10 zájemců z řad našich členů s rodinami a též z autobusů. Po příjezdu na kladenské autobusové nádraží jsme zjistili, že máme ještě nějaký čas do odjezdu linky směr Vinařice, to jsme využili na občerstvení teplým nápojem v blízké restauraci.

V poledne jsme konečně stáli před branou skanzenu, kterou střežil statný pes. Ihned se nás ujal velice sympatický strážce a dovedl nás ke štole, kde na nás čekal pan průvodce (bývalý havíř). Ve štole je vytvořena dokonalá iluze těžby, včetně dopravníků, figuríny horníků, sbíječky, vrtačky a dobývací kombajn. Pan průvodce nás seznámil, jak se těžilo v minulosti a

současnosti. Během prohlídky nadšeně odpovídal na všetečné otázky dětí i dospělých návštěvníků. Po prohlídce štoly jsme se odebrali do venkovních expozic a prohlédli si vystavené exponáty (důlní kombajn, vláčky a vagonky včetně sanitních a vozíky na přepravu materiálu.

Následoval přesun do hlavní budovy, kde jsme zhlédli dokument o historii dolu, ve kterém bylo uvedeno vše o těžbě a ukázka jak to v dole vypadalo v době těžby. Po filmu jsme zhlédli expozici důlního záchranářství, kde nám vyprávěl i bývalý velitel důlních záchranářů a o své práci. Následovala prohlídka tzv. čistých šaten a poté v patře špinavých šaten, ve kterých se moc líbilo zejména dětem, které viděli zavěšené mundůry u stropu.Poté lampovna, známkovna a přechod k fáracím klecím. Zde byl výklad o rychlosti fárání a také o tom, že dříve než byli v dole důlní lokomotivy, tak zde pracovali koně. Jáma je dnes již zasypaná, ale vše na nás působilo dojmem, jako by ze zde zastavil čas a poslední horník odešel včera…

Ve vedlejší budově na nás čekal zlatý hřeb prohlídky těžní parní stroj Ringhoffer z továrny na Smíchově z roku 1905. Z výkladu jsme se dozvěděli, že se jedná o původně lodní stroj, který zde na dole pracoval celá léta bez poruchy. Když se dal stroj do pohybu všichni mlčky pozorovali tu krásu…

To byl konec naši exkurze v dole. Jak jsme tak procházeli dolem ani nás nenapadlo se podívat na čas. Na hodinky jsme koukli až po skončení nádherné prohlídky a zjistili, že trvala přes 3 hodiny. Náš velký dík patří panu průvodci, který se nám doopravdy velice věnoval.

Poté již následovala cesta na zastávku MHD, kde nám za malinkou chvilku jel autobus do Kladna. V Kladně nám ihned navazoval bus do Prahy a protože jsme byli po prohlídce vyhládlí tak jsme si po návratu dali ještě malé občerstvení a poté se již rozešli plný nových zážitků do svých domovů.