Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost
provozní předpis
DOPRAVNÍ
A NÁVĚSTNÍ PŘEDPIS
PRO
DVOUNÁPRAVOVÉ TRAMVAJE
Schváleno generálním
ředitelem
Dopravního podniku hl. m.
Prahy, akciová společnost
dne 2008
č. j. 100000/ /100400/
/2008
účinnost od 1. ledna 2009
jen pro služební
potřebu
ZÁZNAM O ZMĚNÁCH
číslo Opravného listu |
platnost od |
opravil |
poznámka |
|
|
dne |
jméno |
||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Za úplnost a
aktuálnost tohoto výtisku a zapracování vydaných změn včetně vyplnění tohoto
záznamu zodpovídá držitel výtisku (v případě společného výtisku pro více
zaměstnanců určený zaměstnanec).
OBSAH
§ 6 Provoz na tratích Partyzánská – Trojská
a Hlubočepy – Sídliště Barrandov
ČÁST
TŘETÍ ZÁKLADNÍ PRAVIDLA PRO PROVOZ
§ 7 Postup při přejímce vlaku před výjezdem
z vozovny nebo dílny
§ 9 Pravidla hospodárné a plynulé jízdy
§ 10 Jízda přes elektricky ovládané výhybky
§
12 Odjezd
vlaku s cestujícími ze zastávky
§ 13 Opuštění vlaku mimo halu depa
§ 14 Spojování vozů mimo haly depa
§ 19 Poruchy na vozech a jejich odstraňování
§ 20 Kovové části vozu pod napětím
§ 21 Vykolejení vlaku nebo vozu
ČÁST
PÁTÁ ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 22 Povolování a vydávání změn, doplňků a výjimek
1. Všechna ustanovení předpisu D 2/2 musí znát:
a) řidiči dvounápravových tramvají,
b) průvodčí a brzdaři dvounápravových tramvají,
c) dispečeři jednotky Provoz Tramvaje,
d) všichni zaměstnanci DP, kteří mají oprávnění ke kontrole dvounápravových tramvají,
e)
všichni zaměstnanci DP, jejichž pracovní náplň přímo
souvisí s provozem dvounápravových tramvají.
2. Vedoucí zaměstnanci DP, jejichž
pracovní náplň souvisí s provozem dvounápravových tramvají, určí rozsah znalostí ustanovení tohoto předpisu
svým podřízeným zaměstnancům, pokud nejsou uvedeni v odst. 1.
Na základě § 2, vyhlášky Ministerstva dopravy č. 173/1995
Sb. v platném znění, kterou se provádí zákon o drahách č. 266/1994 Sb.
v platném znění, vydává Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost
DOPRAVNÍ A NÁVĚSTNÍ PŘEDPIS
PRO DVOUNÁPRAVOVÉ TRAMVAJE
Zpracovatelským i vydavatelským
útvarem je útvar 100400.
1. Dopravní a návěstní předpis pro dvounápravové tramvaje
D 2/2 je základním vnitřním provozním předpisem pro provoz dvounápravových
tramvají.
2. Na provoz dvounápravových tramvají se vztahují všechna
ustanovení Dopravního a návěstního předpisu pro tramvaje D 1/2, pokud není
tímto předpisem určeno jinak.
3. Mimořádné události řeší O 4/2
Předpis o likvidaci a šetření mimořádných událostí na tramvajové dráze
s doplněními stanovenými tímto předpisem.
1. Vlaky určené k pravidelné přepravě cestujících musí být označeny číslem (případně
písmenem) linky, názvem konečné zastávky a příslušnou boční orientací. Tato
označení jsou umístěna na určených místech dle příslušného typu vozu.
2. Vlaky neurčené k přepravě cestujících nebo
přepravující cestující při zvláštních a smluvních jízdách musí být vpředu a
vzadu označeny nápisem „Zvláštní jízda“ nebo jiným vhodným označením.
1. Vlaková četa sestává z řidiče a průvodčích (brzdařů) jednotlivých vozů. Motorový a každý vlečný vůz musí být obsazen průvodčím (brzdařem).
2. Průvodčí (brzdař) motorového vozu je vlakvedoucím celé
soupravy a je nadřízený všem ostatním členům vlakové čety. Při přejímce vlaku spolupracuje
se řidičem, zejména při kontrole brzd. V případě potřeby ručně přestavuje
výhybky.
3. Průvodčí (brzdaři) musí být
s obsluhou vozu seznámeni natolik, aby mohli v případě potřeby být řidiči
nápomocni, zejména musí umět zastavit jimi obsluhovaný vůz.
4. Je-li na trati operativně sestaven z
původních dvou vlaků vlak sunoucí nebo vlekoucí, je nutno pokládat řidiče
sunutého nebo vlečeného vlaku za brzdaře.
Ustanovení
odst.2 zde platí obdobně.
1. Vlaky, které jsou sestavovány z
dvounápravových vozů mohou být použity k přepravě cestujících pouze na základě
souhlasu drážního správního úřadu. Všechny vlaky sestavené z dvounápravových vozů mohou
kromě vlaků sunoucích a vlekoucích jezdit v těchto sestavách:
a) samostatný dvounápravový vůz,
b) dvounápravový motorový vůz a jeden dvounápravový vlečný vůz se
středním vstupem nebo jeho modifikace,
c) dvounápravový motorový vůz a jeden nebo dva dvounápravové
vlečné vozy ostatních typů.
2. Nejvyšší přípustný počet vozů tramvajového
vlaku pro potřeby vlečení a sunutí je:
a) šest - u dvounápravových vozů,
b) pět - při kombinaci dvounápravových a čtyřnápravových vozů.
Při zařazení vícenápravových
vozů rozhodne o počtu vozů dispečer nebo pracovník s právem dopravní nebo
technické kontroly s přihlédnutím k místním poměrům a adhezním
podmínkám.
1. Členové vlakové čety musí být vybaveni jízdními
doklady, které musí průběžně vyplňovat a po ukončení služby je odevzdat
příslušnému vedoucímu ve smyslu vnitřní normy k této problematice.
1. Jízdy dvounápravových tramvají nejsou
dovoleny na trati Partyzánská – Trojská v úseku o podélném sklonu 8 % s
výjimkou jízd
povolených drážním správním úřadem.
2. Vozy projíždějící úsek o podélném sklonu 8
% musí být vybaveny dvěma zarážkami a při jízdě ze svahu musí být zařazen
minimálně druhý stupeň elektrodynamické brzdy.
3. Jízdy dvounápravových tramvají nejsou
dovoleny na trati Hlubočepy – Sídliště Barrandov s výjimkou jízd povolených drážním správním
úřadem nebo vedoucím jednotky Správa vozidel Tramvaje.
1. Při prohlídce motorového vozu provede
řidič tato opatření:
a) přesvědčí se o vypnutí hlavních vypínačů,
b) provede vnější prohlídku vozu (sběrač,
okna, nátěr atd.),
c) zkontroluje, zda vozy jsou řádně a
bezpečně spojeny, zasunuté kolíky ve spojovacích otvorech spřáhel jsou
zajištěny zajišťovacími háčky a zda volná spřáhla jsou zajištěna kolíky (i
vlečný vůz),
d) přesvědčí se, zda mezi vozy jsou řádně
zasunuty brzdové kabely, zda pera brzdových zásuvek spolehlivě doléhají a
jsou-li volné zásuvky dobře uzavřeny (i vlečné vozy),
e) zkontroluje, zda je vůz vybaven stavěcím
klíčem,
f) zkontroluje správnost označení vozu,
g) zkontroluje zavěšení a přezkouší funkci
ochranného zařízení a přesvědčí se, zda je vůz vybaven hákem na zajištění
případně uvolněného ochranného zařízení,
h) zjistí, jsou-li všechny zásobníky písku
naplněny suchým pískem a ověří správnou funkci všech sypačů písku. Ruční sypače
vyzkouší v hale depa, mechanické sypače po vyjetí z depa (sypače se nesmí
zkoušet na výhybkách),
i)
vyzkouší
výstražné zvonce,
j)
vyzkouší
kontroléry (chod reverzních i hlavních válců na prázdno),
k) zapne hlavní vypínače, přitom musí být
hlavní i reverzní válec na obou kontrolérech v nulové poloze,
l)
vyzkouší
osvětlení vozu,
m) vyzkouší správnou funkci ukazatelů směru,
n) vyzkouší ruční a elektrodynamickou brzdu
(postup podle odst.2).
2. Vyzkoušení brzd motorového vozu po
ukončení prohlídky vlaku podle odst.1 provede řidič takto:
a) nejdříve zjistí, zda při utažení ruční
brzdy doléhají všechny brzdové špalky celou plochou na kola a zda po odbrzdění
odstávají,
b) před výjezdem vlaku na trať utáhne ruční
brzdu a zapne první stupeň jízdy směrem vpřed. Když se vlak nerozjede, je ruční
brzda dostatečně účinná, v opačném případě je nutno ruční brzdu správně
seřídit. Brzda nesmí být nadměrně utažená (nebezpečí smyku, přehřívání motorů
apod.),
c) zkontroluje zavěšení elektromagnetů,
d) při vyjíždění z depa vyzkouší správnost
funkce elektrodynamické brzdy, přičemž sluchem kontroluje, že na příslušném
stupni brzdy začala účinkovat brzda kolejnicová.
Úkony uvedené pod písm.
b), d) smí řidiči provést až po obdržení návěsti "ODJEZD" od brzdaře,
kterého musí předem vyrozumět o ukončení prohlídky podle odst. 1.
3. Před výjezdem vlaku z vozovny provede
brzdař vlečného vozu tato opatření:
a) provede vnější prohlídku vozu (okna, nátěr
a pod.),
b) přesvědčí se, zda připojení jeho vlečného
vozu k motorovému vozu (k vlečnému vozu bližšímu motorovému vozu) je správně provedeno
a zasunuté kolíky ve spojovacích otvorech spřáhel jsou zajištěny zajišťovacími
háčky,
c) zkontroluje, zda je řádně zasunutý brzdový
kabel a případně světelná tyč. Brzdová zásuvka musí být uzavřena,
d) zkontroluje správnost označení vozu,
e) přesvědčí se, že ochranné zařízení je v
pořádku a je-li vůz vybaven hákem na zajištění případně uvolněného ochranného
zařízení,
f) vyzkouší dorozumívací zvonek,
g) vyzkouší chod ruční brzdy,
h) vyzkouší osvětlení vozu, až mu řidič
sdělí, že zapnul oba hlavní vypínače.
1. Uvedení do provozuschopného stavu:
Po ukončení prohlídky vlaku a
odstranění případných závad řidič zapne hlavní vypínače. Na předním kontroléru
ve směru jízdy zapne stavěcí kliku, ovládající směrový (reverzní) válec, na
směr vpřed. V této poloze ponechá stavěcí kliku po celou dobu služby, není-li z
vážných důvodů nutno polohu brzdového válce změnit. Pokud vlak stojí, musí být
ruční brzda zabrzděna. Řidič je povinen
mít při jízdě s cestujícími uzamčený reverzní válec zadního kontroléru,
aby nemohlo dojít k neoprávněné manipulaci s ním.
2. Rozjezd a jízda vlaku:
Rychlost
jízdy určuje řidič otáčením zapínací kliky kontroléru, ovládající hlavní válec
následujícím způsobem:
a) rozjezd se provádí zapnutím prvního stupně
jízdy, pozvolným uvolňováním ruční brzdy a postupným zapínáním dalších stupňů
až na první polohu jízdy. Přitom musí řidiči na jednotlivých stupních jízdy
vyčkat, dokud vlak nedosáhne rychlosti, která odpovídá zařazenému stupni v
závislosti na povaze trati a zatížení vlaku. Při rozjezdu nesmí zapínat více
stupňů najednou, aniž vyčká potřebné doby mezi jednotlivými stupni. Na
posledním stupni první polohy jízdy může být zapnuto trvale,
b) nedosáhne-li vlak při této poloze potřebné
rychlosti a dovolují-li provozní podmínky další zvýšení rychlosti, zapíná
řidiči stejným způsobem další stupně druhé polohy jízdy. Na posledním stupni
druhé polohy jízdy může být rovněž zapnuto trvale,
c) rychlost zapínání se řídí sklonovými a
směrovými poměry, stavem kolejí a hmotností vlaku, přičemž je nutno dbát, aby
změna rychlosti vlaku byla plynulá. Větší váha vlaku, větší stoupání a kluzké
kolejnice vyžadují pomalejší zapínání,
d) prokluzují-li kola při rozjezdu, uvede
řidič zapínací kliku do nulové polohy a za současného sypání písku začne znovu
postupně zapínat,
e) poloha jednotlivých stupňů je vyznačena na
desce kontroléru, řidič musí jednotlivé stupně správně zapínat, aby nedocházelo
k nežádoucímu jiskření a napalování kontroléru,
f) jakmile vlak dosáhne potřebné rychlosti a
je schopen, s ohledem na sklonové poměry trati, dojet k místu budoucího
zastavení, nebo předepsaného snížení rychlosti bez podstatného poklesu
rychlosti setrvačností, řidič je povinen vypnout z jízdy,
g) po vypnutí za jízdy (např. sekční
izolátor) může řidič zapnout najednou takový stupeň jízdy, který odpovídá okamžité
rychlosti vlaku, avšak nejvýše první polohu jízdy. Další stupně musí zapínat
postupně,
h) zapínat jednotlivé stupně jízdy je
přípustné jen ve směru přidávání (od nižšího k vyššímu). Při nutnosti zařazení
nižšího stupně musí řidič nejdříve vypnout na nulu,
i)
vznikne-li
v kontroléru oheň nebo nelze-li pro poruchu kontroléru, vypnout z jízdy, musí
řidič okamžitě přerušit přívod proudu do kontroléru,
j)
je-li
závada na jednom kontroléru, je možné ovládat vůz ze druhého kontroléru:
ja) pouze na nejbližší manipulační
nebo odstavnou kolej,
jb) rychlost jízdy nesmí být
vyšší než
jc) brzdař motorového vlaku
zaujme místo na stanovišti řidiče, dává pomocí šlapacího zvonce návěst
"POZOR", obsluhuje ruční brzdu, sypače písku, směrovky a dává řidiči
vlaku návěst paží.
3. Používání brzd:
Zábrzdná
vzdálenost vlaku z určité rychlosti je závislá na hmotnosti vlaku, stavu kolejí
a na sklonových a směrových poměrech tratí:
a) rozjetý vlak lze zastavit:
aa) elektrodynamickou brzdou
(provozní),
ab) ruční brzdou (zajišťovací),
ac) protiproudem (jízdou zpět)
- výjimečně.
Součástí elektrodynamické
brzdy je elektromagnetická brzda kolejnicová, která nepůsobí dříve, než při
čtvrtém stupni brzdy,
b) elektrodynamickou brzdu používá řidič ke
snížení rychlosti jízdy a k zastavení vlaku, ruční brzdy k zajištění stojícího
vlaku v klidu, zastavování jízdou zpět je přípustné pouze v níže uvedených
případech (písm. p), v), x) ). Účinek brzdění se zesiluje včasným sypáním
písku,
c) elektrodynamická brzda účinkuje po zapnutí
zapínací kliky na stupně brzdy. Působí i tehdy, není-li proudový sběrač na
trolejovém drátu, je-li porucha v dodávce elektrické energie, jsou-li vypnuty
hlavní vypínače a nemají-li kola styk s kolejnicemi,
d) brzdící účinek elektrodynamické brzdy
stoupá úměrně s rychlostí otáčejících se kol. Přestanou-li se kola otáčet,
přestane také účinkovat elektrodynamická brzda,
e) ke snížení rychlosti jízdy, pokud je nelze
docílit vypnutím ze kteréhokoliv stupně jízdy na nulu, použije řidič
elektrodynamické brzdy tím způsobem, že při uvolněné ruční brzdě zapíná
zapínací klikou postupně na jednotlivé stupně elektrodynamické brzdy, až
dosáhne žádaného snížení rychlosti. Rychlost zapínání stupňů brzdy se řídí
sklonovými a směrovými poměry, stavem kolejí a hmotností vlaku. Řidič nesmí
zapínat více stupňů najednou, musí na jednotlivých stupních brzdy vyčkat, dokud
rychlost vlaku neklesne na hodnoty, odpovídající zařazenému stupni. Ke splnění
této podmínky je nutné, aby se řidič naučil správnému odhadu zábrzdné
vzdálenosti za různých provozních podmínek. Hrozí-li nebezpečí smyku, řidič
musí koleje zdrsnit sypáním písku,
f) je-li třeba po snížení rychlosti jízdy
rychlost opět zvýšit, zapne řidič některý nižší stupeň elektrodynamické brzdy
nebo vypne ze kteréhokoliv stupně brzdy na nulu a po případě zapíná postupně na
jednotlivé stupně jízdy. Při přecházení ze stupně brzdy na stupně jízdy a
opačně, musí řidič vyčkat na nule takovou dobu, aby jízda vlaku byla plynulá a
nedocházelo ke škubání vlaku,
g) na jednotlivé stupně brzdy lze zapínat ve
směru přidáváni i ubírání. Na kterémkoliv stupni brzdy může být zapnuto trvale,
h) je-li třeba, aby byl vlak zastaven, zapíná
řidič postupně až na poslední stupeň elektrodynamické brzdy,
i)
po
zastaveni vlaku účinek elektrodynamické brzdy pomine. Aby nemohlo dojit k
nežádoucímu rozjetí vlaku, musí řidič vlak zajistit ruční brzdou,
j)
je-li
nutné vlak zastavit co nejrychleji (zastaveni v nebezpečí), vypne řidiči
zapínací kliku z kteréhokoliv stupně jízdy na nulu a ihned zapíná postupně
rychle jednotlivé stupně elektrodynamické brzdy až na její poslední stupeň,
přičemž zároveň použije mechanického sypače písku. Vždy se však musí dbát na
to, aby příliš rychlým zapínáním nebo přeskakováním stupňů brzdy nebo
předčasným utažením ruční brzdy neuvedl vlak do smyku,
k) jestliže přes všechnu opatrnost řidiče se
vlak dostane do smyku, musí řidič okamžité vypnout zapínací kliku ze stupňů
brzdy na nulu, případně na okamžik zapnout první stupeň jízdy a zároveň uvolnit
ruční brzdu. Přitom sype písek, znovu postupně zapíná jednotlivé stupně brzdy,
dokud se vlak nezastaví nebo dokud nedojde k požadovanému snížení rychlosti
jízdy,
l)
na
čtvrtém a vyšších stupních elektrodynamické brzdy je účinek brzdění zesílen
působením elektromagnetické brzdy kolejnicové. Za normálních okolnosti nesmí
řidič použit elektromagnetickou brzdu při jízdě proti hrotům výhybek a přes
kolejové křížení. Musí-li ji použít v nebezpečí, musí se řidič před
následujícím rozjezdem přesvědčit, zda nedošlo k nežádoucímu přestavení výhybky
nebo poškozeni elektromagnetů,
m) povinnosti, uvedené pod písm. l), má řidič
i tehdy, musel-li v nebezpečí použit při jízdě proti hrotům výhybky sypačů
písku,
n) dokud řidič nevypnul zapínací kliku
kontroléru ze stupňů jízdy na nulu nebo nezapnul elektrodynamickou brzdu, smí
použít ruční brzdu jen v případech výslovně uvedených v písm. o),
o) ruční brzdu je řidič povinen používat v
těchto případech:
oa) k zajištění stojícího
vlaku v klidu,
ob) k dosažení předepsané
rychlosti přes stavěcí kontakty elektromagnetických výhybek, pokud bude výhybku
přestavovat,
oc) ke snížení rychlosti ze
svahu na předepsanou hodnotu, pokud toho při jízdě ze svahu proti hrotům
výhybky, přes kolejové křížení a přes železniční přejezd nebo vlečku nelze
docílit zařazením stupně elektrodynamické brzdy při kterém nepůsobí kolejnicová
brzda,
od) k dosažení předepsané
rychlosti při najíždění na připojovaný vůz,
oe) při selhání
elektrodynamické brzdy,
p) nelze-li při jízdě ze svahu normálním
způsobem vlak zastavit (vlak sjíždí směrem vpřed), musí řidič vypnout zapínací
kliku ze stupňů brzdy na nulu, stavěcí kliku přepnout na směr "Vzad",
zapnout první (nejvýše druhý) stupeň jízdy, dotáhnout ruční brzdu a vypnout na
nulu. Před rozjezdem vlaku přepne stavěcí kliku na směr "Vpřed",
r) zajištění vlaku stupněm jízdy (podle
písm.p) ) lze uplatňovat nejdéle po dobu jedné minuty. Nelze-li nejpozději po
uplynutí této doby pokračovat v jízdě nebo dojde-li k přerušeni dodávky
elektrické energie, musí řidič dávat návěst "NEBEZPEČÍ", vypnout na
nulu, přepnout stavěcí kliku na směr "Vpřed", zapnout postupně až na
poslední stupeň elektrodynamické brzdy a sypat písek,
s) sjíždí-li vlak při zastaveni ze svahu nebo
do svahu vpřed nebo zpět, musí řidič zapnout první (nejvýše druhý) stupeň
jízdy, dotáhnout ruční brzdu a vypnout na nulu,
t) zajištění vlaku stupněm jízdy podle písm.
s) lze uplatňovat nejdéle po dobu jedné minuty. Nelze-li nejpozději po uplynuti
této doby pokračovat v jízdě nebo dojde-li k přerušeni dodávky elektrické
energie musí řidič dávat návěst "NEBEZPEČÍ", použít zpětného brzdění
tím způsobem, že vypne na nulu přepne stavěcí kliku na směr "Vzad" a
postupně zapíná až na poslední stupeň elektrodynamické brzdy,
u) prokluzují-li kola při jízdě do svahu a
před zastavením vlaku směrem do svahu na kluzké koleji, musí řidič snížit
nebezpečí zpětného smyku včasným sypáním písku. Zapínací kliku vypne na nulu a
zařadí nižší stupeň jízdy, který odpovídá okamžité rychlosti vlaku. Pokud se
vlak pří jízdě nebo rozjezdu do svahu přes veškerou řidičovu opatrnost dostane
do zpětného smyku, použije řidič k zastaveni vlaku zpětného brzdění (podle
písm. t) ), přitom musí dávat návěst "NEBEZPEČÍ". Brzdař motorového
vozu musí sešlápnout mechanický sypač písku na zadní plošině a brzdaři vlečných
vozů jsou povinni účinně brzdit,
v) selže-li elektrodynamická brzda, musí
řidič dávat návěst "NEBEZPEČÍ", sypat písek a usilovat o zastaveni
vlaku ruční brzdou. Přitom neustále vypíná a zapíná postupně jednotlivé stupně
brzdy. Podaří-li se mu takto vyvolat účinek elektrodynamické brzdy na některém
stupni, nesmí již zapnout nižší stupeň brzdy. Brzdaři vlečných vozů jsou
povinni účinně brzdit. Nelze-li však použitím ručních brzd vlak zastavit, musí
se řidič pokusit odvrátit nebezpečí jízdou zpět (podle písm. p) ) za současného
použití mechanického sypače písku. Při brzděni jízdou zpět musí být proudový
sběrač na trolejovém drátu, kola na kolejích, oba hlavní vypínače zapnuty a
vlak není ve smyku. Smí se použít jen první (nejvýše druhý) stupeň jízdy,
x) selže-li ruční brzda (např. přetržený
řetěz), řidič sníží rychlost jízdy vlaku na nejnižší možnou míru brzdou
elektrodynamickou, sype písek a dává návěst "NEBEZPEČÍ". Brzdař
motorového vozu uvede vlak do klidu ruční brzdou na zadní plošině. Hrozí-li
bezprostřední nebezpečí řidič zastaví vlak z předního kontroléru jízdou zpět
(podle písm. p) ).
Ve všech případech jsou brzdaři vlečných vozů povinni účinně brzdit. Vlak může
pokračovat v jízdě se zvýšenou opatrností, přičemž brzdaři obsluhuji podle
návěstí řidiče ruční brzdy,
y) došlo-li k nehodě pro selhání
elektrodynamické nebo ruční brzdy, řidič stáhne proudový sběrač a zajisti jej v
dolní poloze a vypne oba hlavní vypínače. S vozem nesmi být manipulováno, jen v
případě nutnosti vyproštění osoby musí se provést nezbytně nutná manipulace
vnější silou. Případ je nutno okamžitě ohlásit provoznímu dispečinku tramvají.
4. Za jízdy může řidič dvounápravového vozu
buď stát nebo sedět, přičemž musí mít stále levou ruku na zapínací klice
kontroléru, pravou ruku u ruční brzdy, levou nohu u výstražného zvonce a pravou
nohu u mechanického (nožního) sypače písku.
1. Řidič je povinen dbát té zásady, že čím
nižší je počet změn polohy zapínací kliky, tím je jízda plynulejší. Aby jízda
byla co nejvíce plynulá a hospodárná je řidič mimo jiné povinen zachovávat
zásady uvedené v následujících ustanoveních tohoto paragrafu.
2. V úseku mezi dvěma místy zastavení nebo
stanoveného snížení rychlosti musí být jízda přizpůsobena tak, aby odběr
elektrické energie byl co nejmenší, tzn. aby co nejdelší úsek trati byl
projížděn setrvačností.
3. Nesmějí být trvale zapnuty odporové stupně
jízdy.
4. Za jízdy musí být ruční brzda odbrzděna s
výjimkou případů uvedených v §8, odst.3, písm. o) tohoto předpisu.
5. Není přípustné přecházet ze stupňů brzdy
ihned na stupně jízdy a naopak, s výjimkou brzdění v případě nebezpečí a smyku.
6. Při zapínání a vypínání stupňů jízdy a
brzdy je s výjimkou brzdění v případě nebezpečí nutné přihlížet k tomu, jaké
síly právě působí především na vlečné vozy, aby bylo vyloučeno škubání s nimi
(nebezpečí poškození spřáhel, popř. roztržení vlaku).
7. Vzhledem k tomu, že
dvounápravové vozy mají nad povrchem kolejového tělesa oproti jiným typům vozů
nízkou světlost, je řidič povinen zvýšenou měrou sledovat stav kolejového
tělesa (nerovnost povrchu, vystouplá dlažba, cizí předměty apod.).
8. Návěst „K brzdě“ znamená, že
osoba určená k zajištění bezpečnosti vlaku s dvounápravovými vozy (s
ručně brzděnými vozy), musí uvést v činnost ruční brzdu, k jejíž
obsluze je určen. Návěst „K brzdě“ se dává krátkým zvukem mechanického zvonce
(.). Návěst „K brzdě“ se užívá při změně směru jízdy vpřed nebo vzad.
1. Při jízdě přes výhybky ovládané trolejovým kontaktem:
a) jsou-li jazyky
výhybky postaveny do žádaného směru jízdy, musí vlak přejet přes stavěcí
kontakt výhybky setrvačností, nebo se zařazeným stupněm brzdy (podle sklonových
poměrů),
b) nejsou-li jazyky
výhybky postaveny do žádaného směru jízdy, přestavuje je řidič zapnutím
kontroléru na druhý nebo třetí stupeň jízdy při současném přitažení ruční
brzdy.
2. Při jízdě přes výhybky ovládané
rádiovým signálem řidič vlaku vybaveného vysílačem rádiového signálu aktivuje
přijímač výhybky pro nastavení do požadovaného směru nebo potvrdí již nastavený
směr.
3. Pokud se řidiči v prostoru
zastávky nepodaří přestavit elektricky ovládanou výhybku plynulou jízdou (při
dodržení stanovené rychlosti jízdy), takže cestující již začnou vystupovat,
resp. nastupovat, je řidič povinen zastavit vlak, a to i tehdy, když ještě
nedojel k zastávkovému sloupku. Pokračuje v jízdě až po řádném
odbavení vlaku.
1. Průvodčí je povinen znát a plnit veškeré povinnosti
brzdaře dvounápravové tramvaje. Dále je povinen znát „Smluvní přepravní
podmínky pro smluvní linky a pro linky s provozem historických vozidel“ a
příslušná ustanovení vyhlášky MDS o přepravním řádu a během služby se jimi
řídit. Taktéž musí znát tarifní ustanovení platná na historické lince.
2. Na historické lince průvodčí v každém voze hlásí název
příslušné zastávky.
3. Průvodčí dbá o zajišťování klidu a pořádku
v příslušném voze včetně dodržování tarifní kázně. Při závažných
proviněních je oprávněn vyloučit cestujícího z přepravy. V případě
poškození majetku DP zjistí pokud možno totožnost cestujícího a případ ohlásí
služebním hlášením.
4. Průvodčí zajišťuje prodej jízdenek platných pouze na
historické lince. Počty prodaných jízdenek zaznamenává do příslušného dokladu,
který spolu s tržbou odevzdá po skončení služby určenému zaměstnanci.
5. Na prodávaných jízdenkách průvodčí vyznačí v levé
části datum (1. proštípnutí den, 2. proštípnutí měsíc) a v pravé části čas
(celá hodina proštípnutí čísla hodiny nebo půlhodina proštípnutí mezery mezi
příslušnými čísly hodin). Po dobu jedné jízdy (z konečné na konečnou) značí
průvodčí jeden časový údaj. Při další jízdě už vyznačuje další časový údaj, aby
rozpoznal případ, kdyby se cestující prokazoval jízdenkou z minulé jízdy.
1. Při provozu s cestujícími může řidič vlak uvést do
pohybu teprve tehdy, když obdrží od vlakvedoucího návěst k odjezdu.
2. Pokud souprava má jeden vlečný vůz, průvodčí tohoto
vozu po ukončení nástupu a výstupu cestujících dá návěst "Odjezd"
jedním zazvoněním dorozumívacího zvonku nebo jedním dlouhým písknutím píšťalky
(-). Vlakvedoucí po obdržení této návěsti a pokud již nenastupuje a nevystupuje
nikdo v motorovém voze dá řidiči návěst "Odjezd" jedním zazvoněním
dorozumívacího zvonku nebo dlouhým a krátkým písknutím píšťalky (-.). Po
obdržení návěsti "Odjezd" od vlakvedoucího dá řidič návěst
"Pozor" šlapacím zvoncem a uvede vlak do pohybu.
3. Pokud souprava má dva vlečné vozy, průvodčí druhého
vlečného vozu po ukončení nástupu a výstupu cestujících dá návěst "Odjezd"
jedním zazvoněním dorozumívacího zvonku nebo jedním dlouhým písknutím píšťalky
(-). Průvodčí prvního vlečného vozu po obdržení této návěsti a pokud již nikdo
nevystupuje a nenastupuje do prvního vlečného vozu, dá návěst
"Odjezd" dvojím zazvoněním dorozumívacího zvonku nebo dvěma dlouhými
písknutími píšťalky (--). Vlakvedoucí po obdržení návěsti z prvního vlečného
vozu a pokud již nikdo nevystupuje a nenastupuje do motorového vozu, dá řidiči
návěst "Odjezd" jedním zazvoněním dorozumívacího zvonku nebo dlouhým
a krátkým písknutím píšťalky (-.). Po obdržení návěsti "Odjezd" od
vlakvedoucího se řidič přesvědčí pohledem do zpětného zrcátka o situaci podél
vlaku a zkontroluje, zda trať ve směru jízdy je volná. Poté dá návěst
"Pozor" šlapacím zvoncem a uvede vlak do pohybu.
1. Opuštění vlaku bez nevyhnutelné příčiny je
nepřípustné. Současné opuštění vlaku všemi členy vlakové čety je zakázáno.
2. Musí-li řidič opustit vlak, může tak
učinit jen po provedení všech opatření aby se vlak nemohl sám dát do pohybu
nebo aby nemohl být uveden do pohybu nedovoleným zásahem jiné osoby. Řidič je
povinen při odchodu řádně utáhnout ruční brzdu a zapínací kliku dát na poslední
stupeň brzdy.
3. Při nutném opuštění vlaku musí členové vlakové čety uvědomit vlakvedoucího o
svém odchodu (a naopak).
1. Při spojování musí být každý vůz
obsazen brzdařem nebo řidičem. Spojení provádí vlakvedoucí provozuneschopného
vlaku.
2. Spojují-li se mezí sebou vzájemně vozy
(vlaky):
a) dvounápravové ovládá řidič provozuschopný
vůz (vlak) z kontroléru bližšího k připojovanému vozu (vlaku).
Ke spojeni je třeba:
aa) při spojováni motorového s
motorovým vozem nebo motorového s jedním vlečným vozem tří pracovníků,
ab) při spojování motorového
vozu s dvěma vlečnými vozy již mezi sebou spojenými, nebo vlaku sestaveného z
motorového vozu a jednoho vlečného vozu s jedním vlečným vozem čtyř pracovníků,
ac) při spojováni vlaku
sestaveného z motorového vozu a dvou vlečných vozů s vlakem sestaveným z
motorového vozu a dvou vlečných vozů nebo motorového vozu a dvou vlečných vozů
s vlakem sestaveným z motorového vozu a jednoho vlečného vozu šesti pracovníků,
b) vícenápravové s dvounápravovými je ke
spojení třeba:
ba) při spojování vícenápravového
vozu (vlaku) s motorovým vozem tří pracovníků,
bb) při spojování vícenápravového vozu (vlaku) s vlakem sestaveným z motorového
vozu a vlečného vozu (nebo dvou vlečných vozů) čtyř pracovníků,
Ve výjimečných případech, kdy stanoviště najíždějícího vícenápravového vozu
(vlaku) není čelně k místu předpokládaného spojení je v případech uvedených pod
písm. ba) a bb) potřeba vždy o jednoho pracovníka více.
3. Postup při spojování motorového a vlečného
vozu:
a) má-li být spojení provedeno na rovině nebo
ve svahu, když je vlečný vůz výše než motorový, přijede řidič s motorovým vozem
k zabrzděnému vlečnému vozu na vzdálenost
b) poté vstoupí pracovník provádějící spojení
mezi vozy, uvolní spřáhla ze zajištěné polohy, připraví zajišťovací kolíky a
nařídí hlavy spřáhel proti sobě,
c) potom dá pracovník provádějící spojení
píšťalkou návěst "ODJEZD" a přidržuje obě spřáhla tak, aby obě hlavy
spřáhel do sebe zapadly. Přitom musí dbát i o svou vlastní bezpečnost,
d) řidič při dostatečně utažené ruční brzdě
zapne na 1.stupeň jízdy a střídavým povolováním a utahováním ruční brzdy
najíždí pomalu na zabrzděný vůz a dbá přitom obzvlášť na bezpečnost pracovníka
provádějícího spojení,
e) po zapadnutí hlavy spřáhel dá pracovník
provádějící spojení řidiči píšťalkou návěst "STŮJ", řidič zastaví a
pracovník provádějící spojení zasune zajišťovací kolíky do spojovacích otvorů,
zajistí je zajišťovacími háčky a zasune brzdový kabel nejdříve do brzdové
zásuvky připojovaného vozu a teprve potom do brzdové zásuvky motorového vozu,
za snížené viditelnosti zasune do háku na motorovém voze světelnou tyč. Po
provedení těchto úkonů vystoupí z prostoru mezi vozy a dá řidiči píšťalkou
návěst „SPOJENÍ PROVEDENO“, řidič se o správnosti spojení přesvědčí,
f) po celou dobu spojování obou vozů se na té
straně vozu, kde se spojení provádí, zdržuje brzdař u utažené ruční brzdy.
Jakmile se řidič přesvědčí o správném spojení vozů, utáhne ruční brzdu a přejde
na své stanoviště pro příští směr jízdy vlaku kde utáhne ruční brzdu, brzdaři
ruční brzdy povolí a dají návěst "ODJEZD",
g) pro spojování ve svahu, když je vlečný vůz
níže než motorový je postup obdobný, řidič však musí před najížděním motorového
vozu na vlečný vůz zapnout elektrodynamickou brzdu na takový stupeň, aby mohl
spojení obou vozů bezpečně provádět pouhým uvolňováním a přitahováním utažené
ruční brzdy,
h) tato ustanovení platí taktéž, spojuje-li
se vůz motorový s vozem motorovým (vyjma brzdového kabelu a světelné tyče).
4. Najíždění vlečným vozem na vůz motorový
nebo vlečný mimo halu depa je zakázáno.
5. Pro spojení vlaku sestávajícího z
motorového a vlečného vozu s dalším vlečným vozem platí tentýž postup, přičemž
musí brzdař na připojeném voze vždy stát u ruční brzdy na plošině bližší k
vozu, jenž má být připojen a to tak, aby výhled řidiče motorového vozu nebyl
rušen a dávat řidiči předepsané návěsti. Spojuje-li se vůz motorový se dvěma
vlečnými vozy již mezi sebou spojenými, platí obdobně s tím, že oba vlečné vozy
musí být obsazeny brzdaři, kteří jsou u ručních brzd bližších motorovému vozu.
Ke spojování vozů je v tomto případě zapotřebí čtyř pracovníků (odst.1,
písm.ab) ).
6. Při spojování dvou vlaků platí tento
postup:
a) vždy musí najíždět vlak provozuschopný k
vlaku neprovozuschopnému,
b) spojování provádí pracovník vlakové čety
vlaku neprovozuschopného,
c) řidič neprovozuschopného vlaku je u ruční
brzdy na přední plošině,
d) všechny vozy neprovozuschopného vlaku musí
být zabrzděny ruční brzdou v případě, že ruční brzda motorového vozu není
dostatečně účinná,
e) je-li neprovozuschopný vlak čelem k místu
předpokládaného spojení, je postup při spojování obdobný ustanovením odst.2 a
navíc platí pro každý vlečný vůz provozuschopného vlaku ustanovení odst.4.
Kromě toho musí být obsazena ruční brzda posledního vozu neprovozuschopného
vlaku (poslední vůz nově sestaveného vlekoucího vlaku),
f) je-li neprovozuschopný vlak zádí k místu
předpokládaného spojení, je postup při spojování obdobný ustanovení odst.2.
7. Při spojováni vozů (vlaků) dvounápravových
s vícenápravovými platí ustanovení odst. 1 -
8. Další obecné podmínky pro spojování vozů
(vlaků) jsou stanoveny předpisem D 1/2.
1. Provádět rozpojování vozů mohou pouze tím
pověření pracovníci údržby vozů, dále řidiči, brzdaři a dispečeři. K
rozpojování vozů je třeba tří pracovníků, pokud není níže stanoveno jinak.
2. Obecné podmínky platné pro spojování vozů
(vlaků) stanovené předpisem D 1/2 platí obdobně i pro rozpojování vozů.
3. Postup při rozpojování:
a) před rozpojením vozů musí brzdař
odpojovaného vozu vůz spolehlivě zabrzdit a je povinen setrvat u brzdy tak
dlouho, dokud se nepřesvědčí, že vůz po odpojení bezpečně stojí,
b) pracovník provádějící rozpojení vstoupí mezi
rozpojované vozy, odpojí světelnou tyč, vyjme brzdový kabel nejprve z
motorového vozu (resp. vlečného vozu bližšího k motorovému vozu) a po vyjmuti
zajišťovacích háčků vytáhne zajišťovací kolíky z otvorů hlav spřáhel, vystoupí
z prostoru mezi vozy a dá řidiči píšťalkou návěst „ROZPOJENÍ PROVEDENO“. Řidič
popojede opatrně od odpojovaného vozu na vzdálenost
c) při rozpojování dvou vlaků platí
ustanovení písm. a), b) obdobně, přičemž vozy rozpojuje příslušný pracovník
vlakové čety neprovozuschopného vlaku,
d) vozy s nespolehlivou ruční brzdou se nesmí
odpojovat ani odstavit, dokud se nespojí s jiným vozem, který má spolehlivou
ruční brzdu nebo dokud nejsou vhodným způsobem zajištěny proti rozjetí.
4. Není-li vůz (vlak) stojící zádí k místu
předpokládaného rozpojení provozuschopný, lze od odpojeného vozu couvnout
vozem, stojícím čelem k místu rozpojení. V tom případě musí pracovník, který
provedl rozpojení vozů, zajistit bezpečnost couvání.
5. Při rozpojování vozů (vlaků)
dvounápravových od vícenápravových platí ustanovení odst. 1 -
6. Další obecné podmínky pro rozpojováni vozů
(vlaků) jsou stanoveny předpisem D 1/2.
1. Vlak sestavený z vozů dvounápravových může
být vlečen kterýmkoliv vlakem. Přitom motorový vůz neprovozuschopného vlaku
musí být blíže k vlekoucímu vlaku než vozy vlečné.
1. Pro sestavování sunoucích vlaků platí
následující ustanovení:
a) čtyřnápravový vůz může být
sunut vlakem sestaveným z dvounápravových vozů,
b) vlak sestavený z dvounápravových vozů může
být sunut kterýmkoliv vlakem.
Je-li nutné
sunout vícenápravový vůz vlakem sestaveným i z dvounápravových vozů,
rozhodne o sestavě vlaku dispečer nebo pracovník s právem dopravní nebo
technické kontroly s přihlédnutím k místním poměrům a adhezním
podmínkám.
1. Než řidič opustí vlak odstavený v depu je
povinen:
a) utáhnout ruční brzdu,
b) sejmout zapínací a směrovou kliku
kontroléru,
c) vypnout osvětlení,
d) vypnout hlavní vypínače.
2. Než brzdař opustí vlak odstavený v depu
musí vypnout osvětlení.
1. Při odstraňování poruch se postupuje takto:
a) nerozjede-li se vlak po zapnutí na první nebo nejvýše na druhý stupeň jízdy, musí se řidič (podle potřeby společně s brzdařem) přesvědčit:
aa) zda je napětí v trolejovém drátu, což se zjistí
zapnutím vnitřního osvětlení nebo ukazatele směru,
ab) jsou-li hlavní vypínače zapnuty,
ac) dotýká-li se sběrač řádně trolejového drátu a zda se
nenachází na úsekovém izolátoru,
ad) je-li mezi koly a kolejnicemi dostatečný vodivý styk (písek, bláto, sníh a jiné nadměrné znečištění kolejí mohou způsobit izolování vozů),
b) v případě, že je předpoklad poruchy podle písm. ad) musí řidič dbát zvýšené opatrnosti (možnost úrazu el.proudem) a postupovat podle odst. 2.,
c) v případě, že nebyla shledána žádná závada a přesto není motorový vůz schopen jízdy, je nutno odsunout vlak na nejbližší manipulační kolej, nebo do depa.
2. Je-li vůz izolován od kolejnice (posypaná
kolej, soukolí mimo kolej apod.), je nutno zachovat tento postup:
a) dát zapínací kliku do nulové polohy,
b) vypnout všechny spotřebiče,
c) stáhnout sběrač, zajistit jej v dolní
poloze, vyskočit z vozu, přičemž se žádnou částí těla ani žádným předmětem
nesmí dotýkat kterékoliv části vozu a o stažení sběrače se přesvědčit pohledem,
d) odsunout vůz přes izolované místo nebo
provést nakolejení. Jakmile je dosaženo vodivého spojení vozu s kolejnicí,
uvede se vlak do provozuschopného stavu a teprve potom lze pokračovat v jízdě.
3. Je-li porušeno uložení předního, zadního
nebo bočního ochranného zařízení, je nutno zařízení zavěsit pomocí
zajišťovacího háku a vlak vyřadit z provozu.
4. Vlak musí být vyřazen z provozu,
nastanou-li kromě jiných případů uvedených výslovně v tomto předpise, také
následující další poruchy:
a) porucha kontroléru, která znemožňuje jeho
spolehlivou činnost,
b) snížená účinnost elektrodynamické nebo
kolejnicové brzdy,
c) vadná funkce ruční brzdy nebo její snížená
účinnost,
d) poškozené závěsy kolejnicové brzdy,
e) kolejnicová brzda je v činností již dříve
než při čtvrtém stupni elektrodynamické brzdy,
f) ozývá-li se pravidelně kovové klepání z
prostoru motoru (volný větrák - nebezpečí poškození trakčního motoru),
g) ozývají se nepravidelné údery z prostoru
pod vozem (vylomené zuby pastorku, uvolněný spodní kryt),
h) vadná funkce kteréhokoliv pískovače,
i)
prasklá
pružina na brzdové zásuvce motorového nebo vlečného vozu,
j)
poškozený
propojovací kabel,
k) nesvítí směrové světlo, světlomet nebo za
snížené viditelnosti koncové světlo,
l)
některá
izolovaná část vozu je pod napětím,
m) příznaky vzniku ohně (pálící se izolace,
jiskření, kouř apod.),
n) vadná funkce sběrače,
o) poškození spřáhla nebo nosiče spřáhla mezi
vozy,
p) poškozené ochranné zařízení,
q) lom některé součásti vyplužení vozu,
r) uvolněná obruč kola,
s) rozbité nebo nepoužitelné zpětné zrcátko,
t) vadná funkce výstražného zvonce.
1. Vyskytne-li se na některé izolované kovové části vozu při závadě elektrických obvodů nebezpečné dotykové napětí (nebezpečí úrazu elektrickým proudem), musí řidič okamžitě zastavit vlak, vypnout hlavní vypínače, osvětlení a stáhnout sběrač.
2. Další nezbytné úkony v těchto případech stanovují příslušná ustanovení předpisu O 4/2.
1. Při každém vykolejení vlaku nebo vozu musí řidič vypnout hlavní vypínače, osvětlení a stáhnout sběrač.
2. Dále řidič postupuje dle příslušných
ustanovení předpisu O 4/2.
1. Změny a
doplňky schvaluje a
výjimky z ustanovení tohoto předpisu
povoluje generální ředitel Dopravního podniku hlavního města Prahy, akciová
společnost.
2. Schválené změny a doplňky a povolené výjimky
z ustanovení tohoto předpisu vydává generální ředitel Dopravního podniku
hlavního města Prahy, akciová společnost.
1. Tímto předpisem se ruší provozní
předpis D 2/2 – Dopravní a návěstní předpis pro dvounápravové tramvaje,
schválený generálním ředitelem Dopravních podniků hlavního města Praha, koncern
dne 23. února 1978 pod č.j. 225/78.
1. Tento předpis
D 2/2 - Dopravní a
návěstní předpis pro dvounápravové tramvaje nabývá účinnosti dnem 1. ledna
2009.
V Praze dne
I n g. M a r t i n
D v o ř á k
generální ředitel