Kolektivní smlouva
Dopravního podniku hl. m. Prahy, akciová společnost
uzavřená
na období 2016-202017
Ve smyslu ustanovení §
uzavírají
zaměstnavatel
Dopravní podnik hl. m. Prahy,
akciová společnost (dále DP nebo zaměstnavatel), Sokolovská 217/42, 190 22
Praha 9, IČ: 00005886
Jednající zastoupená
Ing. Jaroslavem Ďurišem,
předsedou představenstva
Bc. Magdalenou Češkovou,
místopředsedou představenstva
a
jménem všech zaměstnanců tyto
odborové organizace:
Federace
profesních odborů,
IČ:
22881697,
zastoupená
Jiřím Obitkem
Základní
odborová organizace Odborového svazu pracovníků dopravy, silničního
hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy Dopravního podniku - Metro
- strojvedoucí, IČ: 86596802,
zastoupená
Tomášem Novotným
Základní
organizace Odborového svazu dopravy - Odbory DP Praha,
IČ: 75136015,
zastoupená
Lubošem Olejárem
ZO
OS pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Čech a
Moravy - Nezávislé odbory strojvedoucích, dozorčích dep a provozních
pracovníků DP Metro Praha, IČ: 71003487,
zastoupená
Oldřichem Schneiderem
Základní
odborová organizace Odborového svazu pracovníků dopravy, silničního
hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy – Elektrické dráhy,
IČ:
17049008,
zastoupená
Petrem Slaninou
OSPEA
- Odborové sdružení pracovníků elektrických drah a autobusové dopravy,
IČ: 26633485,
zastoupená
Vratislavem Feigelem
Odborové
sdružení základních organizací Dopravního podniku Autobusy Praha, o. z., IČ: 26631776,
zastoupená
Václavem Pospíšilem
Podnikový
výbor odborového svazu pracovníků dopravy, silničního hospodářství
a autoopravárenství Čech a Moravy Dopravního podniku Praha -
Autobusy,
IČ:
62939343,
zastoupená
Josefem Buriánkem
Odborový
svaz pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Čech
a Moravy Základní odborová organizace Dopravního podniku
Praha, a.s. - ředitelství,
IČ: 62940724,
zastoupená
Zdeňkou Královou
ZO
OS pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Čech a
Moravy Dopravní podnik Aut. dop. dispečink,
IČ:
63108551,
zastoupená
Vilmou Havlínovou
Základní
organizace OS Dopravy Motol,
IČ:
71242333,
zastoupená
Jiřím Zabloudilem, dr. h. c.
Zdravé
odbory,
IČ:
22906479,
zastoupená
Zuzanou Novotnou
Odborové
sdružení pražských dopraváků,
IČ:
22686452,
zastoupená
Petrem Pulcem
XXL
– Svaz,
IČ:
28553811,
zastoupená
Stanislavem Mikšovským
Základní
organizace Odborového sdružení Čech, Moravy, Slezska při DPP,
RČO:
0105001-7,
zastoupená
Markem Tošilem
Základní
organizace OS DOSIA Depo Zličín,
IČ:
22771662,
zastoupená
Karlem Kavalírem
Dopravní odbory Praha,
IČ: 22716106,
zastoupená Jiřím Touškem
Federace výkonných zaměstnanců
ČR,
IČ: 22765174,
zastoupená Miroslavem Prokopem
ZO OSPPAP – OI,
IČ: 041360080,
zastoupená Ing. Jaroslavem
Ježkem
Odborová organizace Rada
odborových hnutí – ROH,
IČ: 04242394,
zastoupená Ing. Jaroslavem Doušou,
CSc.
Kolektivní smlouvu na období od
1. 1. 2016 do 31. 12. 202017 dále
uvedeného znění:
Kolektivní smlouva obsahuje:
6. Bezpečnost práce a ochrana zdraví při práci a pracovní
prostředí
7. Činnost odborových organizací a vztahy se zaměstnavatelem
1.1
Tato kolektivní smlouva upravuje individuální a kolektivní
vztahy mezi zaměstnavatelem a všemi zaměstnanci, jakož i vzájemné vztahy mezi
odborovými organizacemi a zaměstnavatelem. Ustanovení této kolektivní smlouvy
platí pro všechny zaměstnance..,
vyjma zaměstnanců činných na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní
poměr, nestanoví-li tato kolektivní smlouva výslovně jinak.
1.2
Odborová organizace může udělit plnou moc k zastupování ve
vztahu k zaměstnavateli jiné odborové organizaci nebo třetí osobě. Plná
moc musí být udělena písemně a může být kdykoliv odvolána. Organizace,
která plnou moc udělila nebo odvolala, je povinna bez zbytečných odkladů
o tom písemně informovat zaměstnavatele.
1.3
Nedílnou součástí této kolektivní smlouvy (dále jen KS) je
příloha, která rozšiřuje a specifikuje ustanovení této KS.
1.4
Smluvní strany si poskytují bez zbytečného odkladu potřebné
sociálně ekonomické informace, dále jsou povinny vzájemně spolu jednat a
poskytovat si další požadovanou součinnost při řešení závažných problémů,
pokud to nebude v rozporu s jejich oprávněnými zájmy.
1.5
Smluvní strany zajistí, aby při uplatňování práv z pracovněprávních
vztahů byly plněny povinnosti dané ZP, touto KS a ostatními obecně závaznými
právními předpisy.
1.6
Smluvní strany se zavazují vzájemně se bez zbytečného odkladu
informovat o svých rozhodnutích, která se dotýkají zájmu druhé smluvní strany.
Tyto informace budou zpravidla poskytovány písemně.
1.7
Zaměstnavatel zajistí dodržování rovného zacházení se všemi
zaměstnanci a zákazu diskriminace v pracovněprávních vztazích
v souladu s obecně závaznými právními předpisy, zejména se ZP a
antidiskriminačním zákonem.
1.8
Je – li možné ustanovení této KS vyložit různým způsobem,
použije se výklad pro zaměstnance nejpříznivější.
2.1
Pracovněprávní
vztahy se řídí ZP, Pracovním řádem DP, touto KS a dalšími obecně závaznými
právními předpisy. Odchylná úprava práv týkající se mzdových a ostatních práv v pracovněprávních
vztazích nemůže být nižší nebo vyšší, než je právo, které stanoví ZP nebo tato
KS jako nejméně nebo nejvýše přípustné.
2.2
Zaměstnavatel je povinen seznámit zaměstnance s touto KS,
Pracovním řádem DP, provozními a jinými vnitřními normami platnými pro výkon
práce na daném pracovišti. Dále je povinen zajistit, aby byla kolektivní
smlouva přístupná všem jeho zaměstnancům.
2.3
Zaměstnanost
2.3.1
Při zajišťování provádění
organizačních změnách opatření se bude zaměstnavatel postupovat
podle příslušných ustanovení zákoníku práce, vnitřní směrnice řešící proces organizačních
změn v systemizaci pracovních míst a následujících zásad:
a) zaměstnavatel
v případě zamýšlených strukturálních změn, organizačních nebo
racionalizačních opatření, včetně opatření nespojených s uvolňováním
zaměstnanců, projedná tyto záměry před konečným rozhodnutím s příslušnými
odborovými organizacemi nejméně 7 kalendářních dní před účinností změny, v
případě zrušení 10 a více pracovních míst během kalendářního měsíce
v rámci celého DP, 21 kalendářních dní před účinností změny, pokud
nebude dohodnuta lhůta delší. Současně s tím projedná opatření ke zmírnění
nepříznivých důsledků pro zaměstnance, kteří mají být propuštěni,
především možnost jejich zaměstnání v pracovním poměru na jiném vhodném
pracovním místě v DP. Tato pracovní místa mohou být i charakteru vyžadujícího
rekvalifikaci, případně s nižší kvalifikací než rušená pracovní místa a jejich
počet nemusí odpovídat počtu rušených míst,
b)
při propouštění zaměstnanců
z organizačních důvodů využije zaměstnavatel především přirozeného úbytku
zaměstnanců, případně zaměstnanců, kteří projeví zájem o odchod z DP,
s cílem zaměstnat maximum zaměstnanců v produktivním věku.
K jeho usměrňování bude vytvářet podmínky a působit zejména
na zaměstnance, kteří mohou současně s odchodem z DP využít
možnosti odchodu do starobního důchodu. S ohledem na předpokládaný
odchod některých zaměstnanců do důchodu bude průběžně zpracováván přehled
volných míst, která nebudou zrušena a která lze obsadit uvolňovanými
zaměstnanci především v produktivním věku; obdobně bude postupováno u nově
vytvářených pracovních míst,
c)
při hromadném
propouštění, tj. skončení pracovních poměrů v období 30 kalendářních
dnů na základě výpovědí z důvodů uvedených v § 52
písm. a) až c) ZP
d) zaměstnavatel dále projedná
s příslušnými odborovými organizacemi důvody a zamýšlený postup
převodu činností na externí dodavatele., případně převodu činností zpět
do DP,
e)
v případě zamýšlených strukturálních změn, organizačních nebo
racionalizačních opatření, bude přednostně snižováno množství pracovníků
najímaných z dodavatelských organizací na obdobné práce vykonávané v
jednotce, provozu nebo oddělení, které jsou vykonávány zaměstnanci DP.
2.3.2
Při propouštění
zaměstnanců se zdravotním postižením a zaměstnanců pečujících o nezletilé
dítě, či pečující o zletilé dítě, které se soustavně připravuje na budoucí
povolání (samoživitelé) v důsledku organizačních změn, bude zaměstnavatel
účinně pomáhat při případném hledání nového místa, především předkládáním
seznamů volných míst v rámci DP vhodných pro tyto zaměstnance.
2.3.3
Každé konkrétní
snížení stavu zaměstnanců (výpověď) z důvodů uvedených
v § 52 písm. a) až c) ZP projedná příslušný vedoucí zaměstnanec
s příslušnými odborovými organizacemi.
Při projednání písemně předloží:
a)
důvod organizační
změny,
b)
pracovní místa, jež
byla uvolňovanému zaměstnanci nabídnuta, event. důvod proč místa nebyla nabídnuta a
postoj zaměstnance k této nabídce. Nabídnutá
pracovní místa mohou být i charakteru vyžadujícího rekvalifikaci, případně s
nižší kvalifikací než rušená pracovní místa.
Nabídnutá pracovní místa mohou být
i charakteru vyžadujícího rekvalifikaci, případně s nižší kvalifikací než rušenáé
pracovní místao.
Ústně sdělí důvody, které vedou k rozhodnutí
o propuštění konkrétního zaměstnance ve vztahu k ostatním,
v úvahu přicházejícím zaměstnancům. Z projednání bude vytvořen zápis
s případným vyjádřením strany zaměstnavatele nebo odborových organizací.
2.3.4
Nejpozději 30 dnů
před přechodem práv a povinností z pracovněprávních vztahů dle §
2.3.5
Zaměstnavatel bude
vytvářet podmínky, aby zaměstnanci, kteří jsou v pracovním poměru u
zaměstnavatele více než 20 let nebo pracují v nepřetržitém, vícesměnném nebo
trvale nočním provozu více než 10 let a kteří nemohou ze zdravotních důvodů
vykonávat dosavadní práci, byli převedeni na jinou práci za dohodnutou výši
mzdy, pokud není stanoveno zákonným předpisem jinak. V případě
nemožnosti uplatnění jiné práce z uvedeného hlediska u stávajícího
zaměstnavatele, projedná zaměstnavatel ve spolupráci s příslušnou obcí
možnost zaměstnávání v pracovních kategoriích vykonávaných obcemi za
stejných mzdových podmínek jako v předchozím případě.
2.3.6
Zaměstnanci, kteří mají být propuštěni v důsledku organizačních
změn, obdrží od zaměstnavatele při projednávání seznam volných pracovních
míst v rámci DP a písemnou informaci pro zaměstnance, končící pracovní poměr
z organizačních důvodů, v následující struktuře:
-
postup při evidenci uchazeče o zaměstnání,
-
kontaktní údaje na příslušná pracoviště Úřadu práce v Praze a okolí,
-
možnosti vyhledávání vhodné nabídky volných pracovních míst včetně
kontaktů personálních agentur,
-
informace o možnostech rekvalifikačních kurzů.
2.3.7
Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání
pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52
písm. a) až c) ZP nebo dohodou z týchž důvodů, náleží při skončení
pracovního poměru odstupné. Odstupné se poskytuje v závislosti na době nepřetržitého
trvání pracovního poměru zaměstnance u DP. Doba nepřetržitého trvání pracovního
poměru u DP se posuzuje dle bodu 5.9.7 KS.
Při
ukončení pracovního poměru bude výše odstupného činit v závislosti na
délce pracovního poměru:
Doba nepřetržitého trvání pracovního poměru u DP |
Základní výše odstupného (násobek průměrného měsíčního výdělku) |
Výše odstupného při ukončení pracovního poměru
dohodou o 1 měsíc dříve než by uplynula výpovědní lhůta |
Výše odstupného při ukončení pracovního poměru
dohodou o 2 měsíce dříve než by uplynula výpovědní lhůta |
do
8 let |
3
-násobek |
4
-násobek |
5
-násobek |
|
5
-násobek |
6
-násobek |
7
-násobek |
|
6
-násobek |
7
-násobek |
8
-násobek |
|
7
-násobek |
8
-násobek |
9
-násobek |
|
8
-násobek |
9
-násobek |
10
-násobek |
|
9
-násobek |
10
-násobek |
11
-násobek |
|
10
-násobek |
11
-násobek |
12
-násobek |
2.3.8
Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí
danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. d) ZP nebo dohodou
z týchž důvodů, náleží při skončení pracovního poměru odstupné ve výši
dvanáctinásobku průměrného měsíčního výdělku.
Odstupné zaměstnanci nenáleží, pokud se
zaměstnavatel zcela zprostí své odpovědnosti podle § 367 270 odst.
2.3.9
Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí
danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. e) ZP nebo dohodou
z týchž důvodů, náleží při skončení pracovního poměru odstupné ve výši
šestinásobku měsíčního průměrného výdělku. Tento důvod musí být prokazatelně
zdokladován.
a) U zaměstnanců, jejichž zdravotní způsobilost
je posuzována dle zákona č. 361/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů nebo
vyhlášky č. 101/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů po vykonání odborné
zkoušky.
b) U ostatních zaměstnanců po odpracování 10 ti
let od posledního nástupu v DP.
2.3.10
Odstupné bude zaměstnanci vyplaceno po
skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu.
2.3.11
DP neuplatní výpověď
z pracovního poměru pro důvody uvedené v § 52
písm. c) ZP u obou manželů, zaměstnanců DP, za předpokladu, že jeden
z nich na tuto skutečnost upozorní. Toto ustanovení neplatí
v případě, že oba zaměstnanci dosáhli důchodového věku.
2.3.12
Zaměstnavatel bude
v souladu se Zákoníkem práce dle svých možností a ve spolupráci s odborovými
organizacemi vytvářet podmínky pro uplatnění zaměstnanců, kteří ztratili
zdravotní způsobilost pro výkon sjednaného druhu práce, v rámci Sociálního
programu DP.
Požádá-li V případě, že zaměstnanec pracující
v nerovnoměrně rozvržené pracovní době nebo zaměstnanec bez konkrétního
rozvrhu směn požádá o převedení na jinou práci z důvodu ztráty zdravotní
způsobilosti pro výkon sjednaného druhu práce, o změnu pracovní smlouvy, kdy
je předmětem změny druh vykonávané práce, protože podle doporučení lékaře
poskytovatele pracovnělékařských služeb není vhodné, aby dále konal dosavadní
práci z důvodů:
-
kdy je zdravotně způsobilý k vykonávané činnosti jen za určitých
podmínek,
-
kdy je zdravotně nezpůsobilý k vykonávané činnosti,
-
kdy pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost k vykonávané činnosti,
umožní mu to zaměstnavatel převedení na jinou
práci mu to umožní, jakmile mu to dovolí jeho provozní důvody
možnosti. Pokud bude takto by na základě tohoto převedenýí
zaměstnanec pobíratl bez svého zavinění nižší mzdu, pak může
požádat o doplatek do průměrné hrubé mzdy, kterou dosahoval před uvedeným
převedením, a to za uvedených následujících podmínek
a v následující výši:
-
při odpracování 20 let nepřetržitě v DP možno přiznat až 75%
průměrné hrubé mzdy před pozbytím způsobilosti,
-
při odpracování 25 let nepřetržitě v DP možno přiznat až 80%
průměrné hrubé mzdy před pozbytím způsobilosti,
-
při odpracování 30 let nepřetržitě v DP možno přiznat až 85%
průměrné hrubé mzdy před pozbytím způsobilosti,
-
při odpracování 35 let nepřetržitě v DP možno přiznat až 90%
průměrné hrubé mzdy před pozbytím způsobilosti.
O konkrétním postupu v jednotlivém případě (změna
druhu práce, výšie doplatku do průměrné hrubé mzdy dosahované
zaměstnancem před převedením) a o ostatních změnách druhu vykonávané práce
vyplývající z doporučení lékaře poskytovatele pracovnělékařské služby
rozhoduje personální ředitel na základě. Personální ředitel při svém
rozhodnutí zohlední stanoviskoa Komise sociálního programu (KSP),
která. KSP navrhuje postup v souladu s Určujícími principy pro její
činnost postup KSP a útvaru 500250 v souladu s bodem 2.3.12
platné KS.
2.3.13
Zaměstnavatel
bude vytvářet podmínky, dle svých možností a ve spolupráci s odborovými
organizacemi, pro uplatnění zaměstnanců, kteří ztratili zdravotní způsobilost
pro výkon sjednaného druhu práce v rámci sociálního programu.
2.3.14
Zaměstnavatel
zajistí podmínky pro informování všech zaměstnanců o vypsaných výběrových
řízeních na nově zřizovaná pracovní místa a na místa uvolněná odchodem
zaměstnanců z DP.
2.3.15
Zaměstnavatel
bude ve spolupráci s odborovými organizacemi rozvíjet program Kariérového
poradenství za účelem rozvíjení profesního postupu zaměstnanců DP.
2.4
Právo na
dovolenou
2.4.1
Zaměstnavatel poskytne všem
zaměstnancům dovolenou za kalendářní rok v délce šesti pěti týdnů v
kalendářním roce.
2.4.2
Dobu čerpání dovolené
určuje zaměstnavatel podle rozvrhu čerpání dovolené, vydaného s předchozím
souhlasem odborové organizace tak, aby si zaměstnanec mohl dovolenou vyčerpat
zpravidla vcelku a do konce kalendářního roku. Při stanovení rozvrhu čerpání
dovolené je nutno přihlížet k provozním důvodům zaměstnavatele a k oprávněným
zájmům zaměstnance (§ 217 odst. 1 ZP).
2.4.3
Zaměstnanci přísluší za
dobu čerpání dovolené náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.
2.4.4
Určenou dobu čerpání
dovolené je zaměstnavatel povinen písemně oznámit zaměstnanci alespoň 14 dnů
předem, pokud se nedohodne se zaměstnancem na kratší době.
2.5
Pracovní doba
2.5.1
Délka pracovní doby
činí:
a) u řidičů MHD a strojvedoucích metra a u zaměstnanců, na které
se vztahuje § 16 Nařízení vlády č. 589/2006 Sb., kterým se stanoví
odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě,
40 hodin týdně (tito zaměstnanci jsou uvedeni v příloze č. 1 vnitřní normy
o pracovní době a době odpočinku v DP),
b) u ostatních zaměstnanců 37,5 hodiny týdně s výjimkou
zaměstnanců s jinou úpravou pracovní doby, pracujících ve speciálním
režimu při nočních přepravních výlukách v metru.
2.5.2
Podle povahy práce a
podmínek provozu je pracovní doba rozvržena rovnoměrně do pětidenního
pracovního týdne (s vyrovnáním délky pracovní doby během sedmi kalendářních dní
po sobě následujících) nebo nerovnoměrně na jednotlivé týdny.
2.5.3
Pracovní doba se při
rovnoměrném rozvržení rozvrhuje do pětidenního pracovního týdne. Délka jedné
pracovní směny při takto stanoveném rozvrhu činí průměrně 8 hodin (respektive
7,5 hodiny ve smyslu bodu 2.5.1 b), přičemž začátky a konce pracovních směn
mohou být dle potřeb pracoviště upraveny odlišně.
2.5.4
Při pravidelné
údržbě zařízení ochranného systému pouze v nočních přepravních výlukách je
stanoveno odchylné rozvržení pracovní doby do směn při dodržení průměrné
40 hodinové týdenní pracovní doby (respektive 37,5 hodinové týdenní
pracovní doby ve smyslu bodu 2.5.1 b), délky směny a nepřetržitého
odpočinku mezi směnami se samostatným rozvrhem pracovní doby.
2.5.5
Při rovnoměrném
rozvržení pracovní doby na jednotlivé týdny se stanovená týdenní pracovní doba
rozvrhuje tak, aby délka směny nepřesáhla dvanáct hodin.
2.5.6
Nerovnoměrné
rozvržení pracovní doby do směn se stanoví rozvrhem
směn – turnusem, zpracovaným na příslušné rozvrhovací období. V JPM bude
vyrovnána stanovená pracovní doba nejméně jedenkrát v kalendářním roce
zpravidla k 31. 12. kalendářního roku. Vyrovnání rozdílů pracovní doby
mezi stanoveným rozvrhem směn – turnusem a stanovenou týdenní pracovní dobou se
provádí maximálně za období 26 týdnů, u JPA max. za období 52 týdnů po
sobě jdoucích tak, aby byl rozvržen za toto období stanovený fond pracovní
doby. Při stanovení rozvrhu směn – turnusu bude postupováno s cílem
sjednotit začátek a konec pracovní doby jednotlivých směn v rozvrhu směn –
turnusu na jedno nástupní místo při dodržení stejného typu definice směny. Při
převedení na jinou funkci bude provedeno vyrovnání plánovaného fondu pracovní
doby současně s převedením.
2.5.7
a) Přestávka v práci na jídlo a oddech,
která není výkonem práce, se poskytuje nejdéle po šesti hodinách nepřetržité práce
v trvání nejméně 30 minut. Mladistvým se tato přestávka poskytuje
nejdéle po čtyřech a půl hodinách nepřetržité práce. Přestávka na jídlo a
oddech může být rozdělena do dvou částí v trvání nejméně 15 minut.
Jde-li o práce, které nemohou být přerušeny, musí být zaměstnanci i bez
přerušení provozu nebo práce zajištěna přiměřená doba pro oddech a jídlo,
jež je součástí pracovní doby. Přestávky na jídlo a oddech se
neposkytují na začátku a konci pracovní doby.
b) Specifika pracovní doby
řidičských profesí jsou řešena vnitřní normou o pracovní době a době
odpočinku.
2.5.8
Do pracovní doby je
započtena doba potřebná k osobní očistě po skončení práce v maximální
délce 15 minut.
2.5.9
Práce přesčas je
práce konaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem
nad stanovenou týdenní pracovní dobu, vyplývající z předem
stanoveného rozvržení pracovní doby a konaná mimo rámec rozvrhu pracovních
směn. Celkový rozsah práce přesčas nesmí činit v období 52 týdnů po sobě
jdoucích v průměru více než 8 hodin týdně.
2.5.10
Zaměstnavatel je
povinen projednat objem přesčasové práce s příslušnými odborovými
organizacemi.
2.5.11
Smluvní strany
vyhodnotí každoročně rozsah přesčasové práce. K tomu zaměstnavatel
předloží minimálně 1x za čtvrtletí podrobnější rozbor přesčasové práce po
jednotlivých kategoriích zaměstnanců a po jednotlivých organizačních složkách.
2.5.12 Pružná pracovní doba je řešena vnitřní normou o pracovní
době a době odpočinku.
2.5.13
„Definice směny“ je
grafické nebo časové (vyjádřené v hodinách a minutách) vyjádření průběhu
pracovního dne zaměstnance. „Definice dělené směny“ je grafické nebo časové
(vyjádřené v hodinách a minutách) vyjádření průběhu pracovního dne
zaměstnance rozděleného do více částí.
2.5.14
Z opodstatněných,
zvláště zdravotních důvodů, může řidič tramvaje písemně požádat o
přidělování „definic směn“ v délce pouze výjimečně překračující 9
hodin. Tato žádost musí být zohledněna.
2.5.15
Délka „definic směn“
u nerovnoměrného rozvržení pracovní doby nesmí u řidiče tramvaje nebo řidiče
autobusu překročit 12 hodin, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem
nedohodne jinak.
2.5.16
Zaměstnanci pracující na základě dohod o pracích
konaných mimo pracovní poměr ve funkcích, na které se vztahuje ustanovení bodu
2.5.1 a) jsou odměňováni jako zaměstnanci v nerovnoměrně rozvrženém
pracovním režimu.
(Přesunuto – bod 1.8 MP)
2.5.17
Zaměstnancům,
pracujícím na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, bude pro
účely výplaty náhrady odměny za dobu nemoci stanoven fiktivní rozvrh směn ve dnech
pondělí – pátek dle sjednaného úvazku.
2.5.18
Poskytování účinné
pomoci jinému zaměstnanci při likvidaci mimořádné události vyskytnuvší se při
zajišťování provozu je považováno u zaměstnance poskytujícím tuto pomoc za
činnost konanou pro zaměstnavatele z vlastní iniciativy v souladu s §
273 odst. 2 ZP.
3.1
Pokud při dočasných
dopravních opatřeních v autobusové dopravě (zpravidla
do 3 měsíců trvání) nebude odchylka jízdní doby větší než ± 1 minuta na každých
započatých 15 minut celkové jízdní doby, nebudou na lince jízdní doby měněny a
jízdní řády zůstanou zachovány. Případné výjimky budou konzultovány s
odborovými organizacemi.
3.2
Náměty a požadavky, předkládané k projednávání v provozní komisi
zaměstnavatele, budou vždy konzultovány s vedením příslušné provozovny a jejich
obsah bude v souladu s jednacím řádem komise. Příslušné odborné útvary
zaměstnavatele budou náměty a požadavky z provozní komise neprodleně
prošetřovat a řešit. O výsledku, případně stavu řešení, bude předkladatel
informován nejdéle do 6 týdnů (a dále průběžně), a to především s využitím
jednání provozní komise.
3.3
Zaměstnanci DP,
vykonávající kontrolní činnost v provozu, mají povinnost podat služební
hlášení ve smyslu provozního předpisu O 7, o služebních hlášeních
pokud tento předpis nestanoví jinak. Při provádění kontrol nesmí být
dotčena důstojnost kontrolovaných ani kontrolujících zaměstnanců. Zaměstnanec
musí být informován, dle možností, kontrolujícím zaměstnancem na místě, ve
výjimečných případech, a pokud to není technicky možné, co nejdříve jiným
způsobem, zvláště v případě překročení rychlosti.
3.4
Zaměstnavatel přidělí každému zaměstnanci soubor všech
provozních předpisů, které je povinen znát s ohledem na výkon své profese,
umožní každému zaměstnanci pořízení kopie vnitropodnikových vnitřních
provozních norem předpisů v elektronické podobě a zapůjčí každému
zaměstnanci na jeho žádost potřebné materiály, minimálně 21 dní předem,
k přípravě na zkoušky a přezkoušení související s výkonem jeho
povolání. Periodická přezkoušení z vnitropodnikových vnitřních
provozních předpisů budou prováděna písemnou nebo elektronickou a předem
zveřejněnou formou. Materiál pro periodická přezkoušení zaměstnavatel
zpřístupní prostřednictvím své vnitřní počítačové sítě včetně souboru všech
otázek přezkoušení. Periodická přezkušování přezkoušení
z vnitropodnikových vnitřních provozních
předpisů je možno provádět elektronickou formou pouze u zaměstnanců, kteří
mají zřízen uživatelský účet u DP.,
s výjimkou periodického přezkušování přezkoušení řidičů tramvají.
3.5
Zaměstnavatel poskytne všem zaměstnancům, mezi jejichž povinnosti patří
nošení stejnokroje, příspěvek na jeho údržbu ve výši 1,- Kč, za každou
odpracovanou hodinu. Tato úhrada bude vyplácena současně se mzdou nebo
odměnou z dohod.
4.1
Pravidla pro odměňování zaměstnanců
4.1.1
Mzdy zaměstnanců se stanovují podle této KS a Pravidel pro odměňování
zaměstnanců, která jsou přílohou této KS.
4.1.2
Zaměstnavatel zodpovídá za to, aby zaměstnanec byl zařazen podle druhu
vykonávané práce do odpovídajícího tarifního stupně.
4.2
Mzdy v letech 2016 – 202017
Zaměstnavatel garantuje,
že průměrná mzda v jednotlivých letech 2016 – 202017 nepoklesne
za srovnatelných podmínek v žádné ze statisticky sledovaných
kategorií pod úroveň dosaženou v předchozím roce.
4.3
Průměrný výdělek
4.3.1
Průměrný výdělek pro pracovněprávní účely zjišťuje zaměstnavatel ve
smyslu ust. § 351, §
Za odpracovanou
dobu se považuje:
a)
konal-li zaměstnanec práci podle rozpisu směn,
b)
doba, po kterou byl zaměstnanec převeden na jinou práci.
Hrubou mzdou není
např.:
a)
náhrada mzdy (např. za dovolenou),
b)
cestovní náhrady,
c)
odstupné,
d) odměna za pracovní pohotovost,
e) poskytnuté benefity,
f)
dávky nemocenského pojištění,
g) odměny poskytnuté k pracovním
výročím.
4.3.2
Rozhodným obdobím je předchozí kalendářní čtvrtletí a průměrný výdělek se
zjišťuje k prvnímu dni kalendářního měsíce následujícího po rozhodném období.
Při vzniku zaměstnání v průběhu předchozího kalendářního čtvrtletí je
rozhodným obdobím doba od vzniku zaměstnání do konce kalendářního
čtvrtletí.
4.3.3
Jestliže zaměstnanec v rozhodném období odpracoval méně než 21 dnů
(u turnusových zaměstnanců se zjistí 21 dnů přepočtem z odpracovaných
hodin), použije se pravděpodobný výdělek stanovený z hrubé mzdy,
které zaměstnanec dosáhl od počátku rozhodného období.,
popřípadě z hrubé mzdy, které by zřejmě dosáhl; přitom se přihlédne
zejména k obvyklé výši jednotlivých složek mzdy zaměstnance nebo ke mzdě
zaměstnanců vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty. Při
nemožnosti zjistit pravděpodobný výdělek dle rozhodného období bude stanoven
zaměstnavatelem ve smyslu ust. § 355 odst. 2 ZP.
4.3.4
U mzdy za delší než čtvrtletní období se pro účely zjišťování průměrného
výdělku určí poměrná část připadající na kalendářní čtvrtletí. Zbývající část
mzdy se zahrne do hrubé mzdy v dalším nebo dalších obdobích. Části mzdy
poskytované za více kalendářních čtvrtletí se započítávají
v závislosti na odpracované době v kalendářním čtvrtletí rozhodném
pro výpočet průměrného výdělku.
4.3.5
Pokud by průměrný výdělek zaměstnance byl nižší než minimální mzda, na
níž zaměstnanci vzniklo právo v příslušném měsíci, kdy se průměrný výdělek
používá, zvýší se průměrný výdělek na výši minimální mzdy.
4.3.6
Rozhodným obdobím pro zjištění průměrného výdělku, pro účely stanovení
výše náhrady škody při pracovních úrazech a nemoci z povolání, je
předchozí kalendářní rok. To platí v případě, že takto určené rozhodné
období, je na rozdíl od způsobu zjištění podle bodu 4.3.2 pro zaměstnance
výhodnější.
4.4
Společná ustanovení v oblasti mezd a
odměn z dohod
4.4.1
Zaměstnanci se
nezávisle na celkových výsledcích DP zaručuje právo na zaručenou mzdu ve
smyslu ust. § 112 ZP.
4.4.2
Zaměstnanec má možnost ve smyslu zákona č. 586/1992 Sb., o dani
z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, do 15. února následujícího roku
podepsat „Prohlášení poplatníka daně“ a požádat zaměstnavatele o provedení
ročního zúčtování záloh na daň a daňových bonusů po předložení všech potřebných
dokladů do téhož data na mzdovou účtárnu.
4.4.3
Mzda nebo odměna z dohod je splatná pozadu za měsíční období, a to
nejpozději v následujícím kalendářním měsíci. Mzda nebo odměna
z dohod je splatná dvanáctý den po skončení měsíčního období, za něž
se poskytuje. Pokud je dvanáctým dnem sobota nebo neděle nebo státní nebo
ostatní svátek dle zákona č. 245/2000 Sb. o státních svátcích, je výplatním
dnem poslední pracovní den před tímto termínem.
4.4.4
Zaměstnanci, pokud se nedohodne se zaměstnavatelem jinak, je DP
povinen před nástupem na dovolenou vyplatit mzdu splatnou během dovolené
nebo přiměřenou zálohu, která by byla splatná během dovolené.
4.4.5
Mzda nebo odměna z dohod se zaokrouhluje
na celé koruny směrem nahoru a vyplácí se v částkách zaokrouhlených na
desetikoruny s tím, že rozdíl bude převeden do dalšího zúčtovacího období.
4.4.6
Mzda nebo odměna z dohod se zaměstnanci vyplácí
v zákonných penězích. Mzdu nebo odměnu z dohod, resp. částku určenou
zaměstnancem, zasílá zaměstnavatel na svůj náklad a nebezpečí
na základě dohody se zaměstnancem na jeden platební účet poskytovatele
peněžních služeb určeného zaměstnancem nebo ji vyplácí v pracovní době na
pracovišti nebo místě určeném zaměstnavatelem. Vyúčtování mzdy nebo odměny z dohod
se předává v pracovní době zaměstnance na pracovišti nebo místě
určeném zaměstnavatelem.
4.4.7
Výše mzdy nebo odměny z dohod, s výjimkou
podmínek pro její přiznávání, má důvěrný charakter. Zaměstnanci DP, kteří
při své práci přicházejí do styku s uvedenými informacemi, nemají právo
cokoliv zveřejnit (viz ustanovení Pracovního řádu DP). Zaměstnavatel zajistí
důvěrný charakter i při podpisu evidenčních listů.
4.4.8
Vykonává-li zaměstnanec práci ve více základních
pracovněprávních vztazích u DP, posuzuje se mzda nebo odměna z dohod
v každém základním pracovněprávním vztahu odděleně.
4.4.9
Při skončení zaměstnání budou zaměstnanci
všechny mzdové složky, na které mu vzniklo právo nebo mu byly přiznány,
vyplaceny vždy v termínech vyhlášených pro jejich zúčtování a výplatu.
5.1
Poskytování
pracovnělékařských služeb, zdravotní pojištění
5.1.1 Podle
zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších
předpisů, se umožňuje občanům výběr lékaře a zdravotnického zařízení. To se
netýká lékaře pracovnělékařských služeb. Komplexní posouzení zdravotní
způsobilosti zaměstnanců v rozsahu platných právních předpisů přísluší
výhradně lékařům pracovnělékařských služeb. V případě, že je lékař
pracovnělékařských služeb zároveň registrujícím lékařem ošetřujícím
zaměstnance, dochází zaměstnanec na pracovnělékařské služby k tomuto
lékaři. Zaměstnanec si může v rámci DP zvolit svého registrujícího lékaře.
může si ho zaměstnanec v rámci DP zvolit. V ostatních
případech nemá možnost volby lékaře pracovnělékařských služeb.
5.1.2
Pracovnělékařská služba je zajišťována vlastními lékaři nebo
lékaři, respektive zdravotnickým zařízením, s nímž DP uzavřel dohodu
o poskytování této péče.
Pracovnělékařskou službou se zabezpečuje prevence včetně
ochrany zdraví zaměstnanců před nemocemi z povolání a jinými
poškozeními zdraví z práce. V souladu s platnými právními
předpisy zaměstnavatel:
a) zabezpečuje zdravotní personál,
resp. zdravotnické zařízení a uzavírá s nimi smluvní vztahy pro
vykonávání pracovnělékařských služeb v rozsahu vymezeném platnými právními
předpisy,
b) zabezpečuje posuzování
zdravotní způsobilosti tak, aby nedocházelo k vykonávání práce, pro kterou
není zaměstnanec zdravotně způsobilý,
c) zodpovídá za organizační
zajištění pravidelných preventivních prohlídek (vstupních, periodických,
mimořádných a výstupních) tak, aby nebyl narušen provoz pracoviště,
d) zodpovídá za dodržování
periodicity posuzování zdravotní způsobilosti u pravidelných preventivních
prohlídek,
e) provádí přihlašování a
odhlašování pojištěnců (zaměstnanců) zdravotní pojišťovny, evidenci a
dokumentaci a odvod finančních prostředků,
f)
umožní zaměstnancům rehabilitační péči v rozsahu
předepsaném lékařem,
g) umožní zaměstnanci, který má
lékaře DP jako svého ošetřujícího lékaře, u tohoto lékaře absolvovat lékařské
prohlídky v rámci pracovnělékařských služeb,
h) zabezpečuje prevenci včetně
ochrany zdraví zaměstnanců před nemocemi z povolání a jinými
poškozeními zdraví z vykonávané práce.
5.1.3
Zaměstnanci jsou povinni absolvovat lékařské prohlídky
v rámci pracovnělékařských služeb výhradně u příslušného lékaře v určeném
zdravotnickém zařízení.
5.1.4
Náklady na lékařské prohlídky a vyšetření provedené určeným
lékařem, který pro zaměstnavatele zajišťuje tyto pracovnělékařské služby,
event. odborným lékařem, který byl tímto lékařem požádán o provedení odborné
lékařské prohlídky, nese plně zaměstnavatel.
5.1.5
Pro zaměstnance je doba zaměstnavatelem nařízené lékařské
prohlídky v rámci pracovnělékařských služeb a doba návštěvy svého
ošetřujícího lékaře za účelem zajištění výpisu ze zdravotní dokumentace
překážkou na straně zaměstnance. Pracovní volno je poskytováno
v nezbytně nutném rozsahu, a to s náhradou mzdy ve výši průměrného
výdělku dle ust. § 103 odst. 1 písm. e) ZP a přílohy k Nařízení vlády č.
590/2006 Sb., odst. 2. Doba potřebná k vykonání pravidelné
preventivní prohlídky, či návštěvy ošetřujícího lékaře je součástí stanovené
pracovní doby.
Pokud
charakter vyšetření nebo lékařského zákroku v rámci pracovnělékařských
služeb neumožňuje po zbytek směny vykonávat práci, jedná se o překážku na
straně zaměstnavatele s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku.
5.1.6
Zaměstnanec má právo zvolit si zdravotní pojišťovnu, přičemž má
povinnost oznámit zaměstnavateli do 8 kalendářních dnů ode dne změny zdravotní
pojišťovny novou zdravotní pojišťovnu. Při nesplnění této povinnosti bude
zaměstnanec zaměstnavateli povinen uhradit vzniklou škodu (penále, které
zaměstnavatel zaplatil v souvislosti s neoznámením
nebo opožděným oznámením změny zdravotní pojišťovny).
5.1.7
Vedoucí zaměstnanci jsou oprávněni kontrolovat, zda zaměstnanec,
který byl uznán dočasně práce neschopným, dodržuje v období, za něž mu náleží
přísluší náhrada mzdy, prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní
neschopnosti stanovený režim dočasně práce neschopného pojištěnce, pokud
jde o povinnost stanovenou zvláštním právním předpisem, zdržovat se
v místě pobytu uvedeném v Rozhodnutí o dočasné pracovní
neschopnosti a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek.
Jiný způsob kontroly lze dohodnout v Pracovním řádu DP.
5.1.8
Porušil-li zaměstnanec v období, za něž mu náleží náhrady mzdy prvních
14 kalendářních dnech dočasné pracovní neschopnosti povinnosti uvedené
v bodě 5.1.9, které jsou součástí režimu dočasně práce
neschopného pojištěnce, může být zaměstnanci se zřetelem na závažnost porušení
těchto povinností náhrada mzdy snížena nebo neposkytnuta nebo s ním může
být rozvázán pracovní poměr výpovědí dle § 52 písm. h) ZP z důvodu zvlášť
hrubého porušení jiné povinnosti zaměstnance stanovené v § 301 písm. a) ZP.
Rozhodnutí zaměstnavatele je možno změnit pouze soudním rozhodnutím. Upřesnění
postupu kontroly dočasně práce neschopných zaměstnanců je řešeno vnitřní
normou.
5.2
Stravování
5.2.1
Zaměstnavatel umožní
v souladu s ust. § 236 ZP a v souladu se zákonem č. 586/1992
Sb., o dani z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zaměstnancům ve všech
směnách stravování formou poukázek na
stravování. Jídelny a kantýny DP mohou být pronajaty k účelům stravování a
zaměstnancům bude umožněna platba v těchto zařízeních poukázkami na
stravování.
5.2.2
Zaměstnavatel umožní
stravování i důchodcům - bývalým zaměstnancům, zaměstnancům po dobu čerpání
jejich dovolené a po dobu jejich dočasné pracovní neschopnosti v jídelnách
DP.
5.2.3
Zaměstnavatel
poskytne zaměstnancům příspěvek až do výše 55 % ceny jednoho hlavního jídla,
maximálně však do výše 70 % stravného při trvání pracovní cesty
5 až 12 hodin podle §
5.2.4
Zaměstnavatel
poskytne poukázku na stravování na jedno hlavní jídlo při přítomnosti
v práci během stanovené pracovní doby bez práce přesčas, kterou je
zaměstnanec povinen odpracovat na základě předem stanoveného rozvrhu pracovních
směn v rámci 24 hodin po sobě jdoucích (směny), jež trvá aspoň 3
hodiny.
Poukázku na
stravování na jedno další jídlo obdrží
zaměstnanec v pracovním
poměru, pokud délka jeho definice směny v úhrnu
stanovené pracovní doby s povinnou přestávkou v práci, kterou je
zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci, bude delší
než 11 hodin.
Za
přítomnost v práci se považuje i výkon funkce odborového funkcionáře.
Poukázka na
stravování se neposkytne zaměstnanci, který neomluveně zameškal část směny.
Zaměstnavatel
poskytne poukázku na stravování zaměstnancům, kteří získávají způsobilost pro
výkon práce na pracovištích zaměstnavatele.
5.2.5
Zaměstnanec obdrží takový počet poukázek na stravování, na kolik mu
skutečně vznikl nárok dle bodu 5.2.4 KS v předcházejícím měsíci.
5.2.6
Poukázky na stravování budou zaměstnancům poskytovány v hodnotě
80,- Kč, z toho 40,- Kč poskytne zaměstnavatel a 40,- Kč hradí
zaměstnanec.
5.2.7
Při mimořádné cestě
v souvislosti s výkonem práce mimo rozvrh směn (přesčasu) v místě
výkonu práce nebo pravidelného pracoviště, přísluší zaměstnanci cestovní
náhrady. Zaměstnavatel poskytne bezodkladně bez zbytečného odkladu po
vzniku nároku na cestovní náhrady zaměstnanci informaci o vzniku nároku.
5.2.8
Příspěvek na stravování bude poskytován za stejných podmínek uvolněným
odborovým funkcionářům pracujícím pro DP.
5.2.9
Zaměstnavatel po dohodě umožní zástupcům stravovací komise odborových
organizací účast na kontrolách ve stravovacích zařízeních.
5.2.10
Zaměstnavatel společně s příslušnou odborovou organizací bude
průběžně vyhodnocovat připomínky a návrhy strávníků a projedná je
s provozovateli kantýn
a jídelen DP.
5.2.11
Změnu nájemce jídelen a kantýn DP a změnu smluvní ceny obědů je možné
provést po projednání s příslušnými odborovými organizacemi.
5.2.12
V jídelnách DP bude zajištěno stravování přednostně pro vlastní
zaměstnance, pro cizí strávníky s přihlédnutím k maximálnímu
využití kapacity jídelen.
5.2.13
Zaměstnavatel
dohodne s provozovateli kantýn a jídelen DP, aby se doba
dovolených zaměstnanců kantýn a jídelen nepřekrývala.
5.2.14
Bližší specifikace oblasti stravování je řešena vnitřní normou po
dohodě s odborovými organizacemi.
5.2.15
Poukázky na stravování budou poskytovány i zaměstnancům konajícím práci
na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr podle délky
odpracovaných definic směn.
5.3
Rekreace, dětská
rekreace
5.3.1
Zaměstnavatel umožní zaměstnancům v pracovním poměru
v základním pracovněprávním vztahu, důchodcům a jejich rodinným
příslušníkům, zveřejněním nabídky pobytů, rekreaci ve vlastním rekreačním
středisku Hlavatce. Důchodem se rozumí starobní důchod nebo důchod pro
invaliditu třetího stupně. Podmínkou je odchod do důchodu
z pracovního poměru v DP.
Zvýhodněná
cena rekreace platí pouze pro zaměstnance v pracovním poměru, pro jejich
rodinné příslušníky a důchodce.
Hodnota
nepeněžního plnění v případě poskytnutí poukazu na rekreaci v ročním
úhrnu nepřekročí na jednoho zaměstnance (včetně rodinných příslušníků) částku
20.000,- Kč.
5.3.2
Zaměstnavatel informuje zaměstnance o
možnosti rekreace v rekreačních střediscích předaných do pronájmu a v
rekreačních zařízeních provozovaných odborovými organizacemi.
5.3.3
Na dětskou rekreaci, pořádanou jinými organizacemi, je poskytován
příspěvek nepeněžní formou – nákupem poukazu s tím, že rodiče uhradí DP
rozdíl mezi cenou poukazu a poskytnutým příspěvkem. Výše příspěvku je řešena
v bodě 5.9.8.
5.3.4
Výplata příspěvků na dětskou rekreaci bude realizována dle těchto
zásad:
a)
právo na příspěvek mohou uplatnit zaměstnanci pro děti ve věku
od zahájení povinné školní docházky do jejího ukončení s tím, že do 31. 8.
příslušného roku nedosáhne dítě 16 let,
b)
příspěvek se poskytuje maximálně v počtu 5 dnů v době
jarních prázdnin a 15 dnů v době letních prázdnin za podmínky, že ke dni
skončení pobytu, na který byl příspěvek uplatněn, trvá pracovní poměr
zaměstnance u DP (s výjimkou rozvázání pracovního poměru z důvodů
uvedených v § 52 písm. a) – c) ZP),
c)
příspěvek se poskytuje na pobyt dětí v dětských táborech,
na sportovní a obdobná soustředění, na rehabilitační a léčebné pobyty, které se
uskuteční v době prázdnin,
d)
v případě, že jsou u DP zaměstnáni oba rodiče dítěte, může
o příspěvek požádat pouze jeden z nich,
e)
žádost o příspěvek
se předkládá do 28. 2. pro jarní prázdniny a do 30. 6. 31. 7. pro letní
prázdniny, vždy před provedením úhrady poukazu, příslušnému odbornému
útvaru Lidské zdroje úseku personálnímuho (blíže v informaci
personálního ředitele pro Lidské zdroje k poskytování příspěvku na
dětskou rekreaci). Žádost musí být doložena fakturou splňující zákonné
náležitosti účetního dokladu vystavenou provozovatelem tábora na Dopravní
podnik hl. m. Prahy, akciová společnost jako odběratele služby a obsahující
minimálně o přihlášení dítěte s následujícími údajei:
-
adresa a IČ
provozovatele,
-
adresa a IČ
odběratele,
-
jméno dítěte a datum
jeho narození,
-
termín a místo
konání tábora,
-
cena poukazu,
-
bankovní spojení
provozovatele,
-
variabilní symbol,
-
razítko a podpis
provozovatele.
Datum splatnosti faktury nesmí být kratší než 14 dní ode
dne předání zaměstnavateli.
f) v případě,
že se dítě rekreace nezúčastní, nebo nemůže zúčastnit, zaměstnanec tuto
skutečnost bez jakéhokoli zbytečného odkladu nahlásí zaměstnavateli;
zaměstnavatel zašle provozovatelem tábora vrácenou částku zaměstnanci na jím
určený bankovní účet, a to po odečtení veškerých případných nákladů (zejména
storno poplatek provozovatele tábora) a příspěvku zaměstnavatele.
5.3.5
Pro účely rekreace dle bodu 5.3.1 se za rodinného příslušníka
považují:
a)
manžel, manželka, druh, družka, registrovaný partner,
b)
děti do skončení povinné školní docházky a poté do dosažení 26
let věku, jestliže se soustavně připravují studiem na budoucí povolání. Za
soustavnou přípravu se nepovažují např. krátkodobé kurzy, zaměstnání
v cizině s návštěvou jazykových kurzů pořádaných v místě bydliště
pobytu apod.,
c)
děti, které se nemohou připravovat na budoucí povolání nebo být
zaměstnány pro nemoc nebo jsou pro tělesné, smyslové nebo mentální
postižení trvale neschopny práce.
5.3.6
Za dítě – rodinného
příslušníka se považuje pro účely bodu 5.3 rovněž:
a)
dítě, které bylo
zaměstnancem převzato do péče nahrazující péči rodičů,
b)
dítě manžela
(manželky, druha, družky, registrovaného partnera),
c)
dítě, ke kterému
zaměstnanci trvá vyživovací povinnost, pokud nebyl zbaven rodičovských práv.
5.3.7 Pokud
odborová organizace, po dohodě se zaměstnavatelem, použije k zajištění
dopravy za účelem rekreace dětí zaměstnanců (LDT, soustředění apod.) nebo
k zajištění zájezdu, kterého se zúčastní nejméně 60 % zaměstnanců DP a
jejich rodinných příslušníků, autobus ve vlastnictví DP a historickou tramvaj,
bude jí poskytnuta sleva ve výši 30 % z celkové fakturované částky.
5.4
Odborný rozvoj
zaměstnanců
5.4.1
Odborný rozvoj zaměstnanců bude zaměřen především na
prohlubování a zvyšování kvalifikace formou:
a)
odborných kurzů a
školení dle potřeb zaměstnavatele i s využitím ESF,
b)
základních kurzů a
školení pro získávání kvalifikace nezbytné pro řádný výkon sjednané práce -
informativní přehled těchto kurzů a školení bude průběžně aktualizován
v příloze vnitřní normy o odborném rozvoji zaměstnanců,
c)
periodickým
obnovováním, prohlubováním a přezkušováním způsobilosti zaměstnanců
k výkonu určitých profesí v souladu s příslušnými předpisy,
d)
studia na státních a
soukromých školách podle potřeb zaměstnavatele,
e)
studijních pobytů
a odborných stáží,
f)
jazykových kurzů pro
potřeby zaměstnavatele z důvodu lepší péče o cestující veřejnost.
V případech určených zaměstnavatelem je možné realizovat odborný rozvoj zaměstnanců formou elektronické výuky v souladu s vnitřní normou určující pravidla pro provádění odborného rozvoje zaměstnanců DP.
5.4.2
Studium při zaměstnání a nástavbové studium bude zaměstnanci
umožněno na doporučení příslušného vedoucího a se souhlasem personálního
ředitele (týká se výlučně studia, při kterém zaměstnanec hodlá uplatňovat
práva, která vyplývají z ustanovení § 232 ZP,
resp. z kvalifikačních dohod uzavřených dle ust. §
5.4.3
Zaměstnavatel vyjde
studujícím zaměstnancům, pokud tomu nebudou bránit vážné provozní důvody,
maximálně vstříc (úpravy směn, poskytnutí volna) tak, aby zaměstnanec mohl
plnit řádně své studijní povinnosti.
5.4.4
Zaměstnancům, kteří absolvují základní kurzy a školení pro
získávání kvalifikace nezbytné pro řádný výkon sjednané práce dle bodu 5.4.1
písm. b), přísluší po dobu, kdy zaměstnanec získává předpoklady stanovené
právními předpisy nebo požadavky nezbytné pro řádný výkon sjednané práce,
náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku zjištěného dle Části třinácté, Hlavy
XVIII ZP.
5.4.5
Zaměstnavatel bude
rozvíjet ve spolupráci s odborovými organizacemi prohlubovat
informovanost o rozvojovéých programyech určených pro zaměstnance
DP (sSystém personálních rezerv, program Kariérové poradenství pro VŠ)
za účelem rozvoje možnosti posunu v pracovní kariéryře
zaměstnanců DP.
5.5
Důležité osobní
překážky v práci a zaměstnanecké výhody
5.5.1
Důležité osobní
překážky v práci jsou dle ust. § 199 ZP stanoveny v příloze k Nařízení
vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých
osobních překážek v práci.
Pracovní volno, které se poskytuje manželům, je
poskytováno ve stejném rozsahu registrovaným partnerům.
Okruh a rozsah důležitých
osobních překážek v práci:
Vyšetření nebo ošetření
-
pracovní volno
s náhradou mzdy se poskytne na
nezbytně nutnou dobu, bylo-li provedeno ve zdravotnickém zařízení, které je ve
smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně, kterou si zaměstnanec zvolil, a
které je nejblíže bydlišti nebo pracovišti zaměstnance a je schopné potřebnou
zdravotní péči poskytnout, pokud vyšetření nebo ošetření nebylo možné provést
mimo pracovní dobu,
-
bylo-li vyšetření
nebo ošetření provedeno v jiném než nejbližším zdravotnickém zařízení,
poskytne se pracovní volno na nezbytně nutnou dobu; náhrada mzdy přísluší
nejvýše za dobu dle předchozího odstavce.
Přerušení dopravního provozu nebo
zpoždění hromadných dopravních prostředků
-
pracovní volno bez
náhrady mzdy se poskytne na nezbytně nutnou dobu pro nepředvídané
přerušení dopravního provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků,
nemohl-li zaměstnanec dosáhnout včas místa pracoviště jiným přiměřeným
způsobem.
Svatba vlastní
-
pracovní volno s náhradou
mzdy se poskytne dle této KS na 2 dny, z toho 1 den k účasti na
svatebním obřadu.
Svatba dítěte či rodiče
-
pracovní volno s náhradou
mzdy se poskytne rodiči na 1 den k účasti na svatbě dítěte a ve
stejném rozsahu se poskytne pracovní volno bez náhrady mzdy dítěti při
svatbě rodiče.
Narození dítěte
-
pracovní volno se
poskytne na nezbytně nutnou dobu (maximálně jeden den) s náhradou mzdy
k převozu manželky (družky) do zdravotnického zařízení a zpět;
zaměstnanec má dle této KS právo na další tři dny pracovního volna bez
náhrady mzdy, pokud o to požádá a nebrání-li tomu provozní
důvody,
-
pracovní volno bez
náhrady mzdy se poskytne na nezbytně nutnou dobu k účasti
při porodu manželky nebo družky.
Úmrtí
-
pracovní volno s náhradou
mzdy se poskytne při úmrtí manžela, druha, registrovaného partnera nebo
dítěte dle této KS na 2 dny i v případě, že se rozloučení konalo
bez obřadu a na další den k účasti na pohřbu těchto osob,
-
pracovní volno s náhradou
mzdy se poskytne k účasti na pohřbu rodiče (opatrovníka)
a sourozence zaměstnance, rodiče (opatrovníka) a sourozence jeho manžela,
jakož i manžela dítěte i manžela sourozence zaměstnance na 1 den
i v případě, že se rozloučení konalo bez obřadu a další den,
pokud zaměstnance obstarává pohřeb těchto osob,
-
pracovní volno
s náhradou mzdy na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 1 den
k účasti na pohřbu prarodiče nebo vnuka zaměstnance nebo prarodiče
jeho manžela nebo jiné osoby, která žila se zaměstnancem v době úmrtí
v domácnosti a na další den, jestliže zaměstnanec obstarává pohřeb těchto
osob.
Pohřeb spoluzaměstnance
-
pracovní volno s náhradou
mzdy se poskytne na nezbytně nutnou dobu zaměstnancům, kteří se zúčastní
pohřbu spoluzaměstnance; tyto zaměstnance určí zaměstnavatel nebo zaměstnavatel
v dohodě s odborovou organizací.
Doprovod
-
pracovní volno
k doprovodu rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení
k vyšetření nebo ošetření při náhlém onemocnění nebo úrazu a k předem
stanovenému vyšetření, ošetření nebo léčení se poskytne jen jednomu
z rodinných příslušníků na nebytně nutnou dobu, nejvýše však na 1
den, byl-li doprovod nezbytný a uvedené úkony nebylo možno provést mimo
pracovní dobu:
·
s náhradou
mzdy, jde-li o doprovod manžela, druha
nebo dítěte, rodiče a prarodiče zaměstnance nebo jeho manžela; má-li zaměstnanec
nárok na ošetřovné z nemocenského pojištění, nepřísluší mu náhrada
mzdy,
·
bez náhrady mzdy, jde-li o ostatní rodinné příslušníky,
-
pracovní volno
s náhradou mzdy k doprovodu zdravotně postiženého dítěte nebo
rodinného příslušníka do zařízení sociální péče nebo do internátní speciální
školy a zpět pracovní volno se poskytne jen jednomu z rodinných
příslušníků na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na 6 pracovních dnů
v kalendářním roce,
-
pracovní
volno k doprovodu dítěte do školského poradenského zařízení ke zjištění
speciálních vzdělávacích potřeb dítěte se poskytne jen jednomu z rodinných
příslušníků na nezbytně nutnou dobu bez náhrady mzdy.
Přestěhování
-
pracovní volno bez
náhrady mzdy se poskytne na nezbytně nutnou dobu, nejvýše
na 2 dny při přestěhování zaměstnance, který má vlastní bytové
zařízení; jde-li o přestěhování v zájmu zaměstnavatele, poskytne se
pracovní volno s náhradou mzdy.
Vyhledání nového zaměstnání
-
pracovní volno před
skončením pracovního poměru se poskytne na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 1
půlden v týdnu, po dobu odpovídající výpovědní době v délce dvou
měsíců. Pracovní volno je možné se souhlasem zaměstnavatele slučovat:
·
s náhradou
mzdy při skončení pracovního poměru
výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až e) ZP
nebo dohodou z týchž důvodů,
·
bez náhrady mzdy při skončení pracovního poměru z jiných než výše
uvedených důvodů.
5.5.2
Pokud tomu nebudou
bránit provozní důvody, poskytne zaměstnavatel všem zaměstnancům na požádání
jeden den neplaceného volna v měsíci. Termín tohoto volna se sjednává
po dohodě s nadřízeným zaměstnancem. Toto volno nelze v průběhu roku
kumulovat.
5.5.3
Rodičům, pečujícím o
děti do 15 let (vztahuje se na všechny děti, které v kalendářním roce
dovrší 15 let věku), poskytne zaměstnavatel další neplacené volno až do výše 2
týdnů v kalendářním roce, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody.
5.5.5 Pracují-li u zaměstnavatele ve vícesměnném nebo nepřetržitém provozu oba rodiče, pečující o dítě mladší než 15 let nebo oba manželé, pečující o rodinného příslušníka, který je osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni I (lehká závislost), stupni II (středně těžká závislost), stupni III (těžká závislost) nebo stupni IV (těžká závislost), je zaměstnavatel povinen, nebrání-li tomu vážné provozní důvody, vyhovět jejich žádosti na úpravu skladby a délky směn tak, aby mohli o dítě mladší než 15 let nebo o osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby řádně pečovat.
5.5.6
Pracují-li u
zaměstnavatele oba manželé pečující celodenně o osobu zdravotně nebo tělesně
postiženou v přímé příbuzenské linii ve vícesměnném nebo nepřetržitém
provozu, je zaměstnavatel povinen, nebrání-li tomu vážné provozní důvody,
vyhovět jejich žádosti na úpravu skladby a délky směn tak, aby mohli řádně
pečovat o osobu zdravotně nebo tělesně postiženou; přitom zaměstnavatel
postupuje v součinnosti s příslušnými odborovými organizacemi.
5.5.7
Zaměstnancům
postiženým živelnou pohromou (zničení, poškození, event. vyplavení domu či bytu
sloužícímu k trvalému bydlení apod.) zaměstnavatel poskytne na nezbytně nutnou
dobu, nejvýše však na 5 pracovních dnů, k likvidacie škod, oprav
a úklidu pracovní volno s náhradou mzdy. Podmínkou poskytnutí volna je doložení
postižení příslušným zástupcem samosprávy (obcí). Ve
zvlášť odůvodněných případech může zaměstnavatel výjimečně poskytnout
pracovní volno s náhradou mzdy i nad rozsah uvedený ve větě první.
5.5.8
V případě
mimořádné události, kdy dojde při jízdě dopravního prostředku MHD
k vážnému zranění osoby, či jejímu usmrcení, má řidič MHD nebo
strojvedoucí metra, který tento dopravní prostředek řídil, právo (po vyřešení
případu na místě) na poskytnutí mimořádného pracovního volna
do konce této směny s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku.
Požádá-li řidič MHD nebo strojvedoucí metra o poskytnutí dalšího mimořádného
volna v maximálním rozsahu 2 dnů, bude mu poskytnuto toto volno v požadovaném
rozsahu a bude mu přiznána náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku,
pokud by mu mzda ušla v důsledku tohoto volna.
Vedoucí
zaměstnanec současně nepřipustí k výkonu práce zaměstnance, který
se přímo zúčastnil likvidace mimořádné události, při které došlo
k vážnému zranění či úmrtí jiné osoby, pokud jeho psychický stav
nezaručuje předpoklad pro bezpečný výkon práce. Tento zaměstnanec má právo na
náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku nejdéle do konce směny.
5.5.9
V případě nehody nebo jiné mimořádné
události má řidič MHD nebo strojvedoucí metra, který dopravní prostředek řídil,
právo (po vyřešení případu na místě) na poskytnutí mimořádného pracovního volna
do konce této směny s náhradou mzdy ve výši průměrného hodinového výdělku, pokud nemůže tuto směnu
dokončit z důvodu překážky na straně zaměstnavatele. Dojde-li
z důvodu vyšetřování nehody nebo mimořádné události k prodloužení definice směny pracovní
doby řidiče MHD nebo strojvedoucího metra, považuje
se tato doba za výkon práce má právo
na náhradu mzdy do okamžiku, kdy dojde k ukončení šetření na
místě nehody nebo mimořádné události a jeho další přítomnost na místě
nehody nebo mimořádné události již není potřeba. Součástí
pracovní doby Směnou řidiče MHD
nebo strojvedoucího metra je i další doba potřebná pro zajištění dokumentace,
na požadavek zaměstnavatele, potřebné k vyšetření nehody nebo mimořádné
události.
5.5.10
Při změně pracoviště
přihlédne zaměstnavatel k místu bydliště zaměstnance s ohledem na
jeho sociální potřeby, pokud to umožní provozní potřeby zaměstnavatele.
5.5.11 Zaměstnanci mají právo
využívat služebních spojů pro dopravu do zaměstnání a zpět.
5.5.12
Zaměstnanec má právo
se během čekání mezi jednotlivými částmi „Definice pracovní doby
rozdělené během provozního dne do více částí dělené směny“ zdržovat
v objektech zaměstnavatele k tomu určených.
5.5.13 V případě náhlého onemocnění může zaměstnanec, pokud
to provozní důvody umožní, čerpat pracovní volno bez náhrady mzdy
v rozsahu nejvýše tří pěti pracovních dnů po sobě jdoucích bez
dodání poukazu práce neschopného za předpokladu, že na toto čerpání upozorní
zaměstnavatele před plánovaným nástupem na směnu. Toto volno lze čerpat pouze
jedenkrát za rok. Zaměstnanec hradí zdravotní pojištění v plné výši.
5.5.14 Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci na základě jeho
požadavku zdravotní volno nejvýše 2 dny v roce, které je možné čerpat i
rozděleně, s náhradou mzdy ve výši 60 % průměrného hodinového výdělku.
5.5.15 Zaměstnanci, který byl uznán dočasně práce neschopným,
přísluší jedenkrát dvakrát ročně náhrada mzdy nebo odměny z dohod
za první tři dny, nejvýše však za 24 hodin, ve výši 60 % průměrného
výdělku. Pro účely stanovení náhrady mzdy nebo odměny z dohod
se zjištěný průměrný výdělek upraví způsobem, který je uveden v § 192
odst. 2 ZP.
Náhrada mzdy
nebo odměny z dohod za první tři dny nepřísluší dočasně práce neschopným
z důvodů:
a)
pracovního úrazu,
b)
zaviněné účastí ve
rvačce; rvačkou se zde rozumí vzájemné napadení či fyzický střet dvou nebo více
osob, nejde-li o sebeobranu nebo pomoc napadenému, pokud se nejedná
o případ uvedený v písmenu d),
c)
bezprostředního
následku své opilosti nebo zneužití omamných prostředků
nebo psychotropních látek,
d)
spáchání úmyslného
trestného činu nebo úmyslně zaviněného přestupku.
5.5.16 Neplacené volno přísluší
zaměstnanci, který z důvodu konání činnosti dobrovolného hasiče nebo
záchranáře zamešká část nebo celou rozvrženou směnu. Zaměstnanec doloží
potvrzení o účasti na zásahu.
5.6
Doplňkové
penzijní spoření a penzijní připojištění zaměstnanců
5.6.1
Zaměstnanci, kteří
požadují příspěvek, musí splňovat jednu z podmínek stanovených zákonem 427/2011
o doplňkovém penzijním spoření ve znění pozdějších předpisů nebo zákonem č.
42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách
některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších
předpisů, tj.:
-
jsou osobou
s trvalým pobytem na území ČR,
-
jsou osobou
s bydlištěm na území jiného členského státu Evropské unie, pokud
je účastna důchodového pojištění nebo je poživatelem důchodu
z českého důchodového pojištění nebo je účastna veřejného zdravotního
pojištění v České republice, která uzavře s penzijním fondem nebo
penzijní společností smlouvu.
5.6.2
Zaměstnavatel
poskytne zaměstnancům příspěvek na doplňkové penzijní spoření za níže uvedených
podmínek:
a)
zaměstnanec si sám
zvolí, zda chce možnost doplňkového penzijního spoření využít za podmínek
stanovených touto KS,
b)
zaměstnavatel bude
přispívat do všech fondů, se kterými mají zaměstnanci již uzavřené smlouvy o
doplňkovém penzijním spoření,
c)
příspěvek od
zaměstnavatele je podmíněn příspěvkem zaměstnance ve výši minimálně 300
100,- Kč/měsíc srážkou ze mzdy,
d)
zaměstnavatel bude
zaměstnanci přispívat částkou ve výši 1000 minimálně 300 850,-Kč/měsíc
převedením částky do zaměstnancem vybraného fondu,. Zaměstnancům, kteří
mají uzavřené životní pojištění s příspěvkem zaměstnavatele anebo
požádají-li o příspěvek v nižší nominální hodnotě před nabytím účinnosti
této KS a nepožádají-li o zvýšení příspěvku zaměstnavatele, poskytuje
zaměstnavatel příspěvek ve výši minimálně 300,- Kč/měsíc,
e)
zaměstnanec musí být
v pracovním poměru u DP nepřetržitě nejméně 1 rok, příspěvek bude
zaměstnanci poskytnut nejdříve od měsíce následujícího po měsíci vzniku
práva a od následujícího měsíce po podání žádosti o jeho poskytnutí,
f)
zaměstnanec, který
v průběhu měsíce končí pracovní poměr, již za tento měsíc nemá právo na příspěvek
zaměstnavatele, s výjimkou úmrtí nebo odchodu do důchodu,
g)
zaměstnanec, který
pobíral po celý kalendářní měsíc pouze dávky nemocenského pojištění
(nemocenské, ošetřovné apod.) nebo
zaplatil vlastní příspěvek jednorázově a dodatečně doloží zaměstnavateli
řádné zaplacení příspěvku zaměstnance ve výši minimálně 300
100,-Kč/měsíc jinou formou než srážkou ze mzdy. V případě
doložení bude příspěvek zaměstnavatele poskytnut zpětně.
h)
zaměstnanec, který zaplatil vlastní příspěvek jednorázově na
celý kalendářní rok, nejpozději do 31. 1. daného příslušného
kalendářního roku doloží zaměstnavateli platbu ve výši minimálně
1200,-Kč/kalendářní rok, tj. 100 Kč/měsíc. V takovém případě bude zaměstnavatel
příspěvek poskytovat měsíčně s tím, že spolu s vyúčtováním mzdy za
měsíc leden bude poskytnut příspěvek zaměstnavatele současně za měsíce leden a
únor.
5.6.3
Právo na příspěvek
zaměstnavatele na doplňkové penzijní spoření nemá zaměstnanec:
a)
v mimoevidenčním
stavu, s výjimkou uvolněných odborových funkcionářů pracujících pro DP,
b)
se sjednaným
týdenním úvazkem kratším než 30 hodin (s výjimkou poživatelů invalidního
důchodu pro invaliditu II. nebo III. stupně),
c)
v případě
neomluveně zameškané směny (i její části) za měsíc, ve kterém k absenci
došlo s tím, že příspěvek zaměstnavatele nebude zaměstnanci
v následujícím měsíci poskytnut,
d)
pokud koná pouze
práce na základě dohod o pracovní činnosti nebo o provedení práce,
e)
který pobíral po
celý kalendářní měsíc pouze dávky nemocenského pojištění (nemocenské, ošetřovné
apod.) a nedoložil řádné zaplacení příspěvku zaměstnance min. 300 100,-Kč/měsíc
jinou formou než srážkou ze mzdy.
5.6.4
Zaměstnanci, který v průběhu pracovního poměru a po 1. 1. 2013
ukončí smlouvu o doplňkovém penzijním spoření s příspěvkem
zaměstnavatele výpovědí nebo dohodou a obdrží odbytné, bude příspěvek
od zaměstnavatele poskytnut již pouze na jednu další smlouvu o doplňkovém
penzijním spoření. Na jednu další nově uzavřenou smlouvu bude poskytován
příspěvek zaměstnavatele i po jednorázovém vyrovnání. již
příspěvek zaměstnavatele na další smlouvu o doplňkovém penzijním spoření nebude
poskytnut.
5.6.5
Zaměstnanci, kteří mají sjednanou smlouvu o penzijním připojištění, mohou
čerpat příspěvek v souladu s bodem 5.6 za stejných podmínek jako
zaměstnanec s uzavřenou smlouvou na doplňkové penzijní spoření.
5.6.6
Zaměstnavatel
bude zaměstnanci přispívat na penzijní připojištění anebo doplňkové penzijní
spoření částkou ve výši maximálně 850,-/měsíc, a to v případě, že
zaměstnanec nevyužívá příspěvku zaměstnavatele na životní pojištění. V případě, že
zaměstnavatel zaměstnanci přispívá na životní pojištění částkou ve výši 300,-Kč/měsíc,
bude příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění anebo
doplňkové penzijní spoření anebo penzijní připojištění ve výši nejvýše
550,-Kč/měsíčně. V případě, že zaměstnavatel zaměstnanci přispívá na
životní pojištění částkou ve výši 500,-Kč/měsíc, bude příspěvek
zaměstnavatele na penzijní připojištění anebo doplňkové penzijní spoření
anebo penzijní připojištění ve výši nejvýše 350,-Kč/měsíčně.
Zaměstnavatel částku převede do zaměstnancem vybraného fondu.
5.7
Životní pojištění
5.7.1
Zaměstnavatel
poskytne zaměstnancům příspěvek na životní pojištění za níže uvedených
podmínek:
a)
zaměstnanec si sám zvolil před 1. 1. 2013, zda
chce možnost životního pojištění využít za podmínek stanovených KS,
b)
příspěvek
zaměstnavatele je podmíněn příspěvkem zaměstnance ve výši minimálně 100,-
Kč/měsíc srážkou ze mzdy,
c)
zaměstnavatel bude
přispívat zaměstnanci na životní pojištění částkou 300,- nebo 500,- Kč/měsíc,
tato částka bude převedena do zaměstnancem vybrané pojišťovny,
d)
zaměstnanec, který
v průběhu měsíce končí pracovní poměr, již za tento měsíc nemá právo na
příspěvek zaměstnavatele, s výjimkou úmrtí nebo odchodu do důchodu,
e)
zaměstnanec, který
pobíral po celý kalendářní měsíc pouze dávky nemocenského pojištění
(nemocenské, ošetřovné apod.) a dodatečně doloží zaměstnavateli řádné zaplacení
příspěvku zaměstnance ve výši minimálně 100,- Kč/měsíc jinou formou než srážkou
ze mzdy. V případě doložení bude příspěvek zaměstnavatele poskytnut
zpětně.
5.7.2
Právo na příspěvek
zaměstnavatele na životní pojištění nemá zaměstnanec:
a)
v mimoevidenčním
stavu, s výjimkou uvolněných odborových funkcionářů pracujících pro DP,
b)
se sjednaným
týdenním úvazkem kratším než 30 hod. (s výjimkou poživatelů důchodu pro
invaliditu II. nebo III. stupně),
c)
pokud koná práce na
základě dohod o pracovní činnosti nebo o provedení práce,
d)
v případě
neomluveně zameškané směny (i její části) za měsíc, ve kterém k absenci
došlo s tím, že příspěvek zaměstnavatele nebude zaměstnanci v následujícím
měsíci poskytnut,
e)
který pobíral po
celý kalendářní měsíc pouze dávky nemocenského pojištění (nemocenské, ošetřovné
apod.) a nedoložil řádné zaplacení příspěvku zaměstnance min. 100,- Kč/měsíc
jinou formou než srážkou ze mzdy.
5.7.3
Zaměstnanci, který v průběhu pracovního poměru ukončí smlouvu o
životním pojištění s příspěvkem zaměstnavatele výpovědí nebo dohodou mohou
požádat o příspěvek zaměstnavatele na doplňkové penzijní spoření nebo penzijní
připojištění v maximální výši 1000 850,- Kč/měsíc.
5.8
Zaměstnanecké
jízdné
Zaměstnanecké jízdné je od roku 2012
bude poskytováno na technický nosič výlučně na kartu Opencard. V případě
nemožnosti poskytovat zaměstnanecké jízdné na kartu Opencard bude možné
zaměstnanecké jízdné poskytovat na jiný technický nosič ukončení existence
karty Opencard bude zaměstnanecké jízdné poskytováno na jiný technický
nosič, který kartu Opencard nahradí. Jeho vydávání a podrobné
podmínky nahrání užívání zaměstnaneckého jízdného na jiný nosič
budou definovány vnitřní normou dohodnutou s odborovými organizacemi.
Kartu Opencard vydává Magistrát hl. m.
Prahy, který také stanovuje podmínky pro vydávání a užívání, která je
ve vlastnictví občana (držitele).
Podmínkou pro poskytnutí zaměstnaneckého jízdného pro
zaměstnance, důchodce nebo rodinného příslušníka je držení platné karty
Opencard na jméno (personifikovaná).
Podrobné podmínky pro poskytování
zaměstnaneckého jízdného určuje vnitřní norma.
5.8.1
Právo na poskytování zaměstnaneckého
jízdného mají níže vyjmenované
kategorie uživatelů s výjimkou kategorií, které mají nárok na bezplatnou
přepravu stanovenou Tarifem PID:
a)
zaměstnanci, kteří
jsou v pracovním poměru k DP,
b)
zaměstnanci, kteří
pracují na základě uzavřených dohod o pracovní činnosti v profesi řidič
MHD (řidič autobusu, řidič tramvaje a strojvedoucí metra) se sjednaným
rozsahem pracovní doby větším než 150 hodin v kalendářním roce;
v této kategorii se zaměstnanecké jízdné neposkytuje rodinným
příslušníkům. Podmínkou vzniku nároku u zaměstnanců konajících práci na dohodu
o provedení práce je, aby zaměstnanec odpracoval v předcházejícím
kalendářním roce alespoň 150 hod. a v daném kalendářním roce již
odpracoval nejméně 40 hod.,
c) důchodci, bývalí zaměstnanci
DP, jejichž pracovní poměr trval u DP nepřetržitě 8 let před odchodem
do důchodu. Důchodem se rozumí důchod starobní, starobní před dosažením
důchodového věku a invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně dle
zákona 155/1995 Sb. § 29 (důchod starobní), §31 (tzv. důchod předčasný)
a §39 (invalidní důchod), případně zahájení čerpání „předdůchodu“
v souladu s § 20, odst. 1 zákona 427/2011 Sb. v platném
znění a současném ukončení pracovního poměru v DP. Podmínkou
je odchod do důchodu z pracovního poměru u DP. Důchodem se dle
zákona č. 155/1995 Sb. v platném znění rozumí důchod starobní (§ 29),
důchod starobní před dosažením důchodového věku (§ 31), invalidní důchod pro
invaliditu III. stupně (§ 39) a zahájení čerpání „předdůchodu“ dle zákona č.
427/2011 Sb. v platném znění (§ 20 odst. 1). Při posouzení vzniku nároku na zaměstnanecké jízdné bude
zaměstnavatelem využito již doložených rozhodnutí dokumentů předložených
zaměstnavateli v souvislosti s bodem 5.9.5. této KS.
d)
rodinní příslušníci
zaměstnanců:
-
manžel(ka)
zaměstnance, registrovaný partner,
-
nezaopatřené dítě
zaměstnance,
-
nezaopatřené dítě zaměstnance osvojené nebo svěřené rozhodnutím
soudu do výchovy nebo pěstounské péče zaměstnanci DP (děti od 10 let
věku pouze děti, které nemají nárok na
zvláštní cenu jízdného vyplývající z Tarifu PID do skončení jejich
povinné školní docházky a dále po dobu, po kterou je dítě nezaopatřeno, do dne
dovršení 26 let věku včetně tohoto dne),
-
nezaopatřené dítě manžela(ky) zaměstnance, jehož rodič není
zaměstnanec, ale žije-li ve společné domácnosti se zaměstnancem (děti
od 10 let věku pouze děti, které nemají nárok
na zvláštní cenu jízdného vyplývající z Tarifu PID do skončení jejich
povinné školní docházky a dále po dobu, po kterou je dítě nezaopatřeno, do dne
dovršení 26 let věku včetně tohoto dne),
-
pozůstalý(á)
manžel(ka), registrovaný partner po zaměstnanci DP, kterému vzniklo právo
na zaměstnaneckou jízdenku alespoň po dobu 8 let před úmrtím (v případě
úmrtí zaměstnance následkem pracovního úrazu bez jeho vlastního zavinění nebo
nemoci z povolání se splnění této podmínky nevyžaduje, pokud neuzavře nový
sňatek),
-
pozůstalé
nezaopatřené dítě po zaměstnanci, kterému vzniklo právo na zaměstnaneckou
jízdenku alespoň po dobu 8 let před úmrtím (v případě úmrtí zaměstnance
následkem pracovního úrazu bez jeho vlastního zavinění nebo nemoci
z povolání se splnění této podmínky nevyžaduje),
-
pozůstalý(á)
manžel(ka), registrovaný partner a děti po bývalém zaměstnanci, kterému byl
v důsledku výkonu zaměstnání přiznán invalidní důchod pro invaliditu
třetího stupně a on jako invalidní důchodce zemřel; pro vznik práva musí být splněna podmínka
8 odpracovaných let v DP,
e) rodinní příslušníci důchodců:
-
manžel(ka),
registrovaný partner důchodce,
-
nezaopatřené děti
důchodce,
-
nezaopatřené děti důchodce osvojené nebo svěřené rozhodnutím
soudu do výchovy nebo pěstounské péče zaměstnanci DP (děti od 10 let
věku pouze děti, které nemají nárok na zvláštní cenu jízdného vyplývající
z Tarifu PID do skončení jejich povinné školní docházky a dále po
dobu, po kterou je dítě nezaopatřeno, do dne dovršení 26 let věku včetně tohoto
dne),
-
nezaopatřené děti
manžela(ky), registrovaného partnera důchodce, jehož rodič není důchodce, ale
žije-li ve společné domácnosti s důchodcem (děti od 10 let pouze děti,
které nemají nárok na zvláštní cenu jízdného vyplývající z Tarifu PID
do skončení jejich povinné školní docházky a dále po dobu, po kterou
je dítě nezaopatřeno, do dne dovršení 26 let věku včetně tohoto dne),
-
pozůstalý(á)
manžel(ka) po důchodci, pokud neuzavře nový sňatek,
-
pozůstalé
nezaopatřené děti po důchodcích,
f)
bývalí zaměstnanci
pobírající invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně, kterým
byl přiznán v době kratší než 3 roky před vznikem nároku na starobní
důchod dle § 29 zákona 155/1995 Sb. v platném znění.
Poskytování zaměstnaneckého jízdného invalidním důchodcům
pro invaliditu třetího stupně a jejich rodinným příslušníkům:
-
při přiznání
invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně v důsledku pracovního
úrazu bez vlastního zavinění zaměstnance nebo nemocí z povolání
v průběhu pracovního poměru zaměstnance, se podmínka délky nepřetržitého
pracovního poměru nevyžaduje,
-
uzavře-li poživatel
invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně znovu pracovní poměr
k DP, započte se mu doba odpracovaná před jeho odchodem
do invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně pro účely přiznání
práva na zaměstnanecké jízdné,
-
v případě,
že poživateli invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně je tento důchod
odebrán a on opětovně nenastoupí do pracovního poměru k DP, pozbývá
právo na poskytování zaměstnaneckého jízdného.
Od
1. 1. 2012 mají
Právo na zaměstnanecké jízdné mají zaměstnanci ihned po uzavření
pracovněprávního vztahu (s výjimkou dohody o provedení práce), jejich
rodinní příslušníci po 3 měsících od uzavření pracovněprávního vztahu
(s výjimkou dohody o provedení práce). Zaměstnanci DP náleží zaměstnanecké
jízdné ve smyslu předchozích ustanovení pouze z jednoho
pracovněprávního vztahu.
Zaměstnanec
v pracovněprávním vztahu k DP při pracovním pobytu nebo v době výkonu
práce v prostorách dopravního prostředku nebo placeném prostoru metra se
při kontrole jízdního dokladu prokazuje identifikační kartou a potvrzeným
dokumentem Oprávnění k bezplatnému používání prostředků MHD v rámci
plnění povinností vyplývajících z pracovněprávního vztahu a to do doby
zahájení poskytování zaměstnaneckého jízdného.
Nezaopatřenost
dítěte a soustavná příprava dítěte na budoucí povolání se posuzuje podle
§ 21, § zákona o důchodovém pojištění v platném znění, nejdéle však do 26 let věku.
podle ustanovení § 11 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, v
platném znění, nejdéle však do 26 let věku, za použití ustanovení § 12 – § 15.
Zaměstnanecké
jízdné bude poskytnuto po předložení čestného prohlášení, případně potvrzení o
nepobírání podpory v nezaměstnanosti z Úřadu práce nebo čestného
prohlášení.
5.8.2
Právo na poskytování
zaměstnaneckého jízdného mají i bývalí zaměstnanci propuštění
z organizačních důvodů, uvedených v ust. § 52 písm. a) až c) ZP nebo
dohodou z týchž důvodů při splnění následujících podmínek:
Právo na zaměstnanecké jízdné pouze pro bývalé zaměstnance
-
20 let nepřetržitého
zaměstnání v DP a současně nejvýše 5 let do vzniku nároku na starobní
důchod, podle § 29 zákona 155/1995 Sb. v platném znění, k datu ukončení
pracovního poměru.
Právo na
zaměstnanecké jízdné pro bývalé zaměstnance a jejich manžela(ku) (případně
dalšího rodinného příslušníka)
-
10 let nepřetržitého zaměstnání v DP a současně nejvýše 2 roky
do vzniku nároku na starobní důchod, podle § 29 zákona 155/1995 Sb. v platném
znění, nebo 10 let nepřetržitého zaměstnání
v DP a vznik nároku při odchodu do důchodu dle § 31 zákona 155/1995 Sb. v platném znění k datu ukončení pracovního
poměru.
-
22 let nepřetržitého
zaměstnání v DP a současně nejvýše 5 let do vzniku nároku na starobní
důchod, podle § 29 zákona 155/1995 Sb. v platném znění, k datu ukončení
pracovního poměru.
Právo
na zaměstnanecké jízdné pro bývalé zaměstnance a jejich manžela(ku) (případně
dalšího rodinného příslušníka)
-
8 let nepřetržitého
zaměstnání v DP a současně vznik nároku na starobní důchod, podle § 29
zákona 155/1995 Sb. v platném znění, do konce kalendářního roku, ve kterém
k ukončení pracovního poměru dochází.
Právo na poskytování zaměstnaneckého jízdného mají rovněž
bývalí zaměstnanci (bez rodinných příslušníků), jejichž pracovní poměr
končí výpovědí dle § 52 písm. d) ZP ze zdravotních důvodů (nemožnost konat
dosavadní práci z důvodu důsledků pracovního úrazu nebo nemoci z povolání) nebo
dohodou z týchž důvodů, a to bez dalších podmínek.
Právo
na poskytování zaměstnaneckého jízdného mají rovněž bývalí zaměstnanci
(bez rodinných příslušníků), jejichž pracovní poměr skončí výpovědí nebo
dohodou z důvodů uvedených v ust. § 52 písm. e) ZP tj.
pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu
stavu podle lékařského posudku dlouhodobě zdravotní způsobilost vykonávat
svou práci, pokud splní podmínku 20 let nepřetržitého zaměstnání v DP a
současně nejvýše 5 let do vzniku nároku na starobní důchod, podle §
29 zákona č. 155/1995 Sb. v platném znění, k datu ukončení pracovního
poměru.
Ukončením pracovního poměru
z důvodů uvedených v ust. § 55 odst. 1 ZP v platném znění, zaniká
nevzniká zaměstnanci a jeho rodinným příslušníkům nárok na zaměstnanecké jízdné
bez ohledu na odpracované roky.
5.8.3
Právo na poskytnutí zaměstnaneckého jízdného od přejímajícího
zaměstnavatele, po dobu platnosti této KS, mají rovněž bývalí zaměstnanci
DP, včetně rodinných příslušníků, u nichž došlo k převodu práv
a povinností z pracovněprávních vztahů na jiného zaměstnavatele
při splnění těchto podmínek:
-
byly
splněny podmínky bodů 5.8.1 nebo 5.8.2,
- zaměstnanec současně odešel do starobního
důchodu, důchodu před dosažením důchodového věku, „předdůchodu“ nebo
invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně.
Plnění
bude zajištěno finanční (po zohlednění odvodů daně z příjmu, zdravotního
pojištění a sociálního pojištění) nebo obdobnou hmotnou podobou
ekvivalentní k ceně ročního zaměstnaneckého jízdného kuponu dle tarifu
PID.
5.8.4
Výše ročního
zaměstnaneckého jízdného:
zaměstnanec 50 200,- Kč vč. DPH
důchodce (bývalý zaměstnanec) 50 200,- Kč vč.
DPH
rodinný příslušník zaměstnance 200 500,- Kč vč. DPH
rodinný příslušník důchodce 200 500,- Kč
vč. DPH
pozůstalí po důchodci 200 500,-
Kč vč. DPH
pozůstalý(á) manžel(ka) po
zaměstnanci 200 500,- Kč
vč. DPH
rodinný
příslušník pozůstalé(ho)
po zaměstnanci 200 500,- Kč vč. DPH
kupon
vlak PHA na 12 měsíců 2130,-
Kč vč. DPH
Je-li
technickým nosičem Opencard, bude Zzaměstnanecké jízdné bude
poskytováno jedenkrát za kalendářní rok s výše uvedenou cenou, a to bez
ohledu na počet opakovaných „nahrání“ zaměstnaneckého jízdného na kartu
Opencard při ztrátě, zničení anebo následném vydání nové karty Opencard.
Cenu a podmínky vydávání karty
Opencard určuje vydavatel karty – Magistrát hl. m. Prahy.
5.8.5
Při zániku nároku na
zaměstnanecké jízdné bude toto jízdné na kartě Opencard zablokováno
a uživatel je povinen se řídit platným Tarifem PID. Uživatel se o této
skutečnosti může informovat na validátoru.
Při
prokázaném zneužití zaměstnaneckého jízdného kterýmkoliv uživatelem, ztrácí
nárok na jeho poskytování po dobu následujících 12 měsíců.
5.8.6
Ztráta, poškození,
odcizení
Karta Opencard je ve vlastnictví občana a pravidla pro užívání
určuje vydavatel, tj. Magistrát hl. m. Prahy. Informace a podmínky získá
držitel karty Opencard při jejím vydání a dále na www.opencard.cz nebo infolince 12444 (po-pá).
Ztrátu,
poškození nebo odcizení karty Opencard zaměstnanec nebo rodinný příslušník
(držitel) řeší s vydavatelem karty dle podmínek stanovených pro kartu
Opencard.
Podmínkou
pro pokračování využívání zaměstnaneckého jízdného na nové kartě Opencard
je písemné oznámení změny čísla karty Opencard oddělení Distribuce
jízdních dokladů (lístkárna DP) na předepsaném formuláři.
5.8.7
Uplynutí doby
platnosti karty Opencard
Před uplynutím doby
platnosti karty Opencard si držitel zajistí její včasnou výměnu. Správce
karty Opencard (Magistrát hl. m. Prahy) při výměně karty jízdné na žádost
držitele plynule „přehraje“ na novou kartu Opencard.
Podmínkou
pro pokračování využívání zaměstnaneckého jízdného na nové kartě Opencard
je písemné oznámení změny čísla karty Opencard oddělení Distribuce
jízdních dokladů (lístkárna DP) na předepsaném formuláři.
5.8.8
Prokazování při
přepravní kontrole
a) Zaměstnanec, důchodce (bývalý zaměstnanec) nebo rodinný příslušník
je povinen se při přepravní kontrole prokázat platným jízdním dokladem, tzn.
platnou kartou Opencard s „nahraným“ zaměstnaneckým jízdným. Pokud
zaměstnanec, důchodce (bývalý zaměstnanec) nebo rodinný příslušník nevyužívá
zaměstnanecké jízdné, je povinen se řídit platným Tarifem PID.
b) V
období žádosti o vydání nové karty Opencard nemá držitel doklad o zaplaceném
jízdném.
V případě nepředložení platného jízdního dokladu
přepravní kontrole má zaměstnanec, důchodce (bývalý zaměstnanec) nebo rodinný
příslušník možnost si zajistit potvrzení o zaplaceném zaměstnaneckém jízdném
na oddělení Distribuce jízdních dokladů (lístkárna DP) tak, aby se jím mohl
prokázat maximálně do 15ti dnů na pracovišti doplatkové pokladny oddělení
Přepravní kontroly.
Následně musí oprávněný zaměstnanec, důchodce (bývalý
zaměstnanec) nebo rodinný příslušník oddělení Distribuce jízdních dokladů
(lístkárna DP) na předepsaném formuláři sdělit číslo nové karty Opencard.
Pokud zaměstnanec, důchodce (bývalý zaměstnanec) nebo
rodinný příslušník bude uplatňovat po tuto dobu občanské jízdné nebo podmínku
prokázání se potvrzením nesplní, bude postupováno dle Smluvně přepravních
podmínek.
5.8.9
Výjimky poskytování
zaměstnaneckého jízdného
Výjimky související
s právem na zaměstnanecké jízdné jsou plně v kompetenci generálního
ředitele. Návrh na udělení výjimky předkládají žadatelé generálnímu řediteli
prostřednictvím vedoucího příslušného útvaru na základě doporučení vedoucího
jednotky nebo odborného ředitele. Úsek personální ověřuje délku zaměstnání
žadatele v DP.
5.9
Sociální náklady
5.9.1 Zaměstnavatel eviduje sociální náklady na specifických analytických účtech. Sledování sociálních nákladů vyplývajících z této KS bude upraveno vnitřní normou, zpracovanou podle nově vydané platné legislativy v souvislosti s platností nařízení ES č. 1370/2007 a uzavřené smlouvy o ZVS (závazek veřejné služby) s objednateli.
5.9.2
Odborové organizace
se dohodly se zaměstnavatelem na přerozdělení finančního daru všem odborovým
organizacím podle počtu zaměstnanců DP, kteří k 31. 12. předchozího
kalendářního roku udělili písemný souhlas s prováděním srážky
z příjmu ze základního pracovněprávního vztahu zaměstnance k úhradě
členských příspěvků ve prospěch odborové organizace (360,- Kč na jednoho člena
ročně). V případě, že jsou zaměstnanci na základě tohoto souhlasu
více souhlasů (bod 7.7 KS) prováděny srážky ve prospěch více než jedné odborové
organizace, zaměstnanec písemně určí, které z těchto odborových
organizací má být zaměstnavatelem finanční dar bude těmto odborovým
organizacím poskytnut. v souladu s bodem pravidly
uvedenými v prvním odstavci bodu kapitoly 7.1 KS. Tento
způsob se nebude měnit po dobu platnosti této KS.
Finanční prostředky budou vyplaceny zálohově, tj. 1.
5.9.3
Sociální náklady
jsou určeny k zabezpečování kulturních a sociálních potřeb všech zaměstnanců
DP a jejich rodinných příslušníků, včetně registrovaných partnerů.
Z těchto prostředků zaměstnavatel zajišťuje rekreaci, příspěvek na dětskou
rekreaci a poskytuje další benefity, dohodnuté v této KS.
5.9.4
Příspěvek při pracovních
výročích nepřetržité práce v DP se poskytuje ve výši:
při
15 letech zaměstnání |
2 000 Kč |
při
20 letech zaměstnání |
3 000 Kč |
při
25 letech zaměstnání |
4 000 Kč |
při
30 letech zaměstnání |
5 000 Kč |
při
35 letech zaměstnání |
6 000 Kč |
při
40 letech zaměstnání |
7 000 Kč |
při
45 letech zaměstnání |
8 000 Kč |
Příspěvek
se poskytuje v závislosti na letech zaměstnání dle bodu 5.9.7
Příspěvek
nenáleží zaměstnancům, vykonávajícím práce na základě dohod o pracovní činnosti
nebo o provedení práce a v době, kdy je zaměstnanec v mimoevidenčním
stavu. Zaměstnancům zařazeným v mimoevidenčním stavu z důvodů, které
se započítávají do doby nepřetržitého trvání pracovního poměru v souladu
s bodem 5.9.7, bude příspěvek při pracovních výročích vyplacen zároveň
s vyúčtováním mzdy za první měsíc po opětovném zařazení do
evidenčního stavu.
5.9.5
Příspěvek při prvním rozvázání pracovního poměru
nebo při změně pracovního poměru na dobu určitou v souvislosti se vznikem
nároku na starobní důchod dle §
a)
Právo na vyplacení
příspěvku vzniká zaměstnanci při prvním rozvázání pracovního poměru,
v souvislosti se vznikem nároku na starobní důchod a zaniká uplynutím
jednoho roku po dni vzniku nároku na starobní důchod.
b)
Za den vzniku nároku
na starobní důchod dle § 29 cit. zákona se považuje den dosažení stanoveného
věku a získání potřebné doby pojištění. Za den vzniku nároku na tzv. “předčasný
důchod“ dle § 31 cit. zákona, se považuje den, od něhož je tento důchod
přiznán. Zaměstnanec je v tomto případě povinen předložit rozhodnutí o
přiznání tohoto důchodu. Právo na vyplacení příspěvku vzniká zaměstnanci při
prvním rozvázání pracovního poměru v souvislosti s přiznáním důchodu
pro invaliditu třetího stupně. Zaměstnanec je povinen pro výplatu příspěvku
předložit rozhodnutí o přiznání tohoto invalidního důchodu. Za den vzniku nároku
na tzv. „předdůchod“ se považuje den zahájení výplaty dávek v souladu s §
20, odst. 1 cit. zákona až do doby vzniku nároku na starobní důchod v souladu
se zákonem 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v platném znění, přičemž
k poslednímu dni, kdy zanikne pracovně právní vztah. Za den vzniku nároku na tzv. „předdůchod“ se považuje
první den měsíce, v němž byla zahájena výplata dávek v souladu s § 20, odst. 1
cit. zákona, přičemž právo na vyplacení příspěvku vzniká při skončení
pracovního poměru, dojde-li k tomuto skončení před vznikem nároku na starobní
důchod v souladu se zákonem 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v
platném znění. Zaměstnanec je povinen pro výplatu příspěvku předložit doklad
penzijní společnosti s uvedením termínu, od kterého bude výplata „předdůchodu“
zahájena.
c)
Právo na vyplacení
příspěvku vznikne zaměstnanci také v případě, že zaměstnavatel uzavře se
zaměstnancem dohodu o změně trvání pracovního poměru z doby neurčité
na dobu určitou (§ 39 odst. 2 ZP). Uzavření dohody o změně trvání
pracovního poměru z doby neurčité na dobu určitou lze nahradit sjednáním
stanoveného týdenního úvazku kratšího než polovina stanovené pracovní doby,
případně sjednáním dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr na stejný druh
práce konané v době vzniku nároku na starobní důchod. Tato dohoda
musí nabýt účinnosti nejpozději před uplynutím jednoho roku po dni vzniku
nároku na starobní důchod.
d)
V tomto případě
bude příspěvek dle tohoto článku vyplacen až po faktickém ukončení pracovního
poměru, dle počtu let v zaměstnání k datu faktického ukončení
pracovního poměru.
e)
Zaměstnanec má
možnost požádat o vyplacení příspěvku současně s dohodou o změně
trvání pracovního poměru z doby neurčité na dobu určitou. Příspěvek bude
vyplacen dle počtu odpracovaných let ke dni změny pracovního poměru.
při 10 a více letech
zaměstnání |
|
při |
|
při |
|
při |
|
při |
|
při |
|
při |
|
při |
|
Příspěvek se poskytuje v závislosti na letech
zaměstnání dle bodu 5.9.7. V době, kdy je zaměstnanec
v mimoevidenčním stavu, příspěvek nenáleží.
5.9.6
Právo na poskytnutí příspěvku dle bodu
5.9.5 mají také zaměstnanci propuštění z důvodů uvedených
v ustanovení § 52 písm. a) až e) ZP nebo dohodou z týchž důvodů,
kterým po ukončení pracovního poměru následně vzniká nárok na starobní
důchod, podle § 29 zákona 155/19595 Sb. v platném znění,
nejdéle v období dvanácti měsíců po skončení jejich pracovního poměru.
výpovědní doby v případě skončení pracovního poměru z výše uvedených
důvodů.
5.9.7
Doba zaměstnání v DP
Do doby nepřetržitého trvání pracovního poměru u
DP se zahrnuje:
a)
doba pracovního
poměru i před 18. rokem věku (doba učebního poměru se nezapočítává),
b)
doba nepřetržitého
pracovního poměru u jiného zaměstnavatele, jehož práva a povinnosti
vyplývající z pracovněprávních vztahů přešla na DP,
c)
doba pracovního
poměru zaměstnanců, kteří byli delimitací převedeni mimo DP a opětnou
delimitací bezprostředně nastoupili zpět do DP,
d)
doba zaměstnání
v delimitovaných organizacích, pokud bezprostředně navazovala
na zaměstnání u DP,
e)
doba vazby, pokud
zaměstnanec nebyl pravomocně odsouzen (bylo-li trestní stíhání proti
zaměstnanci zastaveno nebo byl-li zproštěn obžaloby),
f)
doba vazby a doba
výkonu trestu, která podléhá zákonu o rehabilitaci,
g)
doba strávená
odpracovaná v DP před převodem zaměstnance k jinému zaměstnavateli
při přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů podle ZP na
jiného zaměstnavatele a to pouze v případě ukončení pracovního poměru
s novým zaměstnavatelem (s výjimkou okamžitého zrušení) a bezprostředního
nástupu zpět k DP – doba před převodem a doba po opětovném nástupu se
sčítají,
h)
doba strávená
odpracovaná v DP před ukončením pracovního poměru podle z důvodů
uvedených v ust. § 52 písm. a) až c) ZP nebo dohodou z týchž
důvodů, v případě jeho návratu do DP a vrácení poměrné části odstupného. do
jednoho roku od tohoto ukončení za předpokladu, že zaměstnanec vrátil
poměrnou část odstupného.
Do doby nepřetržitého trvání pracovního poměru se
zahrnuje i doba vedení v mimoevidenčním stavu. Do mimoevidenčního stavu
patří zaměstnanci:
a)
na mateřské
dovolené, na rodičovské dovolené,
b)
kterým bylo povoleno
neplacené volno po skončení rodičovské dovolené,
c)
kteří vykonávají
brannou povinnost,
d)
uvolnění
k výkonu veřejných funkcí nebo činnosti pro občanská sdružení
(např. odborových funkcí), pokud zaměstnavatel neposkytuje zaměstnanci
mzdu nebo náhradu mzdy anebo jí jsou tato plnění plně refundována,
e)
vyslaní do škol,
kurzů, jimž zaměstnavatel neposkytuje mzdu,
f)
ve vyšetřovací
vazbě, pokud nebyli pravomocně odsouzeni,
g)
kterým bylo
poskytnuto neplacené volno bez náhrady mzdy v rozsahu delším
než 4 týdny, a to ode dne nástupu tohoto volna,
h)
v mimoevidenčním
stavu ze zdravotních důvodů (důchod pro invaliditu třetího stupně).
Do doby trvání
pracovního poměru se nezahrnuje:
a)
doba vazby, pokud
zaměstnanec byl pravomocně odsouzen,
b)
doba výkonu trestu.
5.9.8
Výše příspěvku na dětskou rekreaci, poskytnutého
v souladu s bodem 5.3.4 KS, činí 300,- Kč na den v období
jarních prázdnin vyhlášených pro celou ČR, maximálně však na 5 dnů, tj. 1 500,-
Kč. V době letních prázdnin je výše příspěvku 200,- Kč na den, maximálně
však na 15 dnů, tj. 3 000,- Kč. Příspěvek je poskytován maximálně do výše
ceny poukazu s tím, že k vyplacení maximální výše může být uplatněno více
poukazů. Příspěvek je stanoven samostatně pro každé dítě.
5.9.9
Zaměstnavatel
poskytne zaměstnancům na základě jejich písemné
žádosti na za kalendářní rok volnočasové poukázky poukázky vysoutěžené na základě zadávacích podmínek splňujících minimálně
podmínky pro poukázky FlexiPASS od firmy SodexoPASS.
Poukázky lze využít k úhradě v lékárnách, rekreace nebo zájezdů,
využití v tělovýchovných a sportovních zařízeních, vzdělávacích zařízeních
a na kulturní akce v široké síti smluvních partnerů. Poukázky
jsou u zaměstnance osvobozeny od daně z příjmů, sociálního i zdravotního
pojištění. Výše hodnoty poukázky je stanovena na částku 3 500,- Kč 1 900,-
Kč.
Právo na volnočasové poukázky vzniká zaměstnanci
po uplynutí sjednané zkušební doby, a to v alikvotní výši ode dne
nástupu, v případě vzniku nároku ke konci kalendářního roku (zejména
v období od 15. 12. do 31. 12.), případně v roce
následujícím budou poskytnuty v roce následujícím, souběžně s podáním
žádosti na rok následující.
Při skončení pracovního poměru v průběhu
kalendářního roku (s výjimkou výpovědi dle § 52 písm. a) až d) e)
ZP a výpovědi dle ust. § 50 odst. 3 ZP z důvodu odchodu do starobního nebo
invalidního důchodu a dohodou z týchž důvodů) náleží zaměstnanci alikvotní
výše volnočasových poukázek za celé kalendářní měsíce trvání pracovního poměru
v tomto kalendářním roce. Vypořádání nároku na volnočasové poukázeky
(vrácení poukázek nebo nominální hodnoty v Kč, případně čerpání vzniklého
nároku v příslušném kalendářním roce do data ukončení pracovního poměru)
bude provedeno v rámci výstupního řízení.
Právo
na poskytnutí (vydání) poukázek nemají zaměstnanci (rozhoduje
datum výdeje poukázek):
a)
kteří nepobírali celou mzdu bezhotovostně v uplynulých 12
kalendářních měsících, přičemž tato podmínka se neuplatňuje u zaměstnanců,
kteří nastoupili do DP a mají od doby vzniku pracovního poměru bezhotovostní
výplatu mzdy (výjimkou z tohoto pravidla je hotovostní výplata mzdy nebo
její přiměřené části podle § 141 odst. 4 ZP).
b)
kteří konají práce na základě dohod o pracovní činnosti nebo
o provedení práce,
c)
kteří jsou
v mimoevidenčním stavu s výjimkou uvolněných odborových funkcionářů
pracujících pro DP,
d)
kteří jsou vysláni
do škol a kurzů, jimž zaměstnavatel neposkytuje mzdu,
e)
se sjednaným
týdenním úvazkem kratším než 30 hod. (s výjimkou důchodu pro invaliditu třetího
stupně),
f)
ve výpovědní době (výpověď jak ze strany zaměstnance tak i
zaměstnavatele) s výjimkou výpovědi dle ust. § 52 písm. a) až e) ZP a
výpovědi dle ust. § 50 odst. 3 ZP z důvodu
odchodu do starobního důchodu nebo důchodu pro invaliditu.
5.9.10 a) Zaměstnanec,
kterému vzniklo právo na poukázky FlexiPASS volnočasové poukázky a nemá o ně zájem, může do 30. 6. kalendářního roku
závazně požádat místo poukázek o zaslání částky 3 500 1 900,-
Kč, na účet životního pojištění nebo penzijního připojištění, případně
doplňkového penzijního spoření, na který je mu zasílán příspěvek
zaměstnavatele. Na účet bude částka zaslána v říjnu kalendářního roku.
V případě ukončení pracovního poměru před 30. 9. 1. 10.
kalendářního roku bude alikvotní částka za celé měsíce trvání pracovního poměru
v kalendářnímho roceku zaslána (dle počtu měsíců trvání
pracovního poměru) na účet penzijního připojištění, doplňkového
penzijního spoření nebo životního pojištění zaslána v měsíci
ukončení pracovního poměru, souběžně s vyúčtováním mzdy za poslední
měsíc trvání pracovního poměru. Pravidla pro výpočet alikvotní části
stanoví vnitřní předpis.
b)
Zaměstnanec, kterému
vzniklo právo na poskytnutí příspěvku dle bodu 5.9.4 KS a nepožaduje jeho
výplatu jako součást vyúčtování mzdy, může nejpozději 14 dní před dnem vzniku
nároku na tento příspěvek závazně požádat o poskytnutí volnočasových poukázek FlexiPASS
nebo o zaslání částky na účet životního pojištění nebo penzijního připojištění,
případně doplňkového penzijního spoření, na který je mu zasílán příspěvek
zaměstnavatele nebo o nepeněžní příspěvek na rekreaci. Jednotlivé varianty
příspěvků nelze kombinovat.
c)
Zaměstnanec, kterému
vzniklo právo na poskytnutí příspěvku dle bodu 5.9.5 KS a nepožaduje jeho
výplatu jako součást vyúčtování mzdy, může nejpozději 14 dní před ukončením
pracovního poměru nebo jeho změně na dobu určitou závazně požádat o poskytnutí
volnočasových poukázek FlexiPASS nebo o zaslání částky na účet
životního pojištění nebo penzijního připojištění, případně doplňkového
penzijního spoření, na který je mu zasílán příspěvek zaměstnavatele nebo
o nepeněžní příspěvek na rekreaci. Jednotlivé varianty příspěvků nelze
kombinovat.
5.9.11
Zaměstnancům, kteří se dostanou do mimořádně závažné finanční
nebo sociální situace, lze vyplatit sociální
výpomoc.
Důvodem poskytnutí sociální
výpomoci mohou být pouze nepředvídatelné události hodné zvláštního zřetele.
Poskytnout
sociální výpomoc lze i v případě úmrtí zaměstnance nejbližším pozůstalým
(manžel, manželka, druh, družka, registrovaný partner, nezaopatřené děti,
případně i jiná osoba odkázaná výživou na zaměstnance).
Písemnou žádost předkládá zaměstnanec nebo rodinný
příslušník vedoucímu zaměstnanci.
Sociální
výpomoc podléhá zdanění podle zákona č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů,
v platném znění.
5.9.12
V průběhu prosince kalendářního roku bude vyhodnoceno
průběžné čerpání sociálních nákladů. Čerpání bude projednáno s OO.
5.9.13
Pojištění
odpovědnosti zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli sjedná DP
a bude se podílet na jeho úhradě. Pojistné činí 500,- Kč. DP uhradí za
zaměstnance částku 300,- Kč, částkou ve výši 200,- Kč se na úhradě podílí
zaměstnanec. Pojištění bude sjednáno pro zaměstnance v profesích řidič
nákladního automobilu, řidič osobních a dodávkových vozů, řidič
manipulační (autobus), řidič tramvaje, řidič autobusu, strojvedoucí metra, strojvedoucí
NTP, řidič referent, dispečer, který řídí při výkonu práce služební vozidlo,
automechanici manipulující s BUS a pro zaměstnance dalších profesí, u kterých
je požadováno v rámci pracovních povinností řízení dopravního
prostředku a vedoucích služebních vlaků
odměňovaných podle bodu 4.19 Přílohy KS.
Příspěvek zaměstnavatele ve výši 300,- Kč
je zdanitelným příjmem, který bude připočten k hrubému příjmu
zaměstnance. Částka ve výši 200,- Kč bude uhrazena zaměstnancem.
Podmínky
smlouvy:
a)
pojištění se vztahuje
na odpovědnost zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli,
b)
pojištění se dále
vztahuje na odpovědnost za škodu způsobenou zanedbáním předepsané obsluhy a
údržby,
c)
pojištění je
sjednáno pojistnou smlouvou u Kooperativy pojišťovny, a.s., Vienna Insurance
Group,
d)
pojištění se
vztahuje i na škody způsobené v souvislosti s řízením motorového
dopravního prostředku,
e)
plnění vyplacené ze
všech pojistných událostí vzniklých v době trvání pojištění je omezeno pro
každého pojištěného (zaměstnance) pojistnou částkou ve výši 150 000,-
Kč,
f)
pojištění
jednotlivého zaměstnance zaniká dnem, kdy pojištěný přestal být zaměstnancem
DP,
g)
plnění pojistitele
činí 90% z předepsané částky, kterou je pojištěný povinen zaplatit
zaměstnavateli jako náhradu škody,
h)
na tento druh pojištění
je možno mít uzavřeno více smluv, uplatnit náhradu škody lze vždy jen u jedné
z nich.
Pojištění se nevztahuje na odpovědnost za škodu, kterou
pojištěný:
a)
způsobil úmyslně,
b)
převzal nad rámec
stanovený právním předpisem,
c)
způsobil nesplněním
povinnosti odvrátit škodu a zamezit zvětšení už vzniklé škody,
d)
způsobil po požití
alkoholu, užití psychotropní, omamné nebo jiné návykové látky,
e)
způsobil vyrobením
zmetku nebo vadnou manuální prací při montážích, opravách, úpravách a
stavebních pracích,
f)
způsobil tím, že při
neplatném skončení pracovního poměru základního pracovněprávního vztahu nekonal
nevykonával práci,
g)
způsobil schodkem na
svěřených hodnotách, které je pojištěný povinen vyúčtovat,
h)
způsobil ztrátou
věci,
i)
způsobil
zaměstnavateli zaplacením majetkové sankce uložené v důsledku jednání
pojištěného, s výjimkou sankcí uložených v souvislosti
s výpočtem a poukazy daní a poplatků nebo pojistného na veřejné
pojištění (zdravotní, sociální apod.),
j)
způsobil na
pneumatikách a přepravovaných věcech, s výjimkou škod vzniklých při
dopravní nehodě šetřené Policií ČR,
k)
způsobil provozem
dopravního prostředku, je-li dána odpovědnost podle § 2927 a následujících
zákona č.89/2012 Sb., pokud se na ni vztahuje zákonné nebo povinné smluvní
pojištění odpovědnosti.
5.9.14
Zaměstnavatel garantuje, že zajistí právní
zastoupení pro zaměstnance přepravní kontroly, proti kterým je vedeno
trestní nebo přestupkové řízení třetí osobou za skutek vzniklý
v souvislosti s výkonem práce. Zaměstnanec přepravní kontroly musí
o toto zastoupení písemně požádat zaměstnavatele.
V případě,
že zaměstnanec přepravní kontroly bude uznán vinným, uhradí náklady spojené
s právním zastoupením zaměstnavateli v plné výši.
5.9.15
Zaměstnavatel poskytne finanční odměnu
(příspěvek) nebo volnočasové poukázky FlexiPASSy zaměstnancům za zásluhy
při záchraně života, při ochraně bezpečnosti a zdraví pracujících,
při ochraně majetku, při odstranění následků živelných pohrom a při
zabránění haváriím. O výši rozhodne personální ředitel na návrh vedoucího
zaměstnance podaný prostřednictvím odborného jemu nadřízeného ředitele.
5.9.16
Pokud součet poskytnutých volnočasových
poukázek a příspěvku na rekreaci dle platné KS, včetně nepeněžního plnění
poskytnutého formou zvýhodněné ceny podle bodu 5.3.1 této KS,
u zaměstnance překročí limit 20 000 Kč ročně, bude částka překračující
tento limit zálohově zdaněna společně s vyplacenou mzdou v daném
kalendářním měsíci s vyúčtováním mzdy za kalendářní měsíc, kdy
došlo k překročení limitu 20 000 Kč.
5.10.1 Zaměstnavatel při sjednávání obchodních vztahů s
dodavateli zohlední ve smlouvách možnosti poskytování slev pro zaměstnance v
celém portfoliu poskytovaných služeb nebo zboží příslušného dodavatele.
5.10.2 Zaměstnavatel poskytne zaměstnancům slevu na nákup
zboží nebo služeb poskytovaných komerčně vlastními obchodními kanály (např.
Autoškola, Autoservis, Pneuservis, prodej zboží v Středisku dopravních
informací apod.)
6.
Bezpečnost práce a ochrana zdraví při
práci a pracovní prostředí
6.1
Zajišťování
bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v souladu s platnou legislativou bude DP
provádět ve spolupráci s příslušnými odborovými organizacemi.
6.2
Zaměstnavatel je
povinen vytvářet podmínky pro bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí
a pracovní podmínky, vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví
při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům.
6.3
Zaměstnavatel je
povinen soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí
a pracovních podmínek, zjišťovat jejich příčiny a zdroje. Na základě tohoto
zjištění vyhledávat a hodnotit rizika a přijímat opatření k jejich
odstranění a provádět taková opatření, aby v důsledku příznivějších
pracovních podmínek a úrovně rozhodujících faktorů práce dosud zařazené podle
zvláštního právního předpisu jako rizikové mohly být zařazeny do kategorie
nižší. K tomu je povinen pravidelně kontrolovat úroveň BOZP, zejména stav
výrobních a pracovních prostředků a vybavení pracovišť a úroveň rizikových
faktorů pracovních podmínek a dodržovat metody a způsob zjištění a hodnocení
rizikových faktorů podle prováděcího právního předpisu. Není-li možné rizika
odstranit, je zaměstnavatel povinen je vyhodnotit a přijmout opatření k
omezení jejich působení tak, aby ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců
bylo minimalizováno. Přijatá opatření jsou nedílnou a rovnocennou součástí
všech činností zaměstnavatele na všech stupních řízení.
6.4
Odborné komise
zaměstnavatele složené ze zástupců BOZP, PO a vedoucích zaměstnanců příslušných
útvarů a příslušných odborových organizací provedou minimálně 1x v roce
podle stanoveného harmonogramu na všech pracovištích a zařízeních
zaměstnavatele prověrku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Příslušné
odborové organizace budou se všemi termíny prověrek seznámeny
v dostatečném časovém předstihu. V rámci prověrek bude provedena
rovněž kontrola hygienických zařízení a hygienických podmínek na
pracovištích. Účastníci prověrek vypracují a podepíší zápis o zjištěných
závadách. Závazný termín a odpovědný útvar za odstranění závady bude zveřejněn
do jednoho měsíce po ukončení prověrek BOZP a PO na intranetové adrese BÚ
– BOZP. Odborové organizace budou informovány elektronicky.
6.5
Zpracované výsledky prověrek BOZP s návrhy na opatření
budou projednány na úrovni jednotlivých organizačních složek DP. Do 30
kalendářních dnů po provedené prověrce budou předloženy ke schválení poradě
vedení DP a poté bezprostředně předány příslušným odborovým organizacím.
6.6
Plnění harmonogramu
odstraňování zjištěných závad budou vedoucí organizačních složek DP průběžně
vyhodnocovat a přijímat nápravná opatření. Informace o průběhu odstraňování
závad jsou aktuálně zveřejňovány na intranetových stránkách odd. BOZP.
6.7
Na požádání odborové
organizace zaměstnavatel zajistí měření konkrétních fyzikálních a chemických
veličin, případně biologických činitelů. Měření provede nezávislá certifikovaná
firma, respektive příslušná státní instituce za účasti zástupce odborové
organizace. Zaměstnavatel seznámí příslušný útvar a odborovou organizaci
s výsledky měření. Požadavek odborové organizace na měření musí být řádně
zdůvodněn.
6.8
Zaměstnavatel zajistí,
ve spolupráci s odborovými organizacemi, dodržování zákazu kouření
v DP.
6.9
Zaměstnavatel
zajistí pro výkon řidičů MHD na každé konečné sociální zařízení s tekoucí
vodou. To neplatí u linek, kde jízdní doba jedním směrem není delší 30 min.,
(u příměstských linek 60 min.), tam postačí sociální zařízení alespoň na
jedné konečné.
V případě, že takto plnohodnotné sociální zařízení nebude
možno v prostoru a okolí konečné zastávky zabezpečit, lze je nahradit mobilní
buňkou s chemickým záchodem s vnitřním osvětlením, kde je očista rukou
zajištěna specifickým způsobem bez tekoucí vody. Tyto hlavní zásady budou
v přiměřeném rozsahu aplikovány i u plánovaných dočasných změn
a náhradních doprav (bude individuálně přihlíženo k podmínkám a délce
směny).
Případné výjimky budou řešeny po dohodě s příslušnými
odborovými organizacemi.
6.10
Zaměstnavatel bude
poskytovat ochranné nápoje za podmínek uvedených v nařízení vlády č.
361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci,
ve znění pozdějších předpisů a vyhl. MV č. 247/2001 Sb., o organizaci a
činnosti jednotek požární ochrany, ve znění vyhl. MV č. 226/2005 Sb.
V případě dlouhodobě extrémních teplot na pracovištích zaměstnavatele
(více než 10 kalendářních dnů) bude může být poskytnut finanční příspěvek
nad rámec uvedeného nařízení vlády. ve výši 20% základní mzdy.
6.11
Zaměstnavatel
zajistí na stanovených pracovištích, zejména pro zaměstnance
s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou, bezplatně sodovou vodu
z výrobníků a nebo zařízení na distribuci pitné nebo sodové vody.
Instalaci, údržbu a opravy zajišťují správci objektů na základě požadavků
jednotlivých pracovišť. Zaměstnanci se přímo nebo prostřednictvím zástupců Zástupci odborových organizací se
při požadavku na instalaci výrobníku a nebo zařízení na distribuci
sodové vody obracejí s žádostí na vedoucí jednotlivých pracovišť, kteří
jsou povinni do 30-ti dnů na žádost odpovědět.
6.12
Zaměstnavatel bude
vybavovat zaměstnance osobními ochrannými pracovními prostředky. Při změně
technologie nebo podmínek pracovní činnosti, případně další návrhy na změnu
OOPP, bude zaměstnavatel řešit ve spolupráci s odborovými organizacemi a
přehodnotí rozsah a vybavení OOPP dle Směrnice „Stálé komise DP“ – „Komise pro
řešení problematiky OOPP“.
6.13
Zaměstnavatel bude
zlepšovat hygienické a klimatické podmínky na všech pracovištích, zejména na
pracovištích provozních zaměstnanců např. montáží klimatizačních jednotek.
6.14
Plní-li na jednom
pracovišti úkoly zaměstnanci dodavatelských organizací vedle zaměstnanců DP,
jsou zaměstnavatelé povinni vzájemně se písemně informovat o rizicích
a přijatých opatřeních k ochraně před jejich působením, které se
týkají výkonu práce a pracoviště, a spolupracovat při zajišťování BOZP pro
všechny zaměstnance na pracovišti.
Každý
ze zaměstnavatelů je povinen:
a)
svoje činnosti a
práce svých zaměstnanců organizovat, koordinovat a provádět tak, aby současně
byli chráněni také zaměstnanci dalších zaměstnavatelů,
b)
dostatečně a bez
zbytečného odkladu informovat příslušnou odborovou organizaci o rizicích a
přijatých opatřeních, které získal od jiných zaměstnavatelů.
Vyhodnocení rizik a přijatá opatření od všech
zaměstnavatelů působících na pracovištích DP jsou k dispozici
v oddělení BOZP. Oddělení BOZP je povinno na požádání předat
(zpřístupnit), přímo nebo prostřednictvím vedoucího zaměstnance, konkrétní
soubor rizik informace o rizicích a přijatých opatřeních příslušné odborové
organizaci.
6.15
Zaměstnavatel přijme
opatření sledující zvýšení ochrany provozních zaměstnanců a zaměstnanců
přepravní kontroly vzhledem k nárůstu kriminality. Zaměstnavatel bude
minimálně 2 x ročně vyhodnocovat přijatá opatření, vyhodnocovat pracovní úrazy
způsobené napadením nebo jinou kriminální činností s tím, že závěry a
opatření projedná s příslušnými odborovými organizacemi.
6.16
Zaměstnavatel
vytvoří podmínky pro výkon kontroly odborů nad bezpečností a ochranou
zdraví při práci v plném rozsahu podle ust. § 108 ZP. Současně bude průběžně
provádět rozbor pracovní úrazovosti a následně navrhovat, realizovat
a vyhodnocovat opatření ke snižování příčin a zdrojů pracovních úrazů a
nemocí z povolání. Rozbory pracovní úrazovosti a návrhy opatření ke
snižování příčin a zdrojů pracovních úrazů včetně přehledu jejich realizace
budou odborovým organizacím předávány a následně s nimi projednávány s
odborovými organizacemi.
6.17
Zaměstnavatel zajistí při každém školení BOZP vedoucích zaměstnanců
důkladné proškolení o pracovních úrazech s důrazem na správný popis
úrazového děje s ohledem na definici pracovního úrazu dle § 380 271k
ZP. a s uvedením příkladů nevhodně popsaného úrazového děje, kdy
pojišťovna odmítla plnění.
6.18
Pracovní úrazy,
spolupráce zaměstnavatele a odborových organizací při šetření, evidenci a
odškodňování pracovních úrazů:
6.18.1
Úraz účastníka
kurzu, ve kterém zaměstnanec získává předpoklady stanovené právními předpisy
nebo požadavky nezbytné pro řádný výkon sjednané práce, je registrován
v knize úrazů a následně řešen zaměstnavatelem bez zbytečného odkladu ve
spolupráci s příslušnou odborovou organizací.
6.18.2
Poskytování účinné
pomoci jinému zaměstnanci napadeného cestujícím v souvislosti se
zajišťováním provozu je považováno u zaměstnance za činnost konanou pro
zaměstnavatele z vlastní iniciativy podle § 273 odst. 2 ZP.
6.18.3
DP bez zbytečného
odkladu ohlásí příslušné odborové organizaci vznik pracovního úrazu, smrtelného
pracovního úrazu nebo pracovního úrazu vyžadujícího hospitalizaci zaměstnance
a o závažné nehodové události, při
níž došlo ke vzniku pracovního úrazu. DP bude poskytovat
příslušným odborovým organizacím podstatné informace o průběhu
vyšetřování. Zástupce odborové organizace bude, v případě zájmu odborové organizace, členem vyšetřovací komise.
Zaměstnavatel poskytne postiženému opis závěru šetření mimořádné události.
6.18.4
K vyšetřování příčin a okolností vzniku pracovního úrazu, smrtelného
pracovního úrazu a pracovního úrazu vyžadujícího hospitalizaci zaměstnance
delší než 5 dnů bude vždy přizván zástupce příslušné odborové organizace,
který má právo být členem vyšetřovací komise. V případě, že si
zaměstnavatel přímo vyžádá účast zástupce příslušné odborové organizace při
vyšetřování příčin a okolností vzniku pracovního úrazu, je příslušná odborová
organizace povinna požadavku zaměstnavatele vyhovět. Po ukončení šetření
pracovního úrazu, vyjma vážných pracovních úrazů, kterými se pro účely této KS
rozumí pracovní úraz s hospitalizací delší než 5 dnů, smrtelný pracovní
úraz a pracovní úraz, při kterém byly porušeny předpisy nebo pokyny
k zajištění BOZP ať již ze strany zaměstnance či zaměstnavatele, DP
poskytne se souhlasem zaměstnance příslušným odborovým organizacím informaci o
příčinách a okolnostech vzniku pracovnímho úrazu a o výsledku
vyšetřování. a na vyžádání též dokumentaci o vyšetřování. U vážných
pracovních úrazů, poskytne DP informaci o pracovním úrazu a výsledky
vyšetřování všem odborovým organizacím a na vyžádání též dokumentaci o
vyšetřování.
6.18.5
Zaměstnavatel zajistí, aby záznam do knihy úrazů prováděli pouze
zaměstnanci s platným školením BOZP vedoucích zaměstnanců.
6.18.6
Po sepsání Záznamu o úrazu nebo Záznamu o úrazu – hlášení změn je
zaměstnavatel povinen poskytnout nad rámec NV č. 201/2010 Sb., v platném
znění, na vyžádání zástupci odborové organizace, který „Záznam o úrazu“
podepsal, kopii.
6.18.7
Pokud bude zaměstnavatel sepisovat Záznam o úrazu – hlášení změn
z důvodu změny v posouzení zdroje nebo příčiny úrazu, případně povahy
úrazu bude zástupce odborů, který se účastnil šetření pracovního úrazu znovu
přizván k dodatečnému šetření.
6.18.8
Zaměstnavatel vydá zaměstnanci na jeho žádost kopii nebo výpis údajů
v Knize úrazů o jeho úrazu. V případě smrtelného úrazu zaměstnavatel
vydá kopii nebo výpis údajů v Knize úrazů rodinným příslušníkům
zaměstnance, na jejich žádost.
6.18.9
Způsob a rozsah
náhrady škody, způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání,
zaměstnavatel projedná se zaměstnancem bez zbytečného odkladu ode dne, kdy
jsou mu prokazatelně známy všechny příčiny a okolnosti vzniku úrazu nebo nemoci
z povolání a následně toto projedná s OO. a s odborovými
organizacemi v rámci „Komise pro odškodňování pracovních úrazů“
v souladu se Ssměrnicí „Stálé komise DP“.
6.18.10 V případě smrtelného
pracovního úrazu zaměstnance, který nebyl zapříčiněn porušením právních nebo
ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ze strany
zaměstnance, bude poskytnuto podle ust. § 378 271i ZP
jednorázové odškodnění pozůstalému manželovi a nezaopatřenému dítěti
a to každému ve výši 240 000,- Kč; rodičům zemřelého
zaměstnance, jestliže žili se zaměstnancem v domácnosti,
v úhrnné výši 240 000,- Kč.
6.19
Zaměstnance po
skončení pracovní neschopnosti pro pracovní úraz nebo nemoc z povolání
nebo zaměstnance se zdravotním postižením, které nastalo v důsledku vlivu
pracovního prostředí nebo jiných důvodů vyplývajících ze zaměstnání, a který
nemůže podle lékařského vyjádření zastávat dosavadní práci, bude přednostně
zaměstnavatel zařazovat na funkce nebo do povolání, odpovídajících jeho
zdravotnímu stavu. Podle potřeby zaměstnavatel umožní těmto zaměstnancům jinou
potřebnou odbornou přípravu a zajistí jim přednostně zaměstnání v rámci
DP.
7.
Činnost odborových organizací a vztahy
se zaměstnavatelem
7.1
Právo
spolurozhodování
Souhlas odborových organizací se vyžaduje:
a)
při vydávání a
změnách Pracovního řádu DP,
b)
při výpovědi nebo
okamžitém zrušení pracovního poměru, jde-li o člena orgánu odborové organizace,
který působí u zaměstnavatele, v době jeho funkčního období
a v době jednoho roku po jeho skončení,
c)
při stanovení výše a
druhu sociálních nákladů,
d)
při stanovení výše a
druhu benefitů a zaměstnaneckých výhod dle této kolektivní smlouvy,
e)
při tvorbě rozvrhu
čerpání dovolené,
f)
při vydání rozvrhu čerpání
dovolené,
g)
při přípravě
a schválení volebního řádu a volbách kandidáta na člena dozorčí rady voleného na
návrh zaměstnanců,
h)
při organizování
prověrek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
7.2
Právo projednání
Projednáváním
se rozumí jednání mezi zaměstnavatelem a odborovými organizacemi, výměna
stanovisek a vysvětlení s cílem dosáhnout shody. Zaměstnavatel je povinen
zajistit projednání v dostatečném předstihu a vhodným způsobem, aby
odborové organizace mohly na základě poskytnutých informací vyjádřit svá
stanoviska před uskutečněním opatření. Z tohoto jednání se stanoviska obou
stran zaznamenají v zápise o projednání. Zápis bude učiněn i ze všech
dalších jednání mezi smluvními stranami a to i v případě,
kdy jsou jednou smluvní stranou podávány podstatné informace. Zaměstnavatel
musí poskytnout informace a podklady pro projednání
v dostatečném časovém předstihu, neboť jsou nezbytným podkladem
a předpokladem pro kvalifikované jednání.
Zaměstnavatel projedná s příslušnými odborovými
organizacemi zejména:
a)
ekonomickou situaci
zaměstnavatele,
b)
množství práce a
pracovní tempo,
c)
zavádění technických
zařízení pro kontrolu výkonu zaměstnance,
d)
změny organizace
práce,
e)
systémy školení,
odborného rozvoje a vzdělávání zaměstnanců,
f)
opatření
k vytváření podmínek pro zaměstnávání fyzických osob, zejména mladistvých,
osob pečujících o dítě mladší než 15 let a osob se zdravotním postižením,
včetně podstatných záležitostí péče o zaměstnance, opatření ke zlepšení
hygieny práce a pracovního prostředí, organizování sociálních, kulturních
a tělovýchovných potřeb zaměstnanců,
g)
systémy odměňování a
hodnocení zaměstnanců,
h)
rozvržení pracovní
doby pracovních kolektivů,
i)
rozvržení přestávek
na jídlo a oddech,
j)
stanovení jízdních
dob,
k)
další opatření,
která se týkají většího počtu zaměstnanců, (5 30 a
-
nepřetržitý
odpočinek v týdnu,
-
pravidelný termín
výplaty mzdy,
l)
a další případy
stanovené ZP a ostatními obecně závaznými právními předpisy:
-
přechod práv a
povinností z pracovněprávních vztahů podle ust. § 338 – § 342 ZP,
-
opatření v souvislosti
s hromadným propouštěním zaměstnanců podle ust. § 62 ZP,
-
otázky
v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v rozsahu stanoveném
ust. § 101 až § 106 odst.
-
výpověď nebo okamžité
zrušení pracovního poměru zaměstnance,
-
výši požadované
náhrady škody, za níž zaměstnanec zaměstnavateli odpovídá, a obsah dohody
o způsobu její úhrady s výjimkou škody náhrady, nepřesahující
1000,- Kč,
-
způsob a rozsah
náhrady škody při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání,
-
celkový rozsah
přesčasové práce,
-
všechny vnitřní normy, které rozpracovávají nebo řeší ustanovení
této KS vydané ve smyslu této KS, pokud odborové organizace vznesou
připomínky a nedojde ke shodě při vypořádání připomínky/nek odborových
organizací,
-
změny způsobu zajištění
pracovnělékařských služeb a psychologického poradenství,
-
oblast stravování,
-
čerpání sociálních
nákladů, včetně návrhu zaměstnavatele na jejich čerpání,
-
pravděpodobný
hospodářský vývoj u zaměstnavatele,
-
zamýšlené
strukturální změny, racionalizační nebo organizační opatření a opatření
ovlivňující zaměstnanost,
-
stav a strukturu
zaměstnanců, pravděpodobný vývoj zaměstnanosti u zaměstnavatele, základní
otázky pracovních podmínek a jejich změny,
-
neposkytnutí náhrady
mzdy nebo její části zaměstnanci při jeho dočasné pracovní neschopnosti
z důvodu porušení režimu dočasně práce neschopného.
m)
při rozhodnutí
zaměstnavatele o neomluveném zameškání směny práce (pracovního dne).
Neomluvenou absenci není možné zadat do personálního informačního systému
dříve, než bude předmětná neomluvená absence řádně projednána s příslušnou
odborovou organizací a bude potvrzení o tomto projednání založeno do osobního
spisu zaměstnance,
n)
systém
adaptačních procesů,
o)
systémy
absolventských programů
p)
systém a
rozvoj kariérového poradenství zaměstnanců
n)
uUrčující principy pro postup KSP a útvaru 500250
v souladu s bodem 2.3.12 platné KS. činnost Komise sociálního
programu (souvislost s bodem 2.3.132 KS)
o)
návrh úprav Řádu
1-2015 Volebního řádu výboru volitelů schváleného Dozorčí radou DP, případně
návrhu nového Volebního řádu výboru volitelů před schválením Dozorčí radou DP.
7.3
Právo na informace
Informováním
se rozumí poskytnutí nezbytných údajů, z nichž je možné jednoznačně
zjistit stav oznamované skutečnosti, popřípadě k ní zaujmout stanovisko.
Zaměstnavatel je povinen poskytnout informace v dostatečném předstihu a
vhodným způsobem, aby je odborové organizace mohly posoudit, popřípadě se
připravit na projednání a vyjádřit své stanovisko před uskutečněním opatření.
Zaměstnavatel je povinen informovat o:
a)
ekonomické a
finanční situaci zaměstnavatele a jejím pravděpodobném vývoji, důsledcích jeho
činnosti na životní prostředí a jeho ekologických opatřeních,
b)
právním postavení
zaměstnavatele a jeho změnách, vnitřním uspořádání a osobě oprávněné
jednat za zaměstnavatele v pracovněprávních vztazích a uskutečněných
změnách v předmětu činnosti zaměstnavatele,
c)
nově vzniklých a
ukončených pracovních poměrech zaměstnanců DP,
d)
bezpečnosti a
ochraně zdraví při práci v rozsahu stanoveném právními předpisy,
e)
vývoji mezd,
průměrné mzdy v jednotlivých dohodnutých kategoriích zaměstnanců včetně
srovnání s předešlým obdobím, o jednotlivých složkách mzdy a jejich
podílu na dosažených mzdách,
f)
opatřeních
zaměstnavatele k zajištění rovného zacházení a k zamezení diskriminace,
g)
nabídce volných
pracovních míst na dobu neurčitou, vhodných pro další zařazování zaměstnanců,
kteří mají uzavřen pracovní poměr na dobu určitou,
h)
základních otázkách
pracovních podmínek a jejich změnách,
i)
dalších
záležitostech v rozsahu stanoveném v ust. § 279 odst.
Souhrnnou zprávu o nových pracovních poměrech a o ukončených
pracovních poměrech bude zaměstnavatel prostřednictvím odboru Řízení lidských
zdrojů předkládat příslušným odborovým organizacím čtvrtletně. Zpráva bude
obsahovat počet zaměstnanců dle kategorií v jednotlivých základních
organizačních složkách DP a v jednotlivých měsících čtvrtletí.
Zaměstnavatel prostřednictvím zaměstnaneckého útvaru předkládá
odborovým organizacím čtvrtletně informaci o dosažených průměrných mzdách,
přesčasové práci, nemocnosti a změně počtu zaměstnanců.
7.4
Právo kontroly
Odborové
organizace dbají o dodržování Zákoníku práce, zákona o zaměstnanosti
a ostatních pracovněprávních předpisů. Ve smyslu ustanovení § 322 ZP mají
právo vykonávat kontrolu nad stavem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
Odborové
organizace mají právo vykonávat kontrolu nad plněním povinností zaměstnavatele,
stanovených mu ustanovením § 224 ZP (zřízení, údržbu a zlepšení zařízení pro
zaměstnance, zlepšení vzhledu a úpravy pracovišť).
Zaměstnavatel
je povinen odborové organizaci umožnit výkon kontroly v souladu s § 322
ZP.
Odborové organizace jsou na základě
jejich kontrolních zjištění oprávněny předat v písemné formě zjištěné
nedostatky zaměstnavateli s případnými návrhy na jejich odstranění, a mají
právo být informovány o přijatých opatřeních zaměstnavatele.
7.5
Činnost
odborových organizací
Obě smluvní strany se dohodly na následujícím:
a)
zaměstnavatel bude
odborovým organizacím poskytovat nezbytné technické, ekonomické, organizační a
pracovněprávní informace nutné pro plnění práv odborových organizací,
b)
členové odborových
orgánů jsou v souladu s ust. § 276 odst. 3 ZP povinni zachovávat
mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dovědí při výkonu své funkce, pokud
by porušením mlčenlivosti mohlo dojít k prozrazení důvěrných
informací nebo porušení oprávněných zájmů zaměstnavatele nebo zaměstnanců; tato
povinnost trvá i po skončení výkonu jejich funkce,
c)
zaměstnavatel a
odborové organizace se budou podle potřeby minimálně 1x měsíčně scházet na
jednáních, na kterých budou projednávat či operativně řešit problémy vzniklé
v souvislosti s činností DP či odborových organizací. Z těchto
jednání vyhotoví zaměstnavatel zápis, který předá všem zástupcům zaměstnavatele
a odborových organizací, kteří se těchto jednání účastní,
d)
na základě žádosti a
po vzájemné dohodě umožní příslušní vedoucí zástupci odborové organizace
působící na jím řízeném pracovišti účast na poradách či jednáních
organizačního útvaru,
e)
na základě žádosti a
po vzájemné dohodě umožní předseda příslušné odborové organizace účast
příslušného vedoucího na jednání této odborové organizace,
f)
budou v souladu
s § 1a ZP pečovat o vytváření a rozvíjení pracovněprávních vztahů
v souladu se ZP s ostatními právními předpisy a s dobrými mravy.
Zaměstnavatel pro práci odborových organizací:
a)
poskytne místnost
(místnosti), na požádání v sídle odborové organizace, pokud
to provozní a technické podmínky umožní, včetně topení, osvětlení,
telefonu, faxu, úklidu, vybavení kancelářským nábytkem, výpočetní
technikou, tiskárny,
b)
umožní připojení
na vnitropodnikovou síť, užívání podnikové pošty včetně elektronické,
zajištění údržby,
c)
poskytne vhodné
prostory včetně topení, osvětlení a údržby pro skladování, údržbu
a výdej rekreačních a sportovních potřeb apod.,
d)
poskytne místnosti
(zasedací místnosti, jídelny apod.) pro schůzovou činnost podle svých
provozních možností,
e)
poskytne podle
provozních možností autobus (včetně pohonných hmot a řidiče) za cenu
úplných vlastních nákladů pro akce pořádané odborovými organizacemi
pro zaměstnance a jejich rodinné příslušníky, pokud tyto akce budou
termínově sladěny s ostatními aktivitami provozu smluvní dopravy a ze
všech zúčastněných bude prokazatelně minimálně 60% zaměstnanců a jejich
rodinných příslušníků,
f)
uplatní pro
návštěvníky odborové organizace při vstupu do prostor DP stejné předpisy jako
pro návštěvníky DP,
g)
umožní zřídit
odborovým organizacím nástěnky na pracovištích,
h)
zajistí nejméně
jedenkrát ročně zástupcům odborových organizací pro oblast bezpečnosti a
ochrany zdraví při práci školení umožňující jim řádný výkon jejich funkce.
7.6
Uvolnění k výkonu funkce člena orgánu odborové organizace
Ve smyslu ust. § 203 ZP zaměstnavatel na základě žádosti uvolní
zaměstnance k výkonu funkce člena orgánu odborové organizace a poskytne mu
náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku. Dále zaměstnavatel:
a)
poskytne pracovní
volno s náhradou mzdy v souvislosti s výkonem práv vyplývajících
z této KS, ZP a na všechny akce dohodnuté mezi zaměstnavatelem
a odborovou organizací, jedná se také o účast na komisích,
organizovaných zaměstnavatelem (provozní, technicko-provozní, oděvní, mzdová,
komise pro náhradu škod, odškodňovací, komise BOZP apod.),
b)
poskytne pracovní
volno k účasti na školení pořádaném odborovou organizací v rozsahu 5
pracovních dnů v kalendářním roce, nebrání-li tomu vážné provozní důvody,
s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku,
c)
poskytne pracovní
volno s náhradou mzdy k výkonu jiné odborové činnosti (např.
semináře, konference apod.) a pro výkon činností požadovaných odborovými
organizacemi (např. činnost členů revizní komise, vedoucích vlastních LDT),
pokud tomu nebudou bránit vážné provozní důvody s tím, že tyto náhrady
mzdy budou zaměstnavateli refundovány,
d)
voleným členům
orgánu odborové organizace poskytne příspěvek podle bodu 5.9.5 KS souběžně
s vyúčtováním mzdy za měsíc, kdy byl ukončen výkon funkce voleného člena
orgánu odborové organizace a zároveň mohlo dojít ke vzniku nároku na jeho
poskytnutí podle první odrážky téhož bodu,
e)
nepožaduje refundaci
pojistného na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti
a zdravotní pojištění v případech úhrady náhrad mzdy, mzdového vyrovnání,
doplatku ke mzdě nebo jiného obdobného plnění za zaměstnance uvolňované a
dlouhodobě uvolněné k výkonu funkce odborové organizace.
f)
Pravidla pro
sjednání hodinového rozsahu uvolnění pro činnost orgánů odborových organizací
na kalendářní rok:
-
výpočet
uvolnění je vypočítáván s přepočítávacím koeficientem kde 400 členů,
-
zaměstnavatel
zjistí k poslednímu dni ruku předcházejícího pro účely sepsání písemné
smlouvy s každou OO počet sjednaných dohod o srážkách ze mzdy ve prospěch
OO,
-
zaměstnavatel
do 15. 1. příslušného roku vyzve zástupce OO k sepsání dohod o uvolnění na
kalendářní rok,
-
OO jsou
oprávněny rozdělit zjištěný rozsah uvolnění mezi členy orgánu OO, případně jiné
členy, kteří zajišťují podporu těmto orgánům,
-
požadavek na
rozdělení sdělí OO zaměstnavateli před podpisem písemné smlouvy, přičemž je
přípustné nerozdělit jednorázově celý objem a ponechat rezervu na čerpání,
-
rezervu
nerozděleného objemu je možno přerozdělit na základě písemného (i mailem)
sdělení zaměstnavateli,
-
v případě
podstatného navýšení počtu sjednaných dohod o srážkách ze mzdy u některé z OO
(o
-
OO budou
pravidelně informovány o průběhu čerpání rozsahu uvolnění během roku. Za I. –
III. čtvrtletí obdrží mailem rozsah čerpání čtvrtletně a v průběhu IV.
čtvrtletí měsíčně,
g)
Systém
výpočtu rozsahu uvolnění je stanoven následovně:
-
objem roční
stanovené pracovní doby při 40 – hodinové pracovní době / 400 x počet
sjednaných dohod o srážkách ze mzdy ve prospěch OO. Výsledek je zaokrouhlen
směrem nahoru,
-
u OO
s počtem sjednaných dohod o srážkách ze mzdy ve prospěch OO 50 – 300 se
k výsledku podle předchozí odrážky připočte 100 hodin,
-
u OO
s počtem sjednaných dohod o srážkách ze mzdy nad 300 musí být rozsah
uvolnění v rozsahu odpovídajícím nejméně vypočtenému rozsahu pro OO
s počtem členů 300.
f) poskytne nad rámec výše uvedeného
další uvolnění pro činnost člena orgánu odborové organizace, v souladu
s úvodním ustanovením bodem kapitoly .1 as tím, že datem určeným zaměstnavatelem Rozhodným
datem pro vznik nároku na další uvolnění je 31. 12. předchozího
kalendářního roku.
Práva uvolněných zaměstnanců:
a)
po celou dobu
uvolnění zůstávají zaměstnanci v pracovním poměru k DP,
b)
po skončení funkce
budou uvolnění zaměstnanci zařazeni na dřívější pracovní místo nebo do funkce, kterou
zastávali před uvolněním,
c)
pokud by toto
pracovní místo nebo funkce byly mezitím zrušeny nebo obsazeny, mohou být po
předchozí dohodě zařazeni na jinou práci odpovídající pracovní smlouvě, se
stejným nebo adekvátním mzdovým zařazením (odpovídajícím současné mzdové
dohodě), jako před uvolněním pro výkon funkce a s možností zapracování (v
dohodnuté délce podle funkčního nebo profesního zařazení),
d)
práce při výkonu
funkce uvolněného zaměstnance je považována za výkon práce
pro zaměstnavatele,
e)
po dobu uvolnění pro
výkon funkce mají tito zaměstnanci stejná práva na využívání všech výhod
poskytovaných zaměstnavatelem jako ostatní zaměstnanci (stravování, zdravotní
péče apod.),
f)
zaměstnavatel plní
vůči uvolněným zaměstnancům všechny povinnosti, vyplývající z pracovněprávních
předpisů, z předpisů o zdravotním pojištění, o sociálním pojištění, a
o příjmechů ze závislé činnosti, funkčních požitků a daňových
zvýhodnění penzijního připojištění a z předpisů upravujících
podmínky životního pojištění, penzijního připojištění a doplňkového penzijního
spoření.
7.7
Srážky ze mzdy ve
prospěch odborových organizací
7.7.1 Smluvní strany se dohodly, že zaměstnavatel
bude provádět srážky z příjmů ze základního pracovněprávního vztahu k
úhradě členských příspěvků zaměstnance, který je členem odborové organizace
působící u zaměstnavatele, a to měsíčně ve výši odpovídající aktuální výši
členských příspěvků člena příslušné odborové organizace, na číslo účtu odborové
organizace a v termínu splatnosti mzdy za měsíční období, za něž se mzda nebo
odměna z dohody poskytuje. Odborová organizace je povinna pro tento účel
zaměstnavateli písemně oznámit aktuální výši členských příspěvků a číslo účtu;
případné změny zaměstnavateli oznámí nejpozději do 3 pracovních dnů.
7.7.2 Zaměstnavatel zahájí provádění srážek po
předložení písemného souhlasu dotčeného zaměstnance s prováděním srážek, z
něhož bude jednoznačně vyplývat, ve prospěch které odborové organizace a od kdy
(od kterého vyúčtování mzdy) měsíce je udělen. Souhlas předkládá
zaměstnavateli příslušná odborová organizace, která je současně povinna vždy
bez zbytečného odkladu nejpozději do 3 pracovních dnů
zaměstnavateli oznámit, že zaměstnanec svůj souhlas odvolal, anebo přestal být
členem odborové organizace.
Součástí
písemného souhlasu zaměstnance musí být rovněž jeho výslovný souhlas
s tím, aby zaměstnavatel zpracovával údaj o jeho členství v odborové
organizaci pro účely plnění svých povinností podle kolektivní smlouvy po dobu
účinnosti zaměstnancem uděleného souhlasu s prováděním srážky ze mzdy, a
poučení zaměstnance, že může zaměstnavatele kdykoli požádat o informaci o
zpracování svých osobních údajů a o vysvětlení, pokud zjistí anebo se bude
domnívat, že zaměstnavatel provádí zpracování jeho osobních údajů, které je v
rozporu s ochranou soukromého a osobního života zaměstnance nebo v rozporu
se zákonem, a že může v takovém případě požadovat, aby zaměstnavatel takto
vzniklý stav odstranil.
7.7.3 Zaměstnavatel vždy za každý měsíc zašle
příslušné odborové organizaci přehled srážek provedených k úhradě členských
příspěvků jejích členů podle předchozího odstavce, a to
v elektronické podobě. Přehled bude obsahovat jméno, příjmení, osobní
číslo zaměstnance, číslo útvaru zaměstnance a výši sraženého členského
příspěvku.
7.7.4 Jednou za čtvrtletí Dále každý měsíc
zašle zaměstnavatel zašle každé odborové organizaci v elektronické
podobě jmenný seznam zaměstnanců, kteří udělili písemný souhlas
s prováděním srážek v její prospěch. Jmenný seznam bude obsahovat
jméno, příjmení, osobní číslo zaměstnance a číslo útvaru zaměstnance.
7.7.5 Zaměstnavatel vždy po uplynutí
zdaňovacího období provedení vyúčtování mzdy za měsíc listopad zašle
elektronicky příslušné odborové organizaci přehled o v tomto období sražených členských
příspěvkůcích v příslušném kalendářním roce za každého jejího člena
jako podklad pro vystavení potvrzení odborové organizace o výši zaplaceného
členského příspěvku pro účely snížení základu daně z příjmů fyzických
osob.
7.8
Odborové organizace jsou povinny písemně informovat
zaměstnavatele o rozsahu kompetencí a delegovaných pravomocí na příslušné
organizační složky odborových organizací. O změně kompetencí na straně
zaměstnavatele budou odborové organizace informovány.
8.1
Tato oblast upravuje
řešení stížností a sporů, které nejsou podávány ve smyslu provozního předpisu
O7. Jedná se o stížnosti zaměstnanců, stížnosti odborových organizací,
stížnosti ve věci neplnění této KS a vnější stížnosti, které nejsou podány
zaměstnanci DP.
8.2
Zaměstnavatel i
odborové organizace povedou všechny zaměstnance k řešení vzniklých sporů a
problémů vždy v rámci příslušného pracoviště. Objektivní, úplné
a ohleduplné (vstřícné) objasnění každého vzniklého nedorozumění má
podstatný vliv na posílení pozitivních vztahů zaměstnavatele a
zaměstnance.
8.3
Pravidelná
Dohodnutá jednání mezi zaměstnavatelem na všech úrovních řízení a příslušnými
odborovými organizacemi jsou podstatnou prevencí v předcházení stížnostem
a sporům.
8.4 Stížnost
podaná zaměstnancem
8.4.1 Pokud zaměstnanec podává stížnost na vedoucího
zaměstnance nebo jiného zaměstnance, postupuje se podle bodu 8.5.
8.4 8.4.1 8.4.2 Zaměstnanec, který podává
stížnost podává, se obrátí na svého prostřednictvím svého přímého
nadřízeného vedoucího zaměstnance., pokud není stížnost podávána právě na
tohoto zaměstnance. Pokud je stížnost podávána na přímého nadřízeného vedoucího
zaměstnance, obrátí se zaměstnanec na jeho nadřízeného vedoucího zaměstnance.
V případě, že vedoucí zaměstnanec podle věty první není přímým
nadřízeným zaměstnance, na kterého je stížnost podávána, postoupí stížnost
k řešení tomuto příslušnému vedoucímu zaměstnanci a poskytuje mu při
řešení stížnosti případně potřebnou součinnost. Podává-li zaměstnanec stížnost na vedoucího zaměstnance,
řeší stížnost nejbližší přímý nadřízený vedoucího zaměstnance, na nějž je
stížnost podána.
8.5 8.4.2
8.4.3 Podáním stížnosti ve všech fázích řešení může zaměstnanec pověřit
příslušnou odborovou organizaci.
8.4.3 8.4.4 Příslušný vedoucí zaměstnanec, který řeší
stížnost, je povinen ji do 7 kalendářních dnů projednat za účasti
stěžovatele, zaměstnance, proti kterému stížnost směřuje, popřípadě
dalších osob, jejichž přítomnost může přispět k objasnění věci. Projednání
vede a o jeho průběhu rozhoduje příslušný vedoucí zaměstnanec. Projednání
stížnosti má právo být přítomna odborová organizace, kterou pověří stěžovatel.
8.7 8.4.4 8.4.5 Pokud se stížnost nepodaří vyřešit
v rámci pracoviště, má zaměstnanec právo obrátit se na odbor Kontrola, a to neprodleně
bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 60 dnů od přijetí rozhodnutí
příslušného vedoucího zaměstnance.
8.8 8.4.5
8.4.6 Odbor Kontrola pověří vyřízením stížnosti příslušný odborný útvar,
případně ji vyřídí sám. Rozhodnutí o oprávněnosti stížnosti musí být vydáno
nejpozději do 30 dnů ode dne jejího přijetí.
8.9 8.4.6
8.4.7 Před rozhodnutím o oprávněnosti stížnosti může proběhnout projednání,
kterému musí být přítomny všechny dotčené strany, včetně příslušné odborové
organizace.
8.5 Stížnost podaná zaměstnancem na jiného zaměstnance
8.5.1
Zaměstnanec, který
podává stížnost na jiného zaměstnance, se obrátí na svého přímého nadřízeného
vedoucího zaměstnance, pokud není stížnost podávána právě na tohoto
zaměstnance. Pokud je stížnost podávána na přímého nadřízeného vedoucího
zaměstnance, obrátí se zaměstnanec na jeho nadřízeného vedoucího zaměstnance.
8.5.2
V případě, že
je stížnost podána na jiného zaměstnance (včetně zaměstnance jiného útvaru, než
je podřízený vedoucího, jemuž byla stížnost podána), rozhodne o řešení
stížnosti vedoucí zaměstnanec, který je nejblíže společným nadřízeným vedoucím
zaměstnancem stěžovatele a zaměstnance, na kterého je stížnost podána.
8.5.1 8.5.3 Při řešení stížnosti bude postupováno
v souladu s bodemy 8.4.3 – 8.4.7.
8.5.2 8.5.4 Pokud
stížnost směřuje proti zaměstnanci, Projednání stížnosti má právo být
přítomen zaměstnanec, na kterého stížnost směřuje, jejímu projednání
přítomna i a odborová organizace, kterou pověří zaměstnanec,
proti kterému stížnost směřuje, a to v případě, že se jedná o
zaměstnance, který při stížností napadeném jednání vůči stěžovateli nejednal z
pozice vedoucího zaměstnance.
8.6 Stížnost podaná odborovou organizací
8.10 8.6.1
Odborová organizace vyrozumí o předmětu stížnosti příslušné pracoviště, kterého
se stížnost dotýká a má právo vyvolat projednání stížnosti za účasti
nadřízeného vedoucího zaměstnance a zaměstnance, který stížnost
prostřednictvím odborové organizace podal.
8.11 8.6.2
Příslušné pracoviště je povinno neprodleně, nejpozději do 14 dnů ode dne
doručení, na stížnost písemně odpovědět.
8.12 8.6.3
V případě, že odborová organizace není s odpovědí spokojena, může se
obrátit na odbor Kontrola, který vydá rozhodnutí o oprávněnosti stížnosti
do 30 dnů.
8.7 Stížnosti ve věci neplnění kolektivní smlouvy
8.13 Stížnosti ve věci neplnění této KS se předávají přímo generálnímu
řediteli. Na stížnost je generální
ředitel, nebo jím pověřený útvar, a nebo zaměstnanec povinen písemně odpovědět
do 14 dnů.
8.8 Stížnosti,
které jsou podány veřejností
8.14 8.8.1 Přímý
nadřízený vedoucí zaměstnanec je povinen se řídit ustanoveními platné vnitřní
normy pro vyřizování podnětů veřejnosti, bez zbytečného odkladu seznámit
zaměstnance s celým textem stížnosti, která na něj byla podána a na
vyžádání mu předat kopii celé stížnosti vyjma identifikačních údajů
stěžovatele. Jméno stěžovatele bude na požádání sděleno zaměstnanci nadřízeným
vedoucím zaměstnancem.
8.15 8.8.2 Zaměstnanec, na kterého byla stížnost podána, je
povinen po výzvě nadřízeného vedoucího zaměstnance, který vyhodnotí možnost
její oprávněnosti, převzít stížnost bez zbytečného odkladu, tj. v
první následující pracovní den, pokud nebude dohodnuto jinak, nejpozději do 7 5
kalendářních dnů ode dne převzetí se k ní písemně vyjádřit a zároveň
se dostavit ve své pracovní době k projednání u nadřízeného vedoucího
zaměstnance, pokud nebude dohodnuto jinak. Prodloužit termín
k vyřízení stížnosti lze pouze v mimořádných a odůvodněných
případech.
Nadřízený
vedoucí zaměstnanec před zahájením řešení stížnosti se zaměstnancem, na něhož
je stížnost podána, vyhodnotí její oprávněnost.
8.16 8.8.3
V případě, že zaměstnanec se stížností s vyřízením
obsahem stížnosti nesouhlasí, má právo požadovat projednání za účasti
zástupce příslušné odborové organizace.
8.17 8.8.4 Pokud
nedojde k jednoznačnému prokázání porušení předpisů zaměstnancem, nebo oprávněnosti
stížnosti, bude stížnost považována za neprokázanou (porušení předpisů
zaměstnancem nebylo prokázáno). Pokud Zzaměstnanec nesouhlasí
s vyhodnocením stížnosti, má v takovém případě právo požádat o
konfrontaci se stěžovatelem s možností účasti zástupce příslušné odborové
organizace. Stěžovateli bude poté konfrontace navržena. Právo stěžovatele na
návrh konfrontace se zaměstnancem není tímto dotčeno.
8.18 8.8.5 Pokud
se konfrontace uskuteční, bude stížnost uzavřena a vyhodnocena v souladu
se závěrem konfrontace. Pokud se konfrontace z jakéhokoliv důvodu
neuskuteční, bude stížnost bez jednoznačných důkazů o porušení předpisů
zaměstnancem (případ tvrzení proti tvrzení) evidována i nadále jako
neprokázaná.
8.19 8.8.6 Stížnosti nesmí být evidovány v osobním spisu
zaměstnance.
8.20 8.8.7 V případě, že zaměstnanec
nesouhlasí s vyřešením stížnosti, postupuje se analogicky ve smyslu bodů 8.6
8.4.5 a 8.7 8.4.6.
8.21 8.8.8 Stížnosti projednané
vyhodnocené jako neoprávněné a neprokázané nejsou evidovány a využívány pro
účely hodnocení zaměstnance a nebudou sdělovány jiným subjektům mimo DP, bez
zákonného důvodu.
8.9 Společná ujednání
8.22 8.9.1 Podání
nesrozumitelná, zmatená, urážlivá a vulgární se odkládají bez prošetření.
Rovněž tak se odkládají podání anonymní, vyjma těch, jejichž obsah poukazuje na
závažná porušení pracovních povinností, nebo se týkají ochrany majetku DP. O
prošetření těchto stížností rozhoduje generální ředitel.
8.23 8.9.2 Ze všech projednání musí být vyhotoveny zápisy.
8.24 8.9.3 Vůči stěžovateli
nesmí být podniknuty žádné sankce a nesmí být za podání stížnosti nijak
diskriminován.
8.25 8.9.4 U stížností vyžadujících složitější dobu
potřebnou k prošetření nebo k zajištění objektivního posouzení předmětu
a podstaty stížnosti přesahující 30 kalendářních dní bude zaměstnavatel
stěžovateli a příslušné odborové organizaci poskytovat průběžné informace
nejméně 1x měsíčně o stavu šetření stížnosti, s výjimkou bodu 8.8.
Na žádost příslušné odborové organizace bude dohledem nad procesem řešení
stížnosti pověřen úsek personální.
9.1
Práva vyplývající
z této KS pro jednotlivé zaměstnance, se uplatňují a uspokojují jako
ostatní práva zaměstnanců z pracovního poměru nebo dohod o pracích
konaných mimo pracovní poměr.
9.2
Práva a povinnosti
smluvních stran se řídí v plném rozsahu ZP a zákonem o kolektivním
vyjednávání.
9.3
Smluvní strany jsou
povinny nejméně 60 dnů před skončením platnosti této KS zahájit jednání o
uzavření nové KS.
9.4
Tato KS se uzavírá
na dobu určitou s účinností od 1. ledna 2016 do 31. prosince 202017.
Prodloužit dobu její platnosti je možné dodatkem po vzájemné dohodě.
9.5
Tato KS se uzavírá
s působností pro všechny zaměstnance na všech pracovištích zaměstnavatele vyjma
zaměstnanců činných na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr,
nestanoví-li tato kolektivní smlouva výslovně jinak.
9.6
Porušení ustanovení
této KS je považováno za porušení právní normy.
9.7
Ustanovení této KS,
které je pro zaměstnance příznivější než ustanovení pracovní smlouvy, má po
dobu účinnosti této KS přednost před pracovní smlouvou.
9.8
Tuto KS lze měnit
písemnými dodatky odsouhlasenými všemi účastníky smlouvy v celém jejím
rozsahu.
9.9
Dle ust. § 29 ZP
jsou účastníci této KS povinni s jejím obsahem seznámit zaměstnance
nejpozději do 15 dnů od jejího uzavření.
9.10
Do přijetí případné změny nebo doplnění kolektivní smlouvy jsou smluvní
strany vázány dosavadním zněním této smlouvy.
9.11
Součástí jednání ve
smyslu bodu 2.8 Přílohy KS bude zároveň jednání o možných úpravách benefitů bez
dopadu na snížení objemu nároků zaměstnanců mimo mzdovou oblast včetně možnosti
technicky upřesnit formulace jednotlivých bodů v kolektivní smlouvě a
mzdovém předpisu.
9.12
Kterákoliv ze stran
této smlouvy může navrhnout jednání o změně nebo doplnění této smlouvy
v případech, kdy vznikne situace, se kterou se nepočítalo při jejím
uzavření. O návrhu budou obě strany neprodleně jednat.
9.13
Tato KS pro období 2016
- 202017 je vyhotovena ve 21 22 23 originálech v tomto
rozdělení:
1 x |
personální
ředitel |
|
|
1 x 1 x |
právní útvar 400220 – odd. Speciální analýzy |
||
|
zástupci
odborových organizací |
||
|
|
|
|
9.14
Nedílnou součástí
této KS je příloha:
Mzdový předpis
– Pravidla pro odměňování zaměstnanců DP Dopravního podniku hl. m.
Prahy, akciová společnost
9.15
Pokud dojde za
trvání KS ke změně kogentních (ustanovení, od kterého se nelze
v pracovněprávních vztazích odchýlit) právních norem, které obsahuje tato
KS, pozbývají tato ustanovení v KS platnosti účinnosti. Zjistí-li
jedna ze smluvních stran změnu kogentního ustanovení právního předpisu,
případně jeho vznik upozorní na příštím jednání vedeného
dle bodu 7.5 písm. c) KS o této skutečnosti druhou stranu a
dohodnou spolu další postup.
V Praze dne
Za zaměstnavatele: Za
odborové organizace:
………………………………. ……………………………….
Ing. Jaroslav Ďuriš, v. r. Jiří Obitko, v. r.
………………………………. ……………………….………
Bc. Magdalena Češková, v. r. Tomáš Novotný, v. r.
………………………….……
Luboš Olejár, v. r.
…………………………….…
Oldřich Schneider, v. r.
…………………………….....
Petr Slanina, v. r.
…………………..…………...
Vratislav Feigel, v. r.
…………………………..…...
Václav Pospíšil, v. r.
……………………………….
Josef Buriánek, v. r.
………………….……………
Zdeňka Králová, v. r.
……………………………….
Vilma Havlínová, v. r.
……………………………….
Jiří Zabloudil, dr. h. c., v. r.
………………………………
Zuzana Novotná, v. r.
……………………………….
Petr Pulec, v. r.
………………………………
Stanislav Mikšovský, v. r.
………………………………
Marek Tošil, v. r.
………………………………
Karel Kavalír, v. r.
………………………………
Jiří Toušek, v. r.
………………………………
Miroslav Prokop, v. r.
………………………………
Ing. Jaroslav Ježek, v. r.
………………………………
Ing. Jaroslav Douša, CSc., v. r.
pro
odměňování zaměstnanců
Dopravního
podniku hl. m. Prahy, akciová společnost
____________________________________________________________________
O b s a h:
Část II Seznam ztíženého a zdraví škodlivého pracovního
prostředí a obtížných podmínek
1.
Úvodní
ustanovení
1.1
Mzdový předpis
vychází ze zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších
předpisů, (dále ZP).
1.2
Pravidla pro
odměňování se vztahují na všechny zaměstnance DP v základním
pracovněprávním vztahu k zaměstnavateli včetně případů odměňování činností
vykonávaných na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (podle §
74 a násl. ZP).
1.3
Zaměstnancům přísluší za vykonanou práci mzda nebo odměna
z dohod podle její složitosti, odpovědnosti a namáhavosti a podle
obtížnosti pracovních podmínek, podle pracovní výkonnosti a dosahovaných
pracovních výsledků. Poskytování mzdy podle tohoto mzdového předpisu odpovídá
zajišťovaným činnostem, systemizaci pracovních míst a struktuře
zaměstnanců.
1.4
Zaměstnanec je
odměňován na základě sjednaného druhu práce, v souladu s platným
funkčním schématem a systemizací pracovních míst, podle ustanovení katalogu
manuálních profesí nebo katalogu příkladů prací v TH funkcích,
podle plnění kvalifikačních požadavků a podle pracovních výsledků.
1.5
Pravidla pro
odměňování platí pro přiznávání základních měsíčních a hodinových
základních mezd nebo odměn z dohod a dalších složek odměňování –
příplatků, kolektivních výkonnostních a dlouhodobých výkonnostních odměn,
prémií za pracovní výkonnost, cílových, zvláštních mimořádných, mimořádných a
ostatních odměn atd.
1.6
Za mzdu nebo odměnu
z dohod se nepovažuje plnění poskytované podle zvláštních předpisů
v souvislosti se zaměstnáním, zejména náhrady mzdy nebo odměny z
dohod, odstupné, cestovní náhrady, odměny za pracovní pohotovost.
1.7
Za stejnou práci
nebo za práci stejné hodnoty přísluší všem zaměstnancům stejná mzda nebo odměna
z dohody.
1.8
Zaměstnanci pracující
na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr ve funkcích, na
které se vztahuje ustanovení bodu 2.1.5.1 a) KS jsou odměňováni jako
zaměstnanci v nerovnoměrně rozvrženém pracovním režimu.
2.
Základní mzda
nebo odměna z dohod
2.1
Mzdový tarif
řidičů MHD
|
hodinový
tarif v Kč/hod |
Strojvedoucí-instruktor |
201,20 |
Strojvedoucí
metra |
173,40 |
Řidič
tramvaje instruktor |
154,10 |
Řidič
tramvaje |
149,00 |
Řidič
autobusu |
149,00 |
2.2
Mzdový tarif
manuálních zaměstnanců
tarifní
stupeň |
|
hodinový
tarif v Kč/
hod |
1. |
91,50 - 96,30 |
93,90 |
2. |
98,00 - 104,60 |
101,30 |
3. |
106,00 - 113,80 |
109,90 |
4. |
115,10 - 123,90 |
119,50 |
5. |
126,10 - 135,30 |
130,70 |
6. |
137,80 - 148,40 |
143,10 |
7. |
151,00 - 162,20 |
156,60 |
8. |
165,30 - 177,30 |
171,30 |
9. |
180,80 - 193,40 |
187,10 |
10. |
194,90 - 208,10 |
201,50 |
2.3 a) Mzdový tarif TH zaměstnanců pracujících
dle bodu 2.5.1 b) této smlouvy a zaměstnanců trvale pracujících
v nočních směnách
tarifní
stupeň |
tarifní
rozpětí |
tarifní střed |
1. |
15 330 – 16 290 |
15 810 |
2. |
16 260 – 17 280 |
16 770 |
3. |
17 470 – 18 570 |
18 020 |
4. |
18 890 – 20 070 |
19 480 |
5. |
20 630 – 21 910 |
21 270 |
6. |
22 650 – 24 070 |
23 360 |
7. |
24 760 – 26 660 |
25 710 |
8. |
27 130 – 29 590 |
28 360 |
9. |
29 820 – 32 800 |
31 310 |
10. |
32 810 – 36 070 |
34 440 |
11. |
35 930 – 39 850 |
37 890 |
12. |
40 160 – 43 080 |
41 620 |
13. |
44 020 – 47 140 |
45 580 |
14. |
48 190 – 51 430 |
49 810 |
2.3
b) Mzdový tarif TH zaměstnanců pracujících dle bodu 2.5.1 a) této
smlouvy
tarifní
stupeň |
tarifní
rozpětí |
tarifní střed |
1. |
16 350 – 17 370 |
16 860 |
2. |
17 340 – 18 420 |
17 880 |
3. |
18 630 – 19 790 |
19 210 |
4. |
20 180 – 21 440 |
20 810 |
5. |
21 990 – 23 370 |
22 680 |
6. |
24 170 – 25 670 |
24 920 |
7. |
26 410 – 28 430 |
27 420 |
8. |
28 970 – 31 550 |
30 260 |
9. |
31 830 – 34 970 |
33 400 |
10. |
34 960 – 38 520 |
36 740 |
11. |
38 310 – 42 510 |
40 410 |
12. |
42 830 – 45 950 |
44 390 |
2.4
Mzdový tarif přepravních kontrolorů
tarifní stupeň |
tarifní rozpětí (Kč/měsíc) |
tarifní střed |
1. |
15 210 – 17 150 |
16 180 |
3. |
21 100 – 22 420 |
21 760 |
2.5 Při zvyšování mzdového tarifu bude navýšeno spodní rozhraní
mzdového tarifu u TH zaměstnanců a přepravních kontrolorů výše
(vyšším procentem) než horní rozhraní mzdového tarifu.
2.6 Stanovení základní mzdy
v tarifním rozpětí
2.6.1
Při stanovení
základní mzdy v tarifním rozpětí se přihlíží zejména k dosaženým
pracovním výsledkům vyjádřených přiznanou základní mzdou, individuální míře
samostatnosti a odpovědnosti při výkonu funkce nebo profese, rozsahu odborných
znalostí a jejich využívání při výkonu práce, k úrovni osobních
schopností a způsobilosti, pracovní výkonnosti a kvalitativním dlouhodobým
výsledkům prováděných prací.
2.6.2
Základní mzdy
v tarifním rozpětí mohou být přiznány v takové výši, aby nebyl
překročen součet 50% rozpětí v přiznaných tarifních stupních zaměstnanců v
útvarech přímo řízených řediteli, nebo u útvarů členěných na jednotky
v jednotkách řízených vedoucími jednotek a v případě JDCM na službách
řízených vedoucími služeb. Zároveň nesmí dojít k přesunu prostředků
přidělených pro TH zaměstnance dle
rozdělení do tabulek V útvarech členěných na
jednotky bude při rozdělení rozpětí zohledněno toto členění na útvary přímo
podřízené vedoucímu jednotky. U JDCM na útvary přímo podřízené vedoucímu
služby.
2.6.3
Mzda se přiznává
nejdříve ode dne účinnosti této KS. Zaměstnancům, se kterými bude uzavřen
pracovní poměr v průběhu platnosti této KS, může být mzda změněna
po uplynutí zkušební doby.
2.6.4
Úpravy základní mzdy se provádějí při nominální úpravě tarifních
stupňů, změně tarifního stupně zaměstnance a při změně profese nebo funkce
zaměstnance v rámci přiděleného objemu prostředků dle bodu 2.6.2 této
přílohy od prvního dne nejbližšího následujícího kalendářního měsíce,
s výjimkou řidičů MHD v souladu s bodem 2.1 Přílohy a
strojvedoucích NTP, jimž jsou tarifní mzdy upravovány k datu vykonání
odborné zkoušky. U strojvedoucích kolejových vozidel a řidičů tramvají a
autobusů je mzda upravována k datu vykonání zkoušky způsobilosti
k řízení kolejových vozidel na dráze speciální (metro).
2.7 Smluvní mzdy
2.7.1
Se zaměstnanci,
kterým bude přiznána základní mzda nad rámec mzdových tarifů, budou uzavřeny
smlouvy o mzdě, resp. manažerské smlouvy. V těchto smlouvách bude
dohodnuta měsíční základní mzda a podmínky pro poskytování pobídkových složek
mzdy včetně jejich výše.
2.7.2
Smlouvy o mzdě se
uzavírají s vedoucími útvarů v přímé podřízenosti generálního
ředitele, s vedoucími útvarů v přímé podřízenosti odborných
ostatních ředitelů, s vedoucími oddělení na úseku generálního ředitele a odborných
ostatních ředitelů (mimo jednotky), s vedoucími útvarů přímo podřízenými
vedoucím jednotek, se zástupci vedoucích jednotek, ekonomy jednotek,
projektovými manažery, asistenty, lékařem odborným – internistou, praktickými
lékaři a výjimečně se zaměstnanci v ostatních funkcích. Zaměstnavatel bude
dvakrát ročně informovat odborové organizace o počtu smluvních mezd podle
kategorií.
2.7.3 Při navýšení tarifních mezd v souladu se Mzdovým předpisem jsou bez zbytečného odkladu a ve stejné procentní výši navýšeny i mzdy smluvní. Zaměstnavatel navrhne zaměstnanci dodatek ke stávající dohodě o mzdě, ve kterém je jediným měněným bodem nominální výše smluvní mzdy.
2.8 Nárůst tarifních mezd
V roce 2017 bude navýšen k 1. lednu objem
mzdových prostředků pro tarifní mzdy (mzdové tarify) u bodu ie
vyjádřenou přírůstkem průměrného ročního indexu spotřebitelských cen
vyhlašovanou za měsíc červen 2016. Po vyhodnocení hospodaření za 1. pololetí
roku 2016 bude v měsíci září 2016 zahájeno jednání o dalším možném nárůstu
v měsíci září 2016.
2.9
V letech
3.
Odměňování při výkonu jiné práce
3.1
Odměňování zaměstnance při výkonu jiné práce, odměňování
při prostojích:
3.1.1
Jestliže byl
zaměstnanec převeden na jinou práci, než je uvedena v pracovní smlouvě
a za níž přísluší nižší mzda z důvodů uvedených v § 41 odst. 1
písm. b) a d) a odst. 5 ZP, přísluší mu podle § 139 odst. 1 ZP za dobu
převedení doplatek ke mzdě do výše průměrného výdělku, kterého dosahoval před
převedením.
3.1.2
Je-li zaměstnanec
převeden podle § 41 odst. 2 písm. b) ZP na jinou práci, než byla sjednána,
přísluší mu mzda podle vykonávané práce; není-li však zaměstnanec pravomocně
odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný při plnění pracovních úkolů nebo
v přímé souvislosti s ním ke škodě na majetku zaměstnavatele,
přísluší mu za dobu převedení doplatek do výše průměrného výdělku, kterého
dosahoval před převedením.
3.1.3
Je-li zaměstnanec
převeden na jinou práci pro prostoj, který zavinil, přísluší mu mzda podle
vykonávané práce.
3.1.4
Je-li zaměstnanec
převeden na jinou práci:
a)
dle ust. § 41 odst.
2 písm. a) ZP – obdržel-li zaměstnanec výpověď z pracovního poměru dle
ust. § 52 písm. f) a g) ZP, přísluší mu mzda podle vykonávané práce,
b)
dle ust. § 41 odst.
2 písm. c) ZP – pozbyl-li zaměstnanec dočasně předpoklady stanovené právními
předpisy pro výkon sjednané práce, avšak v tomto případě nejdéle celkem na
30 pracovních dnů v kalendářním roce, přísluší mu mzda podle vykonávané
práce. U řidičů MHD převáděných dle
ust. § 41 odst. 2 písm. c) ZP bude při převedení na jinou práci vyplácena mzda
dle vykonávané práce s doplatkem do výše průměrného výdělku, kterého řidič
MHD dosahoval před převedením. Doplatek nebude vyplácen, pokud si zaměstnanec
přes prokazatelné vyzvání zaměstnavatelem nezajistil platnost všech oprávnění
k výkonu sjednané práce (řidičský průkaz, profesní osvědčení, lékařská
prohlídka apod.).
3.1.5 Pokud
zaměstnanec provádí tarifní a přepravní průzkum, přísluší mu na základě této KS
za takto strávenou dobu mzda.
3.2 Odměňování po dobu školení a
zaškolování
3.2.1 Účast na
školení na příkaz zaměstnavatele (např. pravidelné poučování, přezkušování,
školení BOZP, PO apod.) nebo na jiných formách přípravy za účelem prohloubení
kvalifikace se považuje dle ust. § 230 ZP za výkon práce, za který přísluší
zaměstnanci mzda. U zaměstnanců s nerovnoměrně rozvrženou pracovní
dobou je minimální délka školení ve smyslu tohoto bodu 4 hodiny.
V případě, že školení je kratší než 4 hodiny, je vždy součástí pracovní
směny. Školení a zaškolování se provádí v pracovní době.
3.2.2
Pokud se zaměstnanec
na pokyn zaměstnavatele zúčastní školení a odborné přípravy požární ochrany
(pro požární hlídky za dobrovolné hasiče zaměstnavatele), považuje se takto
vzniklá překážka za překážku z důvodu obecného zájmu dle ust. § 72 odst. 3
zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně a zaměstnanci náleží náhrada
mzdy ve výši průměrného výdělku v rozsahu plánované odpadlé směny.
3.2.3
Pokud se zaměstnanec
zúčastní prověrek BOZP a PO, jedná se o překážku v práci na straně
zaměstnavatele, za kterou náleží náhrada mzdy.
3.3
Odměňování
dalších výkonů
3.3.1 Při
pracovní záloze na garáži, vozovně (provozní záloha), Při čekání
v operativní záloze (vypravené z terminálu) dané rozpisem směn,
náleží řidiči MHD mzda, tj. základní
mzda, příslušné příplatky a v souladu s pravidly pro přiznávání
výkonnostní odměny i výkonnostní odměna. Do pracovní doby takto
určené směny se započítávají hodiny v plném rozsahu plánované směny, pokud
se nedohodne se zaměstnancem jinak.
3.3.2
Při prostoji na
trati nezaviněném řidičem MHD náleží mzda.
3.3.3
Při projíždění trati
(zavedení nové linky, změna trasy) náleží řidiči MHD, který řídí mzda, ostatním
řidičům MHD pak mzda ve výši průměrného výdělku.
3.3.4
Účast a práce v
komisích zřizovaných zaměstnavatelem za účelem zajištění využití pracovních
zkušeností většího okruhu zaměstnanců nebo pro rozhodování speciálních otázek
řízení, je výkonem práce. Zaměstnancům, kteří jsou členy těchto komisí,
přísluší mzda.
3.3.5
Za účast
v soutěži „Jízda zručnosti“ náleží řidiči MHD náhrada mzdy ve výši
průměrného výdělku (překážka na straně zaměstnavatele) za předpokladu, že měl
na tuto dobu určenu směnu.
3.3.6 Pokud je zaměstnanec povinen podat vysvětlení
v pracovní době, která je mu rozvržena rozvrhem směn, policii či správnímu
orgánu, případně soudu (orgánu státní moci) v záležitosti nebo řízení ve
věci mimořádné události související s jeho pracovním poměrem v DP
(nehoda, napadení, poškození majetku zaměstnavatele apod.), přísluší mu
na základě této KS za takto strávenou dobu, včetně přiměřené doby na cestu tam
a zpět, náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku, a to i v případech, kdy náhradu ušlého výdělku nehradí orgán státní
moci a zároveň skutek, o němž se záležitost nebo řízení vede, zaměstnavatel
neoznačí jako porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů
vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci. Podá-li zaměstnanec
uvedené vysvětlení v záležitosti
nebo řízení mimo svoji stanovenou pracovní dobu, přísluší zaměstnanci zvláštní
mimořádná odměna peněžité plnění ve výši průměrného výdělku za
dobu potvrzené účasti u orgánu státní moci v souladu s podmínkou
uvedenou v předchozí větě. podá uvedené vysvětlení mimo svoji
stanovenou pracovní dobu
V případě,
že zaměstnavatel dodatečně zjistí, že nedošlo k porušení povinností
vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem
vykonávané práci, je náhrada mzdy nebo peněžité plnění ve výši průměrného
výdělku za dobu potvrzení účasti na jednáních u orgánů státní moci vyplaceno
v nejbližším termínu pro výplatu mezd.
3.4
Odměňování
zaměstnanců provádějících přepravní kontrolu
Základní
podmínkou pro výkon přepravní kontroly je absolvování kurzu v rámci DP
ukončeného závěrečnou zkouškou. Teprve potom lze zařadit zaměstnance do
příslušné funkce pro výkon kontrolní činnosti při přepravě osob. Po dobu konání
a účasti v kurzu, v délce maximálně jeden měsíc, bude účastníkům
přiznána minimální mzda dle nařízení vlády.
Zaměstnanci budou zařazeni v TH funkci – přepravní
kontrolor a budou při výkonu této činnosti odměňováni mzdovým tarifem uvedeným
v bodě 2.4 této přílohy.
Ke mzdovému tarifu jim budou za podmínek uvedených
v části I. této přílohy přiznány:
a)
kolektivní výkonnostní odměna, dle bodu 5.1,
b)
prémie za pracovní výkonnost, dle bodu 5.2,
c)
zvláštní mimořádné odměny, dle bodu 5.6,
d)
dlouhodobá výkonnostní odměna, dle bodu 5.7.
Mzdovým tarifem jsou přepravní kontroloři odměňováni při
činnostech souvisejících s nařízeným školením, poučováním, projednáváním
záležitostí souvisejících s výkonem práce. a provádění úkonů
souvisejících s přidělováním a údržbou stejnokrojových součástí.
Při
činnostech, které přímo nesouvisí s kontrolou přepravní kázně, bude
postupováno v souladu s bodem 3.2.1 této přílohy.
4.
Poskytování příplatků
4.1
Mzda za práci
přesčas
Za
dobu práce přesčas přísluší zaměstnanci dosažená mzda a příplatek ve výši 25 %
průměrného výdělku.
Místo příplatku může být
zaměstnanci po prokazatelné dohodě s ním poskytnuta za každou hodinu práce
přesčas hodina náhradního volna, a to nejpozději v době tří kalendářních
měsíců po výkonu práce přesčas, pokud nebyla se zaměstnancem dohodnuta jiná
doba. Nebylo-li zaměstnanci v této době náhradní volno poskytnuto,
přísluší mu mzda a příplatek podle první věty tohoto bodu. Prací přesčas je práce konaná zaměstnancem
na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní
pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a
konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn. Prokazatelnou dohodou se rozumí
písemná dohoda založená u nadřízeného po dobu 12 měsíců ode dne podpisu
dohody.
4.2
Mzda a náhrada
mzdy za svátek
Za
dobu práce ve svátek přísluší zaměstnanci dosažená mzda a náhradní volno
v rozsahu práce konané ve svátek, které mu bude poskytnuto nejpozději do
konce třetího kalendářního měsíce po výkonu práce ve svátek, pokud nebyla se
zaměstnancem dohodnuta jiná doba. Za dobu čerpání náhradního volna
přísluší zaměstnanci ve smyslu ZP
náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.
a)
Místo náhradního
volna může být zaměstnanci, po dohodě s ním, poskytnut k dosažené
mzdě příplatek ve výši průměrného výdělku. Dohodu o poskytnutí příplatku ke
mzdě sjednává příslušný vedoucí zaměstnanec.
b)
Zaměstnanci, který
nepracoval proto, že svátek připadl na jeho obvyklý pracovní den, přísluší
náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku nebo jeho části za mzdu nebo část mzdy,
která mu ušla v důsledku svátku.
Prací
ve svátek se přitom rozumí u zaměstnanců s rovnoměrně rozvrženou pracovní
dobou část „definice směny“ v době od 0:00 do 24:00 hodin. U zaměstnanců
s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou pak celá „definice směny“, která
ve svátek začíná.
4.3
Za práci v noci
bude zaměstnanci poskytnut za každou hodinu odpracovanou mezi 22:00 a 6:00
hodinou příplatek ve výši 10 % jeho průměrného výdělku. Zaměstnancům pracujícím
při údržbě tratí, tunelů a technologických zařízení metra trvale pouze v nočních
směnách při nočních přepravních výlukách bude poskytnut navíc ještě specifický noční příplatek za každou odpracovanou hodinu
ve výši 8,50 Kč. Za zaměstnance pracujícího při
údržbě tratí, tunelů a technologických zařízení metra trvale pouze
v nočních směnách při nočních přepravních výlukách se považuje zaměstnanec
v rovnoměrně rozvržené pracovní době pracující v nočních směnách
nepřetržitě alespoň jeden týden.
4.4
Za práci
v sobotu a v neděli bude zaměstnanci poskytnut příplatek ve výši 35 %
jeho průměrného výdělku. Příplatek náleží za „definici směny“, která začíná
v sobotu nebo neděli, nikoliv z pátku na sobotu. U zaměstnanců
s rovnoměrně rozvrženou pracovní dobou se prací v sobotu a
v neděli rozumí práce v době od soboty 0:00 do neděle 24:00 h.
4.5
Za práci ve ztíženém pracovním prostředí
přísluší zaměstnanci za každou hodinu odpracovanou v tomto prostředí
příplatek ve výši 8,- Kč. Seznam prací je uveden v části II těchto
pravidel.
4.6
Za práci
v obtížných pracovních podmínkách přísluší zaměstnanci příplatek:
-
za práci v kyslíkových
dýchacích přístrojích přísluší za 1 hodinu pracovní činnosti příplatek ve výši
46,- Kč,
-
za práci ve
vzduchových dýchacích přístrojích nebo v ochranných oblecích přísluší za
každou započatou hodinu pracovní činnosti příplatek ve výši 46,- Kč (OZT),
-
za práci ve výškách
nad
-
za práci
v obtížných pracovních podmínkách přísluší zaměstnanci za 1 hodinu
pracovní činnosti příplatek ve výši 6,- Kč. Seznam prací je uveden
v části II těchto pravidel.
4.7
Dělníkům, kteří jsou
písemně pověřeni příslušným vedoucím zaměstnancem řízením a organizováním
práce dalších zaměstnanců v dělnické profesi v pracovní skupině a
kteří v ní sami manuálně pracují, přísluší při vedení skupiny maximálně
5 3 – 10 dělníků, včetně agenturních pracovníků za 1 hodinu vedení
skupiny příplatek ve výši 4,- Kč; nad 5 10 dělníků, včetně
agenturních pracovníků přísluší za 1 hodinu vedení skupiny příplatek ve výši
6,- Kč; u dělníků střídacích čet středisek oprav vozidel přísluší
za 1 hodinu vedení čety příplatek ve výši 6,- Kč. V případech,
kdy vedení (řízení) čety vyplývá z popisu pracovní činnosti a je podkladem
pro určení tarifního stupně zaměstnance, příplatek nepřísluší.
4.8
Zaměstnancům
pověřeným vedoucím útvaru zaškolováním zaměstnanců vč. agenturních,
v rozsahu určeném zaměstnavatelem, a učňů přísluší příplatek:
a)
za 1 hodinu
zaškolování jednoho – dvou zaměstnanců (učňů) 4,- Kč
b)
za 1 hodinu
zaškolování tří a více zaměstnanců (učňů) 6,- Kč
4.9
Zaměstnancům, kterým
z rozpisu směn vyplyne v provozním dnu pracovní doba rozdělená do
více částí, přísluší za každou hodinu čekání mezi jednotlivými částmi
v provozním dnu pracovní doby rozdělené do více částí příplatek
ve výši 35 25,- Kč, nejméně však 105 75,- Kč za každou
v provozním dnu pracovní dobu rozdělenou do více částí.
4.10 Podle délky
dosažené odborné praxe v DP se zaměstnancům poskytuje příplatek
ve výši závislé na počtu odpracovaných hodin v příslušném měsíci
takto:
Roky |
sazba
Kč/hodinu |
|
Zaměstnanci všech
kategorií |
0 – 3 |
0,00 |
3 – 6 |
1,00 |
6 – 9 |
2,00 |
9 – 12 |
3,00 |
12 –15 |
4,00 |
15 – 20 |
5,00 |
nad 20 |
8,00 |
Jako
využitelnost odborné praxe v DP se posuzuje doba nepřetržitého trvání pracovního poměru pracovněprávních vztahů
v DP včetně dob zaměstnání u organizací, jejichž činnost byla
do DP delimitována. K délce odborné praxe v DP je připočtena i
prokazatelná odborná praxe v ostatních dopravních společnostech
a organizacích, k nimž byli převedeni zaměstnanci v rámci
převodu práv a povinností dle § 338 ZP, včetně zaměstnanců, kteří nastoupili
k zaměstnavateli až po provedení převodu práv a povinností
z pracovně právních vztahů z DP. Zápočet využitelnosti odborné praxe
v ostatních dopravních společnostech k 31. 12. 2015 zůstává nezměněn.
4.10.1
U zaměstnanců,
s nimiž zaměstnavatel uzavřel smlouvu o mzdě, případně manažerskou smlouvu
dle bodu 2.7, se příplatek za odbornou praxi neposkytuje.
4.11
Příplatky za zácvik
a jízdní výcvik řidičů a strojvedoucích:
a)
za zácvik, který je
prováděn po ukončení kurzu, řidičů tramvají (mimo zácvik řidičů tramvají na
dopravní kontrolu) přísluší
příplatek ve výši 12,50 Kč za každou hodinu zácviku,
b)
za zácvik, který je
prováděn v průběhu kurzu řidičů autobusů, přísluší příplatek ve výši
12,50 Kč za každou hodinu zácviku. Tento příplatek se neposkytuje
v případě zácviku absolventů kurzu do doby získání průkazu profesní
způsobilosti řidiče,
c)
za zácvik, který je
prováděn po získání průkazu způsobilosti k řízení drážního vozidla řidičů
tramvají, strojvedoucích metra a strojvedoucích NTP, při získávání
způsobilosti k řízení dalšího typu vozidla, přísluší příplatek ve výši 15,- Kč za každou hodinu
zácviku,
d)
jízdní výcvik, který
je prováděn před získáním průkazu způsobilosti k řízení drážního vozidla,
strojvedoucích metra přísluší příplatek ve výši 22,50 Kč za každou hodinu
jízdního výcviku,
e)
za jízdní výcvik,
který je prováděn před získáním průkazu způsobilosti k řízení drážního
vozidla, strojvedoucím NTP přísluší příplatek ve výši 15,- Kč za každou
hodinu jízdního výcviku,
f)
za jízdní výcvik,
který je prováděn před získáním průkazu způsobilosti k řízení drážního
vozidla řidičů tramvají, přísluší řidiči tramvaje instruktorovi příplatek
ve výši 15,- Kč za každou hodinu jízdního výcviku.
4.12
Za řízení kloubového
autobusu přísluší příplatek ve výši 4,- Kč za hodinu výkonu.
4.13
Dělníkovi
v dopravě (přepravnímu manipulantovi), dozorčím stanice (jednočlenné
stanice dle provozní směrnice Ds 2/1) a dozorčím stanice (SPT) konajícím práci
na stanovišti dělníka v dopravě (podle projektu) ve vestibulu stanice
metra, který prodává jízdenky pro jednotlivou jízdu, bude poskytnut příplatek
ve výši 5% z nákupní ceny odebraných jízdenek pro jednotlivou jízdu.
4.14
Při prodeji jízdenek
v autobusu příměstské dopravy pomocí výdejního zařízení (mimo
doplňkový prodej) přísluší příplatek 5,- Kč za každou odjetou hodinu na lince,
kde je prodej jízdenek řidičem MHD zaveden.
4.15
Při doplňkovém
prodeji jízdenek v pásmu „P“ přísluší příplatek ve výši 3,- Kč, za každou
řidičem prodanou jízdenku.
4.16
Za „definici směny“ směnu
odpracovanou na pravidelné tramvajové lince, kde se směr jízdy mění přechodem
na opačné stanoviště, přísluší příplatek ve výši 5,-Kč 10 % z průměrné
mzdy za každou odpracovanou hodinu.
4.17
Dozorčím, kteří
vykonávají činnost druhého člena vlakové čety, přísluší za 1 hodinu
práce příplatek ve výši 5,- Kč.
4.18
Strojvedoucím NTP,
zajišťujícím koordinační práce v nočních směnách, přísluší
za 1 hodinu práce příplatek ve výši 2,50 Kč.
4.19
Zaměstnancům, kteří
při své hlavní činnosti vykonávají ve směně zároveň profesi vedoucí služebního
vlaku, bude poskytnut příplatek ve výši 155,- Kč za směnu, ve které tuto
činnost vykonávají.
4.20
Stanovenému okruhu
zaměstnanců ochranného systému přísluší, dle zásad MV-GŘ HZS ČR č. j.
PO-247-14/OOB-2003, po projednání s příslušnými odborovými organizacemi,
zvláštní příplatek za zabezpečování úkolů Ministerstva vnitra ČR. Vzniklé
náklady jsou plně hrazeny z účelově vázaných prostředků od MV ČR.
4.21
Pokud bude zaměstnanec (který má v popisu
pracovní činnosti doplněno i řízení obsazeného autobusu nebo tramvaje a absolvoval povinné poučování řidičů) během své
pracovní doby řídit obsazený prostředek
povrchové MHD, náleží mu za tuto dobu vedle mzdy příplatek 15,- Kč za
takto odpracovanou hodinu.
4.22 Na
zaměstnance DP, kteří provádějí dozor nad zaměstnanci cizích organizací,
se vztahuje pobírání příplatků za práci v obtížných pracovních
podmínkách v případech, kdy cizí organizace vykonává pracovní
činnosti, za které náleží příplatky.
4.23 Řidičům
tramvají a řidičům autobusů, kteří mimořádně vykonávají činnost dopravní
kontroly (např. kontrolu techniky jízdy, měření radarem apod.) nebo
strojvedoucím, kteří mimořádně vykonávají funkci strojvedoucího-instruktora,
přísluší po dobu výkonu této činnosti nebo funkce příplatek ve výši 15,-
Kč za každou odpracovanou hodinu.
4.24 Při
výkonu práce na nízkopodlažních garantovaných spojích zvláštních
linkách a smluvní dopravě pro zdravotně postižené přísluší příplatek ve
výši 4 5,- Kč za každou odpracovanou hodinu na lince.
4.25
Řidičům MHD
autobusů, kteří jsou příslušným vedoucím pověřeni vedením určeného pracovního
kolektivu a kontrolní činností ve vymezených oblastech, přísluší příplatek ve
výši 5,- Kč za každou odpracovanou hodinu.
4.26
Dispečerům JPA, kteří mimořádně
vykonávají na základě pověření činnost dopravní kontroly, přísluší po dobu
výkonu této činnosti příplatek ve výši 15,-Kč za každou odpracovanou hodinu.
4.27 Příplatek za zastupování
4.27.1 TH zaměstnanci, hasiči veliteli a hasiči –
staršímu požárníkovi, zaměstnanci zastupujícímu vedoucího posunu a náčelníka
lanové dráhy za provozu lanové dráhy, kteří z pověření zaměstnavatele
dočasně zastupují v plném rozsahu
činnosti vedoucího (nadřízeného) zaměstnance dočasně
nevykonávajícího svou funkci, přísluší
příplatek za zastupování, a to ve výši rozdílu mezi základní mzdou
zastupovaného a zastupujícího zaměstnance. Pokud se jedná o pověření
zastupováním dočasně neobsazené
funkce, stanoví výši příplatku za zastupování vedoucí zaměstnanec zastupovaného
zaměstnance po dohodě s vedoucím
odboru Personální a PaM. Návrh předkládá vedoucí zastupovaného zaměstnance
odboru Personální a PaM.
Při zastupování vedoucího
zaměstnance se smluvní mzdou se výše příplatku za zastupování stanoví dohodou,
maximálně však do výše
rozdílu mezi smluvní mzdou zastupovaného a základní mzdou zastupujícího
zaměstnance. Pobídková složka mzdy zastupovaného zaměstnance zastupujícímu
nepřísluší. Příplatek za zastupování se neposkytuje v případech, kdy jsou
zastupovaný a jeho zástupce na stejné organizační úrovni.
4.27.2 Příplatek za zastupování se stanoví po čtyřech
týdnech souvislého zastupování s účinností od prvního dne zastupování,
nejdéle však po dobu dvanácti měsíců od prvního dne zastupování.
4.27.3 Příplatek za zastupování nebude poskytován za
zastupování zaměstnance čerpajícího dovolenou.
4.28 Zaměstnancům
bez konkrétního rozvrhu směn přísluší příplatek ve výši 1 % průměrného
hodinového výdělku 1,- Kč za každou odpracovanou hodinu.
4.29 Za práci
v odpolední době mezi 14:00 a 22:00 hodinou přísluší zaměstnanci
pracujícímu ve dvousměnném, třísměnném, nepřetržitém pracovním režimu anebo
v nerovnoměrně rozvržené pracovní době a zaměstnancům bez konkrétního
rozvrhu směn příplatek ve výši 5% 1,5 % jeho průměrného hodinového
výdělku.
4.30 Zaměstnancům mimořádně vykonávajícím funkci dozorčí
VII (vlakový dispečer) přísluší po dobu výkonu této funkce příplatek ve výši 15
Kč za každou odpracovanou hodinu.
4.30 Zaměstnancům pracujícím v profesích, u nichž je
požadavkem průběžný pracovní styk s cestující veřejností přísluší
příplatek ve výši 4,- Kč za každou odpracovanou hodinu, pokud jsou jeho
znalosti ověřeny státní zkouškou u alespoň jednoho cizího neúředního jazyka;
zároveň jsou zařazeni v systemizaci pracovních míst nejméně ve čtvrtém
tarifním stupni.
4.31 Zaměstnancům, kterým je stanovena délka pracovní
doby jako zaměstnancům MHD, v souladu s § 16, nařízení vlády 589/2006 Sb.
v platném znění, bude poskytován příplatek ve výši 3 % průměrného
hodinového výdělku za každou odpracovanou hodinu.
5.
Pobídkové složky mzdy nebo odměn
z dohod
Zaměstnancům
lze k základní mzdě nebo odměn z dohod poskytovat následující
pobídkové složky mzdy:
-
kolektivní
výkonnostní odměny,
-
prémie za pracovní
výkonnost,
-
ostatní odměny,
-
mimořádné odměny,
-
cílové odměny,
-
zvláštní mimořádné
odměny,
-
dlouhodobé
výkonnostní odměny.
5.1
Kolektivní
výkonnostní odměny
Kolektivní výkonnostní odměny se poskytují všem
zaměstnancům, s výjimkou zaměstnanců, jejichž odměňování se řídí
podmínkami stanovenými ve smlouvách o mzdě včetně manažerských smluv a
zaměstnanců získávajících předpoklady stanovené právními předpisy nebo
požadavky nezbytné pro řádný výkon sjednané práce.
Kolektivní
výkonnostní odměny se poskytují v sazbě 8 %. U řidičů MHD včetně
strojvedoucích instruktorů metra a řidičů tramvají – instruktorů v sazbě
10 %. U přepravních kontrolorů v sazbě 30 %.
Období
pro poskytování kolektivních výkonnostních odměn je kalendářní měsíc a jsou
vypláceny v termínu vyúčtování mzdy za běžný měsíc.
5.1.1
Stanovení kolektivu
zaměstnanců
a)
kolektiv
strojvedoucích metra za provozovnu provoz,
b)
kolektiv
strojvedoucích-instruktorů metra za provozovnu provoz,
c)
kolektiv řidičů
autobusů za provozovnu garáž,
d)
kolektiv řidičů
tramvají a řidičů tramvají – instruktorů za provozovnu vozovnu,
e)
kolektiv zaměstnanců
manuálních profesí za provozovnu,
f)kolektiv zaměstnanců manuálních profesí v jednotce
(bez provozoven) dle útvarů přímo řízených vedoucím jednotky,
g)
kolektiv zaměstnanců
manuálních profesí v úseku odborného resp. generálního ředitele v úsecích
jednotlivých ředitelů (bez jednotek a provozoven) dle útvarů přímo
řízených ředitelem (bez jednotek a provozoven),
h)
kolektiv zaměstnanců
TH s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou a zároveň s třísměnným
nebo nepřetržitým režimem v úseku, divizi resp.
v jednotce dle útvarů a funkcí přímo řízených ředitelem, resp. vedoucím
jednotky, v útvarech přímo řízených ředitelem (jsou-li v přímé
podřízenosti ředitele jednotky, tvoří TH zaměstnanci s nerovnoměrně
rozvrženou pracovní dobou v každé jednotce samostatný kolektiv),
i)
kolektiv zaměstnanců
TH s rovnoměrně rozvrženou pracovní dobou v úseku, divizi resp.
jednotce dle útvarů v útvarech přímo řízených ředitelem (jsou-li
v přímé podřízenosti ředitele jednotky, tvoří TH zaměstnanci
s rovnoměrně rozvrženou pracovní dobou v každé jednotce samostatný
kolektiv), resp. vedoucím jednotky resp. v jednotce dle útvarů,
při plnění úkolů s rozsahem přesahujícím působnost jednotlivých útvarů
v úseku, divizi resp. v jednotce,
j)
kolektiv přepravních
kontrolorů,
k)
kolektiv
zaměstnanců TH s rovnoměrně nebo nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou ve
dvousměnném pracovním režimu v úseku dle útvarů resp. v jednotce dle
útvarů, při plnění úkolů s rozsahem přesahujícím působnost jednotlivých
útvarů v úseku resp. v jednotce,
k)
kolektiv TH
zaměstnanců útvaru Pprodeje jízdních dokladů
s rovnoměrně nebo nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou ve dvousměnném
pracovním režimu,
l)
kolektiv
řidičů tramvají – instruktorů za jednotku
l) kolektiv TH
zaměstnanců útvaru Střediska dopravních informací v jednosměnném a
dvousměnném pracovním režimu, v rovnoměrném i nerovnoměrném rozvržení
pracovní doby, ve funkci informátor v dopravě.
5.1.2 Celková
částka výkonnostní odměny se stanoví:
a) u
kolektivu podle bodu 5.1.1 a), b), c) a d) procentní sazbou výkonnostní
odměny 10 %, u kolektivu e), f), g), h) a j) procentní sazbou výkonnostní
odměny 8 % násobenou součtem skutečně vyplacených tarifních mezd (včetně
přesčasů) zaměstnanců kolektivu, u kolektivu j) procentní sazbou
výkonnostní odměny 30 % násobenou součtem skutečně vyplacených tarifních mezd
(včetně přesčasů) zaměstnanců kolektivu,
b) u kolektivu
podle bodu 5.1.1 i), a k) a l) procentní sazbou výkonnostní odměny 8 % násobenou součtem přiznaných měsíčních mzdových tarifů
skutečného počtu zaměstnanců kolektivu.
5.1.3 Rozdělování
kolektivních výkonnostních odměn
a)
Z celkového
objemu výkonnostních odměn stanoveného podle odstavce 5.1.2 přiznává
výkonnostní odměny jednotlivým zaměstnancům kolektivu nejbližší vedoucí
zaměstnanec diferencovaně, a to zejména:
-
po zhodnocení plnění
pracovních úkolů a kvality prováděných prací,
-
podle míry přínosu
jednotlivých zaměstnanců kolektivu na plnění stanovených úkolů,
-
vedoucí zaměstnanec
zohlední míru přínosu jednotlivých zaměstnanců kolektivu na plnění stanovených
úkolů dle odpracované doby včetně přesčasů.
b)
Přesun objemu
prostředků na výkonností odměny mezi kategoriemi a kolektivy dle bodu
5.1.1 této přílohy a 2.5.1 a) a 2.5.1 b) KS nelze provádět.
c)
Přesun objemu
prostředků na výkonnostní odměny nevyčerpaných v příslušném období
(měsíci) nelze převádět do následujících období (měsíců) s výjimkou důvodů
uvedených v bodě 5.1.4 Přílohy KS.
d)
Podklady
k přiznaným výkonnostním odměnám archivuje pracoviště.
5.1.4
Postup při
rozdělování kolektivních výkonnostních odměn
Individuální podíl z kolektivní odměny se vyplácí
měsíčně každému zaměstnanci v plné výši, v souladu s bodem 5.1.3
písm. a), pokud nenastane důvod k nepřiznání kolektivní výkonnostní
odměny, příp. její části.
Důvodem
k nepřiznání kolektivní výkonnostní odměny, příp. její části, může být
závada ve výkonu práce nebo porušení předpisů a povinností vztahujících se
k vykonávané práci zaměstnancem. Pokud je důvodem nepřiznání kolektivní
výkonnostní odměny skutečnost vyplývající z podaného služebního hlášení,
může být nepřiznána kolektivní odměna až po ukončení vyřízení služebního
hlášení v souladu s provozním předpisem O7.
Nastane-li důvod
k nepřiznání kolektivní výkonnostní odměny, příp. její části, vedoucí zaměstnanec
může zaměstnanci kolektivní výkonnostní odměnu, příp. její část, nepřiznat.
Přitom se bere v úvahu míra a závažnost závady ve výkonu práce nebo
porušení předpisů a povinností vztahujících se k vykonávané práci. Vedoucí
zaměstnanec je povinen s nepřiznáním kolektivní výkonnostní odměny,
příp. její části, zaměstnance předem seznámit a toto nepřiznání je povinen
zdůvodnit. Na vyžádání zaměstnance je vedoucí zaměstnanec povinen důvod
nepřiznání kolektivní výkonnostní odměny, příp. její části, sdělit zaměstnanci
písemně.
V případě,
že zaměstnanec nesouhlasí s nepřiznáním kolektivní výkonnostní odměny,
příp. její části, oznámí tuto skutečnost neprodleně bez zbytečného
odkladu vedoucímu zaměstnanci a dále postupuje ve smyslu kapitoly
Stížnosti a spory této KS, nedojde-li k vyřešení při přímém jednání mezi
vedoucím zaměstnancem a podřízeným zaměstnancem. Nepřiznanou část kolektivní výkonnostní odměny v takovém
případě potom nelze přerozdělit ostatním zaměstnancům kolektivu, je
vázána v příslušném kolektivu do doby vyřešení stížnosti v souladu
s kapitolou Stížnosti a spory této KS.
Kolektivní výkonnostní odměny
v kolektivu nelze plně přerozdělit ostatním zaměstnancům kolektivu také
v tom případě, kdy k závadě ve výkonu práce nebo porušení předpisů a
povinností vztahujících se k vykonávané práci dojde na konci kalendářního
měsíce a vedoucí zaměstnanec s tímto opatřením nemůže seznámit zaměstnance
před odesláním pokladů k rozdělení kolektivních výkonnostních odměn ke
zpracování mzdy. Kolektivní výkonnostní odměnu lze plně přerozdělit až po
vyřešení důvodů pro nepřiznání kolektivní výkonnostní odměny v souladu
s tímto bodem.
Odborové organizace, příp.
jejich pověřené organizační jednotky, se mohou s vedoucími organizačních
jednotek DP, příp. provozoven, dohodnout na specifických pravidlech.
5.2
Prémie za pracovní výkonnost
Zaměstnancům TH, kteří provádějí přepravní kontrolu, jsou
poskytovány prémie za pracovní výkonnost.
Její výše z každé
přirážky uložené cestujícímu se stanovuje takto:
100,- Kč |
z každé snížené přirážky,
uložené v souladu s platnými normami cestujícímu, který se
neprokázal platným jízdným dokladem, zaplacené v hotovosti na místě |
125,- Kč |
z každé přirážky na základě
podaného Zápisu o provedené přepravní kontrole (dále jen „ZOPPK“), uložené
v souladu s platnými normami cestujícímu, který se neprokázal
platným jízdním dokladem a zaplacené do 15 kalendářních dnů od uložení |
40,- Kč |
z každé přirážky na
základě podaného ZOPPK, uložené v souladu s platnými normami
cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem nezaplacené do 15
kalendářního dne od uložení |
60,- Kč |
z každé přirážky
uložené v souladu s platnými normami cestujícímu, který porušil
přepravní podmínky |
15,- Kč |
z každé přirážky,
uložené v souladu s platnými normami cestujícímu, který se
neprokázal platným jízdním dokladem za přepravné |
5.3 Ostatní
odměny
K ocenění
náročnosti a odpovědnosti práce zaměstnanců, kteří průběžně provádějí
manipulaci s finančními prostředky hotovostí a ceninami, přísluší
se stanoví odměna ve výši:
a)
kolektivu ve
finanční pokladně a to ve výši:
1 mil. Kč –
nad
nad
b)
jednotlivým pracovníkům
Středisek dopravních informací a to ve výši:
300 000 Kč – 750 000 Kč/měsíc 1 000,- Kč/měsíc
750 000 Kč –
nad
c)
jednotlivým
pracovníkům Předprodeje jízdenek a to ve výši:
500 000 Kč –
1 mil. Kč –
nad
Počet zaměstnanců, kteří provádějí manipulace
s finanční hotovostí a ceninami určí vedoucí úseku, návrh schvaluje
personální ředitel.
Odpovědnost za vykazování obratu má vedoucí příslušného
útvaru, v němž probíhají manipulace s finanční hotovostí a ceninami.
500 tis. – 999 999 tis. Kč 500,- Kč
1 –
Nad 3 –
Nad
Celková částka odměny určená k rozdělení jednotlivým
zaměstnancům vychází z objemu finančních prostředků nebo cenin vykázaných
na výdejním místě (pokladně, výdejně, skladu, prodejním místě)
v kalendářním měsíci průměrně na 1 zaměstnance.
Počet
zaměstnanců provádějících manipulace s finanční hotovostí a ceninami
určuje a za vykazování zdroje pro rozdělení odměn odpovídá
příslušný vedoucí útvaru, kde tyto manipulace probíhají. Vypočtený objem prostředků k rozdělení
nelze převádět do dalších měsíců. Výši přiznané odměny odpovídající skutečnému
objemu finančních prostředků a cenin realizovanému každým jednotlivým
zaměstnancem v příslušném měsíci navrhuje vedoucí útvaru, kde
k manipulaci s finanční hotovostí a ceninami dochází.
U
zaměstnanců útvarů Střediska dopravních informací, Prodej jízdních dokladů a
pracoviště zpracovávajícího mince z jízdenkových automatů vychází částka
určená k rozdělení jednotlivým zaměstnancům ze skutečného objemu
finančních prostředků a cenin realizovaného každým jednotlivým zaměstnancem
v příslušném měsíci.
U ostatních zaměstnanců, kteří provádějí manipulaci
s finanční hotovostí a ceninami, je částka odměny stanovena z objemu
finančních prostředků nebo cenin vykázaných na výdejním místě
v kalendářním měsíci průměrně na 1 zaměstnance.
Vedoucí útvaru, kde k manipulaci s finanční
hotovostí a ceninami dochází, odpovídá za stanovení počtu zaměstnanců
provádějících manipulace s finanční hotovostí a ceninami,
za vykazování zdroje pro rozdělení odměn, odpovídá a navrhuje výši odměny
v příslušném měsíci. Vypočtený objem prostředků k rozdělení nelze
převádět do dalších měsíců.
5.4 Mimořádné
odměny
5.4.1 Zaměstnancům lze poskytovat mimořádné odměny
v souvislosti s výkonem práce při splnění alespoň jedné z těchto podmínek:
a)
za splnění
pracovních úkolů, které se vyskytly mimořádně a jednorázově a vyžádaly
si mimořádné pracovní úsilí, přičemž jejich splnění příznivě ovlivnilo
výsledky práce nebo hospodaření útvaru popř. DP,
b)
k ocenění
mimořádného hospodářského přínosu práce, který se prokázal v následujících
obdobích,
c)
za výkon funkce
mentora,
d)
jedná-li se o
stimulaci v souvislosti s důstojným odchodem zaměstnance
do starobního důchodu dle předem projednaného programu s odborovými
organizacemi,
e)
přijetí a realizaci
zlepšovacího návrhu zaměstnance, který nesouvisí s popisem jeho pracovní
funkce,
f)
v souvislosti
s ukončením pracovního poměru zaměstnance při schválení personálním
ředitelem,
g)
odměna dle
bodu 3.3.6
Přiznání
mimořádných odměn, dle bodu a) a b) musí být písemně zdůvodněno náročností,
kvalitou, významem nebo hospodářským, příp. i jiným přínosem zaměstnavateli
u provedeného úkolu nebo výkonu práce. Poskytování mimořádných odměn
z jiných důvodů, než je uvedeno v bodech a) – d) c), f)
e) a g) f) v tomto bodě je nepřípustné.
Zaměstnavatel
poskytne odborovým organizacím čtvrtletně přehled (členěný dle úseků
a jednotek v úsecích dopravním a technickém) o vyplacených
mimořádných odměnách ve struktuře tohoto bodu.
5.4.2
Mimořádné odměny navrhují
vedoucí zaměstnanci a schvalují odborní ředitelé zaměstnancům
podřízeným útvarů úseků a divizí v rámci prostředků, které jim byly
přiděleny k tomuto účelu přidělených danému úseku a divizi řediteli
k využití pro zaměstnance jemu podřízených útvarů na začátku roku.
5.5 Cílové
odměny
Uvedenými pravidly se stanovuje postup pro vyhlašování
cílových mimořádných odměn za splnění zvlášť náročných úkolů, jejichž
realizace a výsledky mají průřezový charakter a promítají se do činnosti
celé DP. Odborová strana bude informována, bude-li vyhlášena cílová odměna.
5.5.1
Stanovení vybraných
úkolů
a)
Cílové mimořádné
odměny lze předem vyhlašovat za splnění nejnáročnějších úkolů, jejichž
příprava, postupné zajišťování a konečná realizace bude mimořádně náročná
a bude vždy zahrnovat plnění potřeb celé DP.
b)
Návrh na vyhlášení
úkolu (projektu apod.) zpracuje vedoucí útvaru v přímé podřízenosti
generálnímu řediteli, v jehož působnosti se vyskytne mimořádná potřeba
přípravy a realizace dlouhodobě náročných prací na provedení konkrétní akce,
která svým charakterem přesahuje působnost vnitřní organizační složky DP.
c)
Uplatnit požadavek
na vypsání cílové mimořádné odměny nelze na úkoly, které přísluší do přímé
řídící nebo metodické činnosti vedoucího útvaru a jejich průběžné plnění náleží
podle organizačního uspořádání a dělby prací do náplně útvaru.
d)
Postupné plnění
úkolu probíhá vždy podle věcného a časového harmonogramu s termíny pro
předkládání kontrolních informací a zpráv.
5.5.2
Okruh zaměstnanců
a)
Zajišťování úkolů
pro přiznání cílové mimořádné odměny předpokládá vždy práci v pracovních
týmech. Pracovní tým je jmenovaná skupina zaměstnanců, která bude zajišťovat
plnění úkolu podle konkrétního zadání s určením požadovaného výsledku
práce.
b)
Do pracovního týmu
lze zařadit zaměstnance vnitřních organizačních složek DP, kteří svou
kvalifikovaností mohou přispět ke splnění konečných cílů úkolů, a to vždy pouze
se souhlasem nadřízeného vedoucího zaměstnance. Návrh složení pracovního týmu
sestavuje vedoucí útvaru, který požaduje vyhlášení úkolu pro vypsání cílové
mimořádné odměny.
c)
Práci pracovního
týmu vede určený zaměstnanec, který má odpovědnost za postup prací jak věcný,
tak časový.
d)
Práce, které budou
členové pracovního týmu vykonávat, musí odpovídat jejich pracovní smlouvě.
Práce konané v pracovních týmech budou zaměstnanci vykonávat vedle
pracovních úkolů na svém základním pracovišti.
e)
Agendu spojenou
s evidencí a uvolňováním prostředků na cílové mimořádné odměny DP
vede úsek personální.
5.6
Zvláštní
mimořádné odměny
Zaměstnancům lze přiznat zvláštní mimořádné odměny podle
těchto zásad:
5.6.1
Zvláštní mimořádné
odměny lze vyplácet ze mzdových nákladů příslušného roku se zúčtováním
mzdy nejpozději za prosinec běžného roku.
5.6.2
Úsek personální bude
v rámci sledování mzdového vývoje nárůstem vyčíslovat částky čerpání
mzdových nákladů a na základě toho navrhne částku k použití
na výplatu zvláštních mimořádných odměn.
Výplatu zvláštních mimořádných odměn schvaluje personální
ředitel.
5.6.3
Zvláštní mimořádné
odměny budou poskytnuty zásadně jen zaměstnancům, kteří budou v evidenčním
stavu k poslednímu dni období, za které bude stanovena základna zvláštní
mimořádné odměny a ke dni zúčtování výplaty.
5.6.4
Zvláštní mimořádné
odměny nebudou přiznány zaměstnancům, kteří ke dni zúčtování zvláštní mimořádné
odměny budou ve zkušební době.
5.6.5
Zvláštní mimořádné
odměny nebudou přiznány zaměstnancům, jejichž podmínky odměňování jsou upraveny
manažerskými smlouvami.
5.6.6
Zvláštní mimořádné
odměny budou zaměstnancům stanoveny z vyplacené hrubé mzdy nebo odměny z
dohody za odpracovanou dobu v období, za které bude prováděna výplata.
5.6.7
Z použitelných částek určených pro jednotlivé výplaty zvláštních
mimořádných odměn v DP a součtu vyplacených hrubých mezd nebo odměn
z dohod budou stanoveny koeficienty na 1 000,- Kč základních mezd nebo
odměny z dohod. Výpočet bude proveden s přesností na dvě desetinná místa.
5.6.8
Zaměstnancům bude
stanovena zvláštní mimořádná odměna vždy pronásobením jejich vyplacených
hrubých mezd nebo odměn z dohod za odpracovanou dobu ve sledovaném období
a koeficientu na 1 000,- Kč vyplacených hrubých mezd nebo odměn z
dohod. Výsledné částky k výplatám se zaokrouhlují zásadně vždy na celé koruny
směrem dolů.
5.7
Dlouhodobá výkonnostní odměna
Pro
všechny kategorie zaměstnanců, bude vyplácena dlouhodobá výkonnostní odměna ve
výši 1% z vyplacených mzdových tarifů a výkonnostních odměn za
kalendářní pololetí (u smluvní mzdy z vyplacených měsíčních mezd a
pobídkové složky mzdy za manažerské, respektive komplexní hodnocení) při
splnění těchto podmínek:
-
výkon práce
v příslušném kalendářním pololetí,
-
nesmí vykázat
v uvedeném pololetí neomluvenou absenci,
-
není písemně
upozorněn v souvislosti s porušením povinností vyplývajících
z právních předpisů vztahujících se zaměstnancem k vykonávané práci,
-
není písemně
upozorněn pro závažné porušení povinností vyplývajících z právních
předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci,
-
není písemně
upozorněn pro soustavné méně závažné porušování povinností vyplývajících
z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci,
-
není písemně
upozorněn na nesplňování uspokojivých pracovních výsledků,
-
neporuší-li
zaměstnanec zvlášť hrubým způsobem jinou povinnost zaměstnance stanovenou v §
6.
Pracovní pohotovost
Dohodne-li
se zaměstnanec s vedoucím, že bude mimo pracovní dobu připraven
k povolání na pracoviště, poskytne mu odměnu ve výši 10% průměrného
hodinového výdělku za každou hodinu pracovní pohotovosti. Jde-li o pracovní
pohotovost v sobotu a v neděli nebo ve svátek, činí odměna 15% průměrného
hodinového výdělku za každou hodinu pracovní pohotovosti. U řidičů při
čekání na smluvních jízdách náleží zaměstnanci za hodinu čekání odměna ve
výši 28% průměrného hodinového výdělku (maximálně 8 hodin za den).
Část II
1.
Svařování
v uzavřených prostorách, tj. v kolektorech, kabelových kanálech,
šachtách, nádržích, technických prostorách pod eskalátory, nebo
v zámečnických dílnách.
2.
Tryskání broky,
ocelovou drtí v tryskací komoře za použití ochranné masky nebo ochranného
oděvu s přívodem vzduchu.
3.
Práce
s pneumatickým nářadím – pouze u profese „zámečník kolejových
konstrukcí
– montér“ a „zámečník kolejových konstrukcí – svářeč.“
4.
Rozmrazování ledu a
námrazy z kolejiště metra.
Seznam prací k bodu 4.6
1. Čištění
žump a vpustí nebo průlezných kanalizačních stok, kanalizačního potrubí
a přípojek v podzemí (fekální čerpací
stanice), pravidelné prohlídky, údržba, revize a opravy fekálních
čerpacích stanic. Obsluha a údržba zařízení hrubého předčištění a vyhnívání
kalů a obdobných zařízení na čistírnách odpadních vod v podzemí.
2. Izolační
práce kyselinovzdornými tmely na bázi syntetických pryskyřic v uzavřených
prostorách (plastbetonové podpory).
3. Stříkání
dvousložkovými epoxidovými laky, nitrolaky a syntetickými emaily. Nátěry
dvousložkovými epoxidovými barvami.
4. Lepení
podlahových povlaků (korkových, pryžových, PVC apod.) rozpouštědlovými tmely
(např. 6643, SR apod.).
5. Řezání a
broušení zkorodovaných částí rámu a karoserie vozidel.
6. Broušení laku v přípravných
boxech.
7. Práce
s organickými rozpouštědly, s lihem, acetonem, benzinem a dalšími
chemickými látkami.
8. Příprava
barev a laků (nitro, syntetické vícesložkové a jim složením podobné)
s bezprostředním stykem s míšenými komponenty (etylacetát, butylacetát,
toluen, metylcyklohexanon).
9. Práce
s epoxidovými pryskyřicemi.
10. Práce na
kolejovém svršku za plného provozu bez vyloučení dopravy, v prostředí
se zvýšeným obsahem ztěžujících vlivů v ovzduší.
11. Lakýrnické
práce s epoxidovými, chlorkaučukovými, nitro a syntetickými barvami; příprava
barev a laků, stříkání barev, práce s rozpouštědly.
12. Práce s
vibračními nástroji, pneumatickým nářadím, vrtacími a sbíjecími kladivy
a kompresory PK, DK.
13. Práce prováděné
v kolektorech, kabelových kanálech, šachtách, nádržích, technických
prostorách pod eskalátory, oprava a údržba madel eskalátorů.
14. Práce truhlářů
při obsluze truhlářského strojního zařízení (broušení dřeva na pásové brusce,
strojní protahování dřeva na protahovačkách a srovnávačkách).
15. Ruční broušení a leštění součástí za sucha.
16. Obrábění (vrtání a zahlubování) brzdového
obložení a obložení lamelové spojky.
17. Stykové
svařování kolejnic svařovacím strojem Plasser K 355, obsluha podbíjecího stroje
Plasser K
18. Odmašťování a odstranění barev vč. v horkých
louhových lázních.
19. Činnosti v čističkách odpadních vod.
20. Práce spojené s
montáží a demontáží pneumatik, stálá manipulace s těžkými břemeny (při
opravách, nakládání a skládání pneumatik apod.), huštění pneumatik (nebezpečí
výbuchu), práce ve výparech při vypalování čísel na pneumatiky a chemikálií
při opravách "termo-press" - vztahuje se na pracoviště gumárny.
21. Ruční mytí
součástek a spodků vozidel horkou tlakovou vodou a chemickými přípravky
před opravami.
22. Zalévání izolátorů TM pryskyřicí.
23.
Práce s horkým
asfaltem.
24.
Údržba olověných
baterií v prostorách akumulátoroven.
25.
Doprovod služebních
vlaků v tunelech – strojvedoucí NTP, VSV, kontrola a údržba
z otevřené plošiny za jízdy a chodu NTP.
26.
Výměna
vzduchotechnických filtrů a údržba ventilátorů hlavního větrání.
27.
Čištění
transformátorů na MDT a DT.
28.
Soustružení dílů
s obsahem slídy.
29.
Laminování kotev TM,
bandážování páskou.